Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Umělecké ztvárnění družice CHEOPS pozorující tranzity planet přes kotouček hvězdy
Autor: ESA/ATG medialab

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.

Kosmická observatoř bude pozorovat exoplanety, jejichž velikosti jsou v rozmezí Země a Neptunu a které obíhají kolem jasných hvězd. Bude měřit nepatrné změny jasnosti stálic v důsledku tranzitů planet přes stelární disk a poskytovat mimořádně přesné hodnoty velikostí exoplanet. To společně s nezávislými informacemi o hmotnosti planet umožní astronomům určit jejich hustotu dovolující uskutečnit první krok k popsání charakteristik těchto cizích světů.

Hustota planety poskytuje rozhodující vodítko k určení jejího složení a struktury. Ukazuje například, zda se jedná převážně o kamenné nebo plynné těleso, či zda na jejím povrchu existuje globální oceán kapalné vody.

Na rozdíl od dřívějších satelitů k výzkumu exoplanet, jako jsou například družice NASA s názvem Kepler a TESS, v případě družice CHEOPS se nejedná o „stroj na objevy“, ale spíše o navazující misi zaměřenou na jednotlivé hvězdy, u kterých již byla objevena jedna či více exoplanet.

Mise je také schopná objevovat doposud neznámé planety na základě měření nepatrných variací v načasování tranzitů známých planet, a také může být využita k pátrání po případných měsících či prstencích v okolí některých exoplanet.

CHEOPS rovněž bude identifikovat nejlepší kandidáty pro detailní studium pomocí budoucích misí a kosmických observatoří. Bude například poskytovat cíle pro připravovaný kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který bude využit k pátrání po přítomnosti vody a metanu v atmosférách exoplanet, což jsou důležité chemické prvky pro pátrání po obyvatelných tělesech.

CHEOPS povýší výzkum exoplanet na zcela novou úroveň,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého oddělení při Evropské kosmické agentuře ESA. „Po objevu tisíců planet se může nový výzkum zaměřit na charakteristiku a studium fyzikálních a chemických vlastností velkého počtu exoplanet a získávání znalostí o tom, jak jsou složeny a jak vznikly.“

Jsme velice nadšení, že družice odstartovala do vesmíru,“ říká Kate Isaak z ESA, vědecká pracovnice družice CHEOPS. „Existuje tolik zajímavých exoplanet a my budeme sledovat několik stovek z nich se zaměřením především na menší planety o velikostech mezi Zemí a Neptunem.“

Bylo objeveno již velké množství planet v naší Galaxii – Mléčné dráze, avšak ještě o nich mnoho nevíme. CHEOPS nám pomůže odhalit záhady těchto fascinujících světů a posunout nás o krok blíže k odpovědi na jednu z nejzávažnějších otázek, o které lidstvo přemýšlí: Jsme ve vesmíru sami?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice CHEOPS, Exoplanety


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »