Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

Umělecké ztvárnění exoplanety obíhající kolem dvou sluncí
Autor: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Na základě dat z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) tým astronomů objevil pozoruhodnou orbitální geometrii v cirkumbinárním protoplanetárním disku. Jejich zjištění vyšlo tiskem v časopise Astrophysical Journal. V posledních dvou desetiletích byly objeveny tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Některé z těchto planet obíhají kolem dvojice hvězd, právě tak jako domovská planeta Luke Skywalkera pojmenovaná Tatooine.

Planety vznikají v protoplanetárních discích, avšak většina studovaných disků se až doposud nacházela v okolí osamělých hvězd. Exoplanety typu Tatooine se rodí v discích kolem binárních systémů – v tzv. cirkumbinárních discích.

Dráhy hvězd v binárních soustavách mohou deformovat a naklonit disky v jejich okolí, v důsledku čehož je cirkumbinární disk vychýlen relativně vůči oběžné rovině přítomné dvojice hvězd.

Nehledě na naši studii se chceme dozvědět více o typických geometriích cirkumbinárních disků,“ říká Ian Czekala, astronom na University of California, Berkeley. Ian Czekala se svými spolupracovníky využil data z radioteleskopu ALMA k určení hodnot vychýlení 19 protoplanetárních disků v binárních soustavách.

Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Porovnávali data týkající se cirkumbinárních disků z radioteleskopu ALMA s více než deseti planetami typu Tatooine, které byly objeveny pomocí teleskopu NASA s názvem Kepler. K jejich překvapení astronomové zjistili, že hodnota, o kterou jsou cirkumbinární disky v soustavách binárních hvězd vychýlené, je silně závislá na oběžné periodě mateřských hvězd.

Kratší oběžné periody hvězd v binární soustavě spíše hostí disk v rovině s jejich dráhami. Nicméně binární soustavy s oběžnými periodami delšími než měsíc typicky obsahují vychýlené disky.

Vidíme jasný přesah mezi malými disky kolem kompaktních binárních soustav a cirkumbinárními planetami nalezenými prostřednictvím mise Kepler,“ říká Ian Czekala.

Protože primární mise družice Kepler trvala 4 roky, astronomové byli schopni objevit pouze planety kolem dvojhvězd, které obíhají navzájem kolem sebe za dobu kratší než 40 dnů. A všechny tyto planety se nacházely na drahách srovnaných do roviny s dráhami jejich mateřských hvězd.

Na základě naší studie nyní víme, že pravděpodobně neexistuje větší populace planet s odlišným sklonem, které družice Kepler v rámci svých pozorování ´minula´, protože cirkumbinární disky kolem těsných dvojhvězd jsou rovněž typicky srovnány se svými mateřskými hvězdami,“ vysvětluje Ian Czekala.

Na základě těchto objevů astronomové usuzují, že planety na drahách s odlišným sklonem kolem vzdálených dvojhvězd by měly existovat a měly by být populací vhodnou k pátrání u exoplanet objevených jinými metodami, jako je například přímé zobrazení či mikročočkování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární soustava, Cirkumbinární disk, Exoplanety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »