Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta KOI-5Ab má svůj domov u tří sluncí

Exoplaneta KOI-5Ab má svůj domov u tří sluncí

Umělecké ztvárnění tranzitu exoplanety KOI-5Ab přes kotouček hvězdy KOI-5A
Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)

Několik let po detekci exoplanety KOI-5Ab astronomové zjistili, že obíhá v trojhvězdném asymetrickém systému. Krátce po tom, co družice NASA s názvem Kepler zahájila svoji činnost v roce 2009, byla identifikována planeta velikosti Neptunu. S názvem KOI-5Ab exoplaneta, která se stala druhou planetou objevenou touto misí, byla nakonec zapomenuta, jak Kepler zveřejňoval více a více nových planet. Na konci jeho mise v roce 2018 bylo objeveno ohromných 2 394 exoplanet, tj. planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, a kromě toho dalších 2 366 kandidátů na exoplanety, včetně KOI-5Ab.

Nyní David Ciardi, vědecký šéf NASA’s Exoplanet Science Institute (NExScI) umístěného na Caltech’s IPAC, říká, že „KOI-5Ab byla znovu oživená před smrtí“ díky novým pozorováním pomocí družice NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite).

KOI-5Ab spadla ze stolu a byla zapomenuta,“ říká David Ciardi, který představil výsledky na virtuálním setkání Americké astronomické společnosti AAS. V roce 2014 David Ciardi a další astronomové využili W. M. Keck Observatory in Hawaii, Caltech’s Palomar Observatory poblíž San Diego a Gemini North in Hawaii a prokázali, že exoplaneta KOI-5Ab obíhá kolem hvězdy, která je součástí trojhvězdného systému KOI-5. Avšak nebyli si jisti, jestli soustava KOI-5 opravdu hostí planetu nebo jestli byl pozorován pouze klamný signál od jedné či dvou dalších hvězd.

Následně v roce 2018 družice TESS pokročila kupředu. Podobně jako Kepler, i družice TESS hledala blikání ve světle hvězdy, které se objevovalo, když planeta přecházela před kotoučkem hvězdy (nastal tzv. tranzit). TESS sledovala část zorného pole pozorovaného Keplerem, včetně systému KOI-5. Zcela jistě TESS také identifikovala KOI-5Ab jako kandidáta na exoplanetu (s označením TOI-1241b). TESS podobně jako Kepler zjistila, že planeta oběhne mateřskou hvězdu zhruba jednou za 5 dnů. Avšak v tomto okamžiku nebylo stále ještě jasné, jestli je existence planety reálná.

Myslel jsem si, ´nezapomeň na tento cíl´,“ říká David Ciardi po shlédnutí dat z družice TESS. Tenkrát se vrátil zpět a znovu analyzoval veškerá data, včetně těch z California Planet Search, kde je vedoucím Andrew Howard, profesor astronomie na Caltech. California Planet Search používá pozemní teleskopy včetně Keckova dalekohledu k pátrání po prozrazujících kolísáních v jasnosti hvězdy, ke kterým dochází, když planeta obíhá kolem ní a uplatňuje svoji gravitační přitažlivost.

Pokud by se družice TESS nedívala na planetu opakovaně, já bych se nikdy nevrátil zpět a neudělal všechnu tuto detektivní práci,“ říká David Ciardi.

Trojhvězdný systém KOI-5 s vyznačenou dráhou exoplanety KOI-5Ab kolem hvězdy KOI-5A Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)
Trojhvězdný systém KOI-5 s vyznačenou dráhou exoplanety KOI-5Ab kolem hvězdy KOI-5A
Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)
Hvězdný systém KOI-5 se skládá ze tří hvězd na obrázku označených písmeny A, B a C. Hvězdy A a B obíhají navzájem kolem sebe v periodě 30 roků. Hvězda C vykoná jeden oběh kolem dvojice AB jednou za 400 roků. Soustava je domovem exoplanety KOI-5Ab, která byla objevena a popsána družicemi NASA Kepler a TESS, společně s pozemními teleskopy. KOI-5Ab má poloviční hmotnost Saturnu a kolem mateřské Slunci podobné hvězdy A oběhne přibližně jednou za 5 dnů. Rovina její oběžné dráhy je skloněna o 50 stupňů vůči oběžné rovině hvězd A a B. Astronomové mají podezření, že tato vychýlená dráha byla způsobena hvězdou B, která gravitačně ovlivňovala planetu v průběhu jejího vývoje, čímž došlo k naklánění její dráhy a způsobilo to její migraci směrem k mateřské hvězdě.

Soustava KOI-5 se nachází ve vzdálenosti 1 800 světelných roků od Země a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Družice Kepler, Exoplaneta u trojhvězdy, Exoplaneta KOI-5Ab


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »