Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Umělecké ztvárnění družice CHEOPS pozorující tranzity planet přes kotouček hvězdy
Autor: ESA/ATG medialab

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.

Kosmická observatoř bude pozorovat exoplanety, jejichž velikosti jsou v rozmezí Země a Neptunu a které obíhají kolem jasných hvězd. Bude měřit nepatrné změny jasnosti stálic v důsledku tranzitů planet přes stelární disk a poskytovat mimořádně přesné hodnoty velikostí exoplanet. To společně s nezávislými informacemi o hmotnosti planet umožní astronomům určit jejich hustotu dovolující uskutečnit první krok k popsání charakteristik těchto cizích světů.

Hustota planety poskytuje rozhodující vodítko k určení jejího složení a struktury. Ukazuje například, zda se jedná převážně o kamenné nebo plynné těleso, či zda na jejím povrchu existuje globální oceán kapalné vody.

Na rozdíl od dřívějších satelitů k výzkumu exoplanet, jako jsou například družice NASA s názvem Kepler a TESS, v případě družice CHEOPS se nejedná o „stroj na objevy“, ale spíše o navazující misi zaměřenou na jednotlivé hvězdy, u kterých již byla objevena jedna či více exoplanet.

Mise je také schopná objevovat doposud neznámé planety na základě měření nepatrných variací v načasování tranzitů známých planet, a také může být využita k pátrání po případných měsících či prstencích v okolí některých exoplanet.

CHEOPS rovněž bude identifikovat nejlepší kandidáty pro detailní studium pomocí budoucích misí a kosmických observatoří. Bude například poskytovat cíle pro připravovaný kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který bude využit k pátrání po přítomnosti vody a metanu v atmosférách exoplanet, což jsou důležité chemické prvky pro pátrání po obyvatelných tělesech.

CHEOPS povýší výzkum exoplanet na zcela novou úroveň,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého oddělení při Evropské kosmické agentuře ESA. „Po objevu tisíců planet se může nový výzkum zaměřit na charakteristiku a studium fyzikálních a chemických vlastností velkého počtu exoplanet a získávání znalostí o tom, jak jsou složeny a jak vznikly.“

Jsme velice nadšení, že družice odstartovala do vesmíru,“ říká Kate Isaak z ESA, vědecká pracovnice družice CHEOPS. „Existuje tolik zajímavých exoplanet a my budeme sledovat několik stovek z nich se zaměřením především na menší planety o velikostech mezi Zemí a Neptunem.“

Bylo objeveno již velké množství planet v naší Galaxii – Mléčné dráze, avšak ještě o nich mnoho nevíme. CHEOPS nám pomůže odhalit záhady těchto fascinujících světů a posunout nás o krok blíže k odpovědi na jednu z nejzávažnějších otázek, o které lidstvo přemýšlí: Jsme ve vesmíru sami?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice CHEOPS, Exoplanety


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa, která neměla být vidět

V elektronickém telegramu CBET 5698 ze dne 4.6.2026 přišla zpráva, že periodická kometa 220P/McNaught mezi 30. a 31. květnem zjasnila ze 17.5 magnitudy na 8.-9. Kometa se nacházela momentálně v souhvězdí Ryb, ráno na konci nautické noci byla ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Obrázek je výsledkem pokusu ji za těchto podmínek zachytit, k velkému šumu přispěl ještě i Měsíc se 75% osvětleného povrchu, 46 stupňů východně od komety. Elongace přes 70 stupňů při nízké deklinaci komety a naopak vysoké u Slunce, je výhodou pro pozorovatele z jižních šířek. V levém dolním rohu je zmenšenina RAW originálu první šestisekundové expozice z celkového počtu 34, černým rámečkem jsou přibližně vyznačeny hranice detailního snímku. Je na ní vidět, že značnou část snímaného pole zabrala budova a stožár s umělým osvětlením tréninkového hřiště - bohužel rčení, že pod lampou je tma, tady nezabralo. Pro srovnání jsou označeny magnitudy tří blízkých hvězd.

Další informace »