Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Co šest sekund vzájemná srážka komet

Co šest sekund vzájemná srážka komet

Hypotetický protoplanetární disk kolem mladé hvězdy Autor: NASA
Hypotetický protoplanetární disk kolem mladé hvězdy
Autor: NASA
Byla vyřešena 17 let stará hvězdná záhada?

Po dobu mnoha miliónů roků, přibližně každých šest sekund, dochází k vzájemným srážkám komet v okolí blízké hvězdy s názvem 49 Ceti v souhvězdí Velryby. Tak zní vysvětlení jedné dávné hvězdné záhady. Hvězda je od Země vzdálena 200 světelných roků a je pozorovatelná i pouhým okem.

V průběhu uplynulých 30 let astronomové objevili stovky prachových disků v okolí hvězd. Avšak pouze ve dvou případech – a hvězda 49 Ceti je jedním z nich – bylo zjištěno, že tyto disky obsahují rovněž velké množství plynů.

A co je na tom tak divného? Mladé hvězdy ve věku několika miliónů roků jsou obklopeny disky, které obsahují jak prach, tak i plyn. Avšak plyn má snahu se během několika miliónů roků rozptýlit a téměř vždycky to stihne zhruba za 10 miliónů roků. Přesto hvězda 49 Ceti, která je podstatně starší, je stále ještě obklopena obrovským množstvím plynů v podobě molekul oxidu uhelnatého, a to ještě dlouho poté, co měl veškerý plyn z disku uniknout.

„Domníváme se, že stáří hvězdy 49 Ceti je 40 miliónů roků. Je tedy záhadou, jak může existovat tak velké množství plynu v okolí hvězdy, která je tak stará,“ říká Benjamin Zuckerman, profesor astronomie a fyziky na UCLA a spoluautor výzkumu. „Jedná se o nejstarší hvězdu, o které víme, že se kolem ní nachází tak velké množství plynu.“ Článek byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal.

Benjamin Zuckerman a Inseok Song, spoluautor článku a odborný asistent na University of Georgia navrhují, že záhadný plyn může pocházet z velmi rozsáhlé a hmotné oblasti ve tvaru disku obklopující hvězdu 49 Ceti, která se tvarem podobá Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě, jež se rozkládá za drahou planety Neptun.

Celková hmotnost rozmanitých těles vytvářejících Kuiperův pás (včetně trpasličí planety Pluto) je přibližně jedna desetina hmotnosti Země. Avšak astronomové předpokládají, že dříve, když naše planeta teprve vznikala, byla hmotnost Kuiperova pásu pravděpodobně 40krát vyšší než hmotnost Země. Většina z počáteční hmoty byla za uplynulých 4,5 miliardy roků vypuzena.

Obdoba Kuiperova pásu v okolí hvězdy 49 Ceti má odhadovanou hmotnost přibližně 400krát větší než Země – což je 4 000 současných hmotností Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.

„Stovky biliónů komet obíhají kolem hvězdy 49 Ceti, jejíž stáří bylo určeno na 40 miliónů roků. Domníváme se, že bilióny komet, z nichž každá má průměrnou velikost přibližně 1,5 kilometru, se navzájem mezi sebou srážejí,“ říká Benjamin Zuckerman. Tyto mladé komety pravděpodobně obsahují mnohem více oxidu uhelnatého, než je obvyklé u komet ve Sluneční soustavě. Když dojde k vzájemné srážce, oxid uhelnatý se z kometárních jader uvolní v podobě plynu. Přítomnost plynu pozorovaného v okolí těchto dvou hvězd je důsledkem neuvěřitelně velkého počtu vzájemných kolizí obrovského množství komet.

Vypočítali jsme, že ke vzájemným srážkám komet v okolí těchto hvězd dochází přibližně jednou za 6 sekund,“ říká Benjamin Zuckerman. „Byl jsem zcela ohromen, když jsme při výpočtech dospěli k tomuto neuvěřitelnému číslu. Myslíme si, že k těmto srážkám zde bude docházet ještě přibližně dalších 10 miliónů roků.“

Plynný disk v okolí hvězdy 49 Ceti objevil v roce 1995 Benjamin Zuckerman se dvěma spolupracovníky pomocí radioteleskopu v pohoří Sierra Nevada (jižní Španělsko). Avšak původ tohoto plynu se nepodařilo vysvětlit plných 17 let.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta, 49 Ceti


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »