Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Co šest sekund vzájemná srážka komet

Co šest sekund vzájemná srážka komet

Hypotetický protoplanetární disk kolem mladé hvězdy Autor: NASA
Hypotetický protoplanetární disk kolem mladé hvězdy
Autor: NASA
Byla vyřešena 17 let stará hvězdná záhada?

Po dobu mnoha miliónů roků, přibližně každých šest sekund, dochází k vzájemným srážkám komet v okolí blízké hvězdy s názvem 49 Ceti v souhvězdí Velryby. Tak zní vysvětlení jedné dávné hvězdné záhady. Hvězda je od Země vzdálena 200 světelných roků a je pozorovatelná i pouhým okem.

V průběhu uplynulých 30 let astronomové objevili stovky prachových disků v okolí hvězd. Avšak pouze ve dvou případech – a hvězda 49 Ceti je jedním z nich – bylo zjištěno, že tyto disky obsahují rovněž velké množství plynů.

A co je na tom tak divného? Mladé hvězdy ve věku několika miliónů roků jsou obklopeny disky, které obsahují jak prach, tak i plyn. Avšak plyn má snahu se během několika miliónů roků rozptýlit a téměř vždycky to stihne zhruba za 10 miliónů roků. Přesto hvězda 49 Ceti, která je podstatně starší, je stále ještě obklopena obrovským množstvím plynů v podobě molekul oxidu uhelnatého, a to ještě dlouho poté, co měl veškerý plyn z disku uniknout.

„Domníváme se, že stáří hvězdy 49 Ceti je 40 miliónů roků. Je tedy záhadou, jak může existovat tak velké množství plynu v okolí hvězdy, která je tak stará,“ říká Benjamin Zuckerman, profesor astronomie a fyziky na UCLA a spoluautor výzkumu. „Jedná se o nejstarší hvězdu, o které víme, že se kolem ní nachází tak velké množství plynu.“ Článek byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal.

Benjamin Zuckerman a Inseok Song, spoluautor článku a odborný asistent na University of Georgia navrhují, že záhadný plyn může pocházet z velmi rozsáhlé a hmotné oblasti ve tvaru disku obklopující hvězdu 49 Ceti, která se tvarem podobá Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě, jež se rozkládá za drahou planety Neptun.

Celková hmotnost rozmanitých těles vytvářejících Kuiperův pás (včetně trpasličí planety Pluto) je přibližně jedna desetina hmotnosti Země. Avšak astronomové předpokládají, že dříve, když naše planeta teprve vznikala, byla hmotnost Kuiperova pásu pravděpodobně 40krát vyšší než hmotnost Země. Většina z počáteční hmoty byla za uplynulých 4,5 miliardy roků vypuzena.

Obdoba Kuiperova pásu v okolí hvězdy 49 Ceti má odhadovanou hmotnost přibližně 400krát větší než Země – což je 4 000 současných hmotností Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.

„Stovky biliónů komet obíhají kolem hvězdy 49 Ceti, jejíž stáří bylo určeno na 40 miliónů roků. Domníváme se, že bilióny komet, z nichž každá má průměrnou velikost přibližně 1,5 kilometru, se navzájem mezi sebou srážejí,“ říká Benjamin Zuckerman. Tyto mladé komety pravděpodobně obsahují mnohem více oxidu uhelnatého, než je obvyklé u komet ve Sluneční soustavě. Když dojde k vzájemné srážce, oxid uhelnatý se z kometárních jader uvolní v podobě plynu. Přítomnost plynu pozorovaného v okolí těchto dvou hvězd je důsledkem neuvěřitelně velkého počtu vzájemných kolizí obrovského množství komet.

Vypočítali jsme, že ke vzájemným srážkám komet v okolí těchto hvězd dochází přibližně jednou za 6 sekund,“ říká Benjamin Zuckerman. „Byl jsem zcela ohromen, když jsme při výpočtech dospěli k tomuto neuvěřitelnému číslu. Myslíme si, že k těmto srážkám zde bude docházet ještě přibližně dalších 10 miliónů roků.“

Plynný disk v okolí hvězdy 49 Ceti objevil v roce 1995 Benjamin Zuckerman se dvěma spolupracovníky pomocí radioteleskopu v pohoří Sierra Nevada (jižní Španělsko). Avšak původ tohoto plynu se nepodařilo vysvětlit plných 17 let.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta, 49 Ceti


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »