Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

Umělecké ztvárnění exoplanety obíhající kolem dvou sluncí
Autor: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Na základě dat z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) tým astronomů objevil pozoruhodnou orbitální geometrii v cirkumbinárním protoplanetárním disku. Jejich zjištění vyšlo tiskem v časopise Astrophysical Journal. V posledních dvou desetiletích byly objeveny tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Některé z těchto planet obíhají kolem dvojice hvězd, právě tak jako domovská planeta Luke Skywalkera pojmenovaná Tatooine.

Planety vznikají v protoplanetárních discích, avšak většina studovaných disků se až doposud nacházela v okolí osamělých hvězd. Exoplanety typu Tatooine se rodí v discích kolem binárních systémů – v tzv. cirkumbinárních discích.

Dráhy hvězd v binárních soustavách mohou deformovat a naklonit disky v jejich okolí, v důsledku čehož je cirkumbinární disk vychýlen relativně vůči oběžné rovině přítomné dvojice hvězd.

Nehledě na naši studii se chceme dozvědět více o typických geometriích cirkumbinárních disků,“ říká Ian Czekala, astronom na University of California, Berkeley. Ian Czekala se svými spolupracovníky využil data z radioteleskopu ALMA k určení hodnot vychýlení 19 protoplanetárních disků v binárních soustavách.

Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Porovnávali data týkající se cirkumbinárních disků z radioteleskopu ALMA s více než deseti planetami typu Tatooine, které byly objeveny pomocí teleskopu NASA s názvem Kepler. K jejich překvapení astronomové zjistili, že hodnota, o kterou jsou cirkumbinární disky v soustavách binárních hvězd vychýlené, je silně závislá na oběžné periodě mateřských hvězd.

Kratší oběžné periody hvězd v binární soustavě spíše hostí disk v rovině s jejich dráhami. Nicméně binární soustavy s oběžnými periodami delšími než měsíc typicky obsahují vychýlené disky.

Vidíme jasný přesah mezi malými disky kolem kompaktních binárních soustav a cirkumbinárními planetami nalezenými prostřednictvím mise Kepler,“ říká Ian Czekala.

Protože primární mise družice Kepler trvala 4 roky, astronomové byli schopni objevit pouze planety kolem dvojhvězd, které obíhají navzájem kolem sebe za dobu kratší než 40 dnů. A všechny tyto planety se nacházely na drahách srovnaných do roviny s dráhami jejich mateřských hvězd.

Na základě naší studie nyní víme, že pravděpodobně neexistuje větší populace planet s odlišným sklonem, které družice Kepler v rámci svých pozorování ´minula´, protože cirkumbinární disky kolem těsných dvojhvězd jsou rovněž typicky srovnány se svými mateřskými hvězdami,“ vysvětluje Ian Czekala.

Na základě těchto objevů astronomové usuzují, že planety na drahách s odlišným sklonem kolem vzdálených dvojhvězd by měly existovat a měly by být populací vhodnou k pátrání u exoplanet objevených jinými metodami, jako je například přímé zobrazení či mikročočkování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární soustava, Cirkumbinární disk, Exoplanety


33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »