Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Umělecké ztvárnění družice CHEOPS pozorující tranzity planet přes kotouček hvězdy
Autor: ESA/ATG medialab

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.

Kosmická observatoř bude pozorovat exoplanety, jejichž velikosti jsou v rozmezí Země a Neptunu a které obíhají kolem jasných hvězd. Bude měřit nepatrné změny jasnosti stálic v důsledku tranzitů planet přes stelární disk a poskytovat mimořádně přesné hodnoty velikostí exoplanet. To společně s nezávislými informacemi o hmotnosti planet umožní astronomům určit jejich hustotu dovolující uskutečnit první krok k popsání charakteristik těchto cizích světů.

Hustota planety poskytuje rozhodující vodítko k určení jejího složení a struktury. Ukazuje například, zda se jedná převážně o kamenné nebo plynné těleso, či zda na jejím povrchu existuje globální oceán kapalné vody.

Na rozdíl od dřívějších satelitů k výzkumu exoplanet, jako jsou například družice NASA s názvem Kepler a TESS, v případě družice CHEOPS se nejedná o „stroj na objevy“, ale spíše o navazující misi zaměřenou na jednotlivé hvězdy, u kterých již byla objevena jedna či více exoplanet.

Mise je také schopná objevovat doposud neznámé planety na základě měření nepatrných variací v načasování tranzitů známých planet, a také může být využita k pátrání po případných měsících či prstencích v okolí některých exoplanet.

CHEOPS rovněž bude identifikovat nejlepší kandidáty pro detailní studium pomocí budoucích misí a kosmických observatoří. Bude například poskytovat cíle pro připravovaný kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který bude využit k pátrání po přítomnosti vody a metanu v atmosférách exoplanet, což jsou důležité chemické prvky pro pátrání po obyvatelných tělesech.

CHEOPS povýší výzkum exoplanet na zcela novou úroveň,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého oddělení při Evropské kosmické agentuře ESA. „Po objevu tisíců planet se může nový výzkum zaměřit na charakteristiku a studium fyzikálních a chemických vlastností velkého počtu exoplanet a získávání znalostí o tom, jak jsou složeny a jak vznikly.“

Jsme velice nadšení, že družice odstartovala do vesmíru,“ říká Kate Isaak z ESA, vědecká pracovnice družice CHEOPS. „Existuje tolik zajímavých exoplanet a my budeme sledovat několik stovek z nich se zaměřením především na menší planety o velikostech mezi Zemí a Neptunem.“

Bylo objeveno již velké množství planet v naší Galaxii – Mléčné dráze, avšak ještě o nich mnoho nevíme. CHEOPS nám pomůže odhalit záhady těchto fascinujících světů a posunout nás o krok blíže k odpovědi na jednu z nejzávažnějších otázek, o které lidstvo přemýšlí: Jsme ve vesmíru sami?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice CHEOPS, Exoplanety


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »