Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astrobiologové hledají nové způsoby detekce mimozemského života

Astrobiologové hledají nové způsoby detekce mimozemského života

Výskyt plynů v atmosféře současné (vlevo nahoře) a mladé (vlevo dole) Země
Autor: NASA/Wikimedia Commons/Joshua Krissansen-Totton

Astrobiologové z univerzit ve Washingtonu a v Kalifornii nalezli jednoduchý způsob k pátrání po mimozemském životě, který může být mnohem slibnější než jenom hledání kyslíku v atmosférách extrasolárních planet. Na připojeném úvodním obrázku je vpravo kresba připravovaného nového kosmického teleskopu NASA s názvem JWST. Podobné observatoře budou v budoucnu studovat atmosféry vzdálených planet za účelem hledání důkazů přítomného života.

Planeta Země (na obrázku vlevo nahoře) obsahuje ve své atmosféře několik plynů, které prozrazují přítomnost života – především se jedná o kyslík a ozón. Joshua Krissansen-Totton z University of Washington se svými spolupracovníky zjistil pro mladou Zemi (na obrázku vlevo dole), že přítomnost velkého množství metanu a oxidu uhličitého by rovněž poskytla důkazy existence života.

Představa, že atmosférický kyslík je biomarkerem života, je zvažována dlouhou dobu,“ říká Joshua Krissansen-Totton z University of Washington. „A je to dobrá strategie – je velmi obtížné vytvořit tak velké množství kyslíku bez přítomného života. Avšak nemůžeme se ohlížet jen na jeden biomarker. Dokonce i kdyby byl život ve vesmíru běžný, nemáme žádnou představu o tom, jestli bude všude produkovat kyslík. Biochemie kyslíku je velmi složitá a může být naprosto ojedinělá.“

Joshua Krissansen-Totton studoval se svými spolupracovníky historii života na Zemi a nalezl období, kdy atmosféra planety obsahovala směs plynů, které mohou existovat pouze v přítomnosti živých organismů. Ve skutečnosti schopnost života produkovat velké množství kyslíku se objevuje pouze v uplynulé jedné osmině historie planety Země. Na základě dlouhodobého výzkumu vědci identifikovali jiné kombinace plynů, které mohou poskytnout důkazy výskytu života: metan a oxid uhličitý společně s nedostatkem oxidu uhelnatého.

Exoplaneta Kepler-186f v představě výtvarníka Autor: NASA/Ames/SETI Institute/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-186f v představě výtvarníka
Autor: NASA/Ames/SETI Institute/JPL-Caltech
Musíme se zaměřit na hledání mírně překypujícího metanu a oxidu uhličitého na planetách, které mají na svém povrchu kapalnou vodu a pátrat po absenci oxidu uhelnatého,“ říká profesor David Catling, rovněž z University of Washington. „Naše studie ukázala, že tato kombinace by byla přesvědčivým důkazem přítomnosti života. Co je velmi vzrušující, je skutečnost, že náš návrh je poměrně snadno realizovatelný a může vést k historickému objevu mimozemské biosféry v ne příliš vzdálené budoucnosti.“

Výzkumníci prověřili všechny možné způsoby, jak se může na planetách vytvářet metan – při dopadech asteroidů, odplyňováním nitra planety či při reakci horniny s vodou – a zjistili, že by bylo velmi obtížné vyprodukovat velké množství metanu na kamenné planetě podobné Zemi, na které by neexistovaly živé organismy.

Pokud se nám podaří společně detekovat oxid uhličitý a metan, a zvláště bez přítomnosti oxidu uhelnatého, pak tyto chemické látky budou signálem přítomnosti života. Molekula oxidu uhličitého obsahuje atom uhlíku navázaný na dva atomy kyslíku, zatímco uhlík v metanu postrádá kyslík a místo něj jsou k němu navázány čtyři atomy vodíku.

Planety s vulkanickou činností, které chrlí oxid uhličitý a metan, produkují rovněž oxid uhelnatý. Avšak ten by neměl být součástí atmosfér planet, které poskytují útočiště životu. Oxid uhelnatý je plyn, který by ihned skončil jako potrava mikroorganismů. Takže pokud se bude v těchto případech oxid uhelnatý vyskytovat v hojném množství, mělo by to být vodítkem, že pravděpodobně studujeme planetu, na které neprobíhají biologické procesy,“ říká Joshua Krissansen-Totton.

Autoři připouštějí, že kyslík je dobrou cestou ke hledání markerů života, avšak myslí si, že tato nová kombinace plynů je přinejmenším slibná pro neočekávané objevy za použití nových kosmických observatoří. „Živé organismy využívající jednoduchý metabolismus produkují metan, který je všudypřítomný a byl všude kolem v průběhu dlouhé historie vývoje Země,“ uzavírá Joshua Krissansen-Totton.

Článek byl publikován 24. 1. 2018 v časopise Science Advances.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] washington.edu
[3] theverge.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jwst, Markery života, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »