Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy Autor: Haven Giguere/Yale University
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy
Autor: Haven Giguere/Yale University
Společné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.

Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).

Podle astronomů je zatím známo pouze šest exoplanet (z celkového počtu 843), které obíhají kolem dvojhvězdy, ale žádná z nich se nenachází ve čtyřnásobném hvězdném systému.

„Cirkumbinární planety jsou extrémní případy ve vývoji planet,“ říká Meg Schwambová (Yale University), hlavní autorka zprávy přednesené 15. 10. 2012 na výroční konferenci Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society in Reno, Nevada. „Objev takovýchto systémů nás nutí vrátit se zpět k základním teoriím, abychom pochopili, jak takové planety mohou vzniknout a vyvíjet se v takto dynamicky se měnícím prostředí.“

Exoplaneta v systému čtyř hvězd Autor: Haven Giguere/Yale University
Exoplaneta v systému čtyř hvězd
Autor: Haven Giguere/Yale University
Druhý obrázek představuje rodinný portrét planetární soustavy PH1. Nově objevená planeta je zobrazena na tomto uměleckém díle jako černý kotouček (společně s hvězdnými skvrnami) na okraji jedné z hvězd vzájemně se zakrývající dvojice. Ve velké vzdálenosti, daleko za oběžnou drahou planety, se nachází druhá dvojice hvězd patřící k této planetární soustavě.

Planeta přezdívaná PH1 byla poprvé identifikována skupinou amatérských astronomů účastnících se na projektu Planet Hunters, což je program pod vedením Yale University, který si klade za cíl prohlížet astronomická data z družice Kepler a hledat v nich informace o případných planetách. Toto je první případ potvrzené exoplanety v rámci tohoto projektu.

Astronomové amatéři Kian Jek (San Francisco, Kalifornie) a Robert Gagliano (Cottonwood, Arizona) si všimli slabého poklesu jasnosti způsobeného planetou přecházející před mateřskou hvězdou, což je v současné době běžná metoda objevování exoplanet. Meg Schwambová, vedoucí týmu profesionálních astronomů na Yale University, potvrdila objev a určila parametry planety na základě následných pozorování pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m na Havajských ostrovech. Exoplaneta PH1 je plynný obr o průměru 6,2krát větším než Země, což znamená, že je poněkud větší než Neptun.

Nově objevená planeta obíhá kolem dvojice hvězd o hmotnostech 1,5 a 0,41 hmotnosti Slunce, které se při pohledu ze Země vzájemně zakrývají v periodě 20 dnů (za kterou oběhnou navzájem kolem sebe). Planeta kolem této dvojhvězdy oběhne jednou za 138 dnů. Ve vzdálenosti přibližně 1000 AU (tj. 1000 vzdáleností Země od Slunce) se nachází druhá dvojice hvězd, kroužící s první dvojicí kolem společného těžiště. Světlo překoná vzdálenost 1000 AU téměř za 6 dnů (pro porovnání: světlo ze Slunce dolétne na Zemi za 8 minut). Svět exoplanet stále překvapuje.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Yale University, PH1, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »