Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Umělecké ztvárnění družice CHEOPS pozorující tranzity planet přes kotouček hvězdy
Autor: ESA/ATG medialab

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.

Kosmická observatoř bude pozorovat exoplanety, jejichž velikosti jsou v rozmezí Země a Neptunu a které obíhají kolem jasných hvězd. Bude měřit nepatrné změny jasnosti stálic v důsledku tranzitů planet přes stelární disk a poskytovat mimořádně přesné hodnoty velikostí exoplanet. To společně s nezávislými informacemi o hmotnosti planet umožní astronomům určit jejich hustotu dovolující uskutečnit první krok k popsání charakteristik těchto cizích světů.

Hustota planety poskytuje rozhodující vodítko k určení jejího složení a struktury. Ukazuje například, zda se jedná převážně o kamenné nebo plynné těleso, či zda na jejím povrchu existuje globální oceán kapalné vody.

Na rozdíl od dřívějších satelitů k výzkumu exoplanet, jako jsou například družice NASA s názvem Kepler a TESS, v případě družice CHEOPS se nejedná o „stroj na objevy“, ale spíše o navazující misi zaměřenou na jednotlivé hvězdy, u kterých již byla objevena jedna či více exoplanet.

Mise je také schopná objevovat doposud neznámé planety na základě měření nepatrných variací v načasování tranzitů známých planet, a také může být využita k pátrání po případných měsících či prstencích v okolí některých exoplanet.

CHEOPS rovněž bude identifikovat nejlepší kandidáty pro detailní studium pomocí budoucích misí a kosmických observatoří. Bude například poskytovat cíle pro připravovaný kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který bude využit k pátrání po přítomnosti vody a metanu v atmosférách exoplanet, což jsou důležité chemické prvky pro pátrání po obyvatelných tělesech.

CHEOPS povýší výzkum exoplanet na zcela novou úroveň,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého oddělení při Evropské kosmické agentuře ESA. „Po objevu tisíců planet se může nový výzkum zaměřit na charakteristiku a studium fyzikálních a chemických vlastností velkého počtu exoplanet a získávání znalostí o tom, jak jsou složeny a jak vznikly.“

Jsme velice nadšení, že družice odstartovala do vesmíru,“ říká Kate Isaak z ESA, vědecká pracovnice družice CHEOPS. „Existuje tolik zajímavých exoplanet a my budeme sledovat několik stovek z nich se zaměřením především na menší planety o velikostech mezi Zemí a Neptunem.“

Bylo objeveno již velké množství planet v naší Galaxii – Mléčné dráze, avšak ještě o nich mnoho nevíme. CHEOPS nám pomůže odhalit záhady těchto fascinujících světů a posunout nás o krok blíže k odpovědi na jednu z nejzávažnějších otázek, o které lidstvo přemýšlí: Jsme ve vesmíru sami?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice CHEOPS, Exoplanety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »