Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety nejpodobnější Zemi

Exoplanety nejpodobnější Zemi

Exoplaneta Kepler-62f Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-62f
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové objevili dvě nové planetární soustavy, jejichž součástí jsou mj. tři tzv. superZemě obíhající kolem mateřských hvězd v oblasti zvané obyvatelná zóna. Tímto termínem astronomové označují oblast v okolí hvězdy, kde se může na povrchu přítomné planety s vysokou pravděpodobností vyskytovat kapalná voda vzhledem k příznivým teplotním podmínkám.

Nové planetární soustavy mají označení Kepler-62 a Kepler-69. Kolem první z dvojice hvězd obíhá 5 planet, z nichž Kepler-62e a Kepler-62f obíhají v obyvatelné zóně. U druhé hvězdy byly objeveny dvě planety, z nichž jedna (Kepler-69c) obíhá rovněž uvnitř obyvatelné zóny.

„Objev těchto kamenných planet v obyvatelných zónách nás posouvá o kousek blíže k nalezení planety podobné naší Zemi,“ říká John Grunsfeld z NASA. „Je pouze otázkou času, než zjistíme, zda v naší Galaxii existuje větší množství planet podobných Zemi či zda je naše Země naopak velkou vzácností.“

Planetární soustava Kepler-62 Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava Kepler-62
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Hvězda s označením Kepler-62 je poněkud menší a chladnější než Slunce. Je oranžovým trpaslíkem spektrální třídy K2, jehož průměr dosahuje pouze 2/3 průměru Slunce a vyzařuje jenom 1/5 sluneční energie. Hvězda je asi o jednu miliardu let starší než Slunce. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Lyry, ve vzdálenosti 1200 světelných roků od Země.

Exoplaneta Kepler-62f je pouze o 40 % větší než Země, čímž se svojí velikostí nejvíce blíží naší Zemi ze všech doposud známých exoplanet, které obíhají uvnitř oblastí označovaných jako obyvatelná zóna. Pravděpodobně se jedná o kamenné těleso s dobou oběhu 267 dnů. Je známa velikost exoplanety, nikoliv její hmotnost a vnitřní stavba.

Další planeta s označením Kepler-62e obíhá kolem mateřské hvězdy na vnitřním okraji obyvatelné zóny. Její velikost dosahuje 1,6 průměru Země a jeden oběh vykoná za 122 dnů. Zatím není jasné, zda se jedná o vodní planetu či zda má pevný suchý povrch.

Kolem hvězdy Kepler-62 obíhají ještě další tři planety, všechny mimo obyvatelnou zónu – blíže k povrchu hvězdy. Planety Kepler-62d a Kepler-62b jsou větší než Země, exoplaneta Kepler-62c má velikost srovnatelnou s Marsem. Kolem svého slunce oběhnou jednou za 5, 12 a 18 dnů. Malá vzdálenost od hvězdy z nich dělá velmi horné planety nevhodné pro život, jak jej známe na Zemi.

Planetární soustava Kepler-69 Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava Kepler-69
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Hvězda s označením Kepler-69 se velmi podobá Slunci, patří do stejné spektrální třídy G. Její průměr odpovídá 93 % velikosti Slunce a vyzařuje 80 % energie v porovnání se Sluncem. Od Země je vzdálena 2700 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě.

Exoplaneta označená Kepler-69c je o 70 % větší než Země. Astronomové zatím neznají složení této planety. Skutečnost, že obíhá jednou za 242 kolem hvězdy podobné Slunce, vede k předpokladu, že se může podobat Venuši v naší Sluneční soustavě. Druhá planeta této soustavy – Kepler-69b – je více než 2krát větší než Země a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 13 dnů.

„Zatím jsme si jisti pouze tím, že známe jedinou hvězdu s planetou obdařenou životem, a tou je Slunce. Objev planet v obyvatelné zóně kolem hvězdy podobné Slunci je důležitým milníkem na cestě k objevu planety podobné Zemi,“ říká Thomas Barclay, vědecký pracovník projektu Kepler a hlavní autor článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: science.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-69, Kepler-62, Exoplanety Kepler


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »