Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Fotografie exoplanety typu super-Jupitera

Fotografie exoplanety typu super-Jupitera

Umělecká představa exoplanety typu super-Jupitera kappa And b Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Umělecká představa exoplanety typu super-Jupitera kappa And b
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Ačkoliv astronomové znají již více než 850 planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, přímé zobrazení se jim podařilo pouze u několika málo z nich. Naposled mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Joseph Carson (College of Charleston a Max Planck Institute for Astronomy), nyní objevil (přímým zobrazením) exoplanetu typu super-Jupitera obíhající kolem velmi hmotné hvězdy kappa Andromedae (v souhvězdí Andromedy).

Použitím přístroje High Contrast Instrument for the Subaru Next Generation Adaptive Optics (HiCIAO) a kamery Infrared Camera and Spectrograph (IRCS) umístěné na japonském dalekohledu Subaru (Mauna Kea, Havajské ostrovy) byli astronomové schopni přímo vyfotografovat novou exoplanetu – plynného obra o hmotnosti 13krát větší, než je hmotnost planety Jupiter. Planeta obíhá mateřskou hvězdu téměř 2krát dále než Neptun kolem Slunce. Povrchová teplota exoplanety je odhadována na 1 400 °C. Mateřská hvězda je 2,5krát hmotnější než Slunce, což z ní dělá doposud nejhmotnější hvězdu, u které byly přímo zobrazeny exoplanety či tzv. hnědí trpaslíci.

Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae Autor: NOAJ/Subaru/J. Carson, College of Charleston
Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae
Autor: NOAJ/Subaru/J. Carson, College of Charleston
Přímé zobrazení exoplanety je velmi obtížné, protože centrální hvězda snadno přezáří slabé světlo obíhající planety. Hlavním cílem projektu SEEDS Project, jehož součástí je i tento tým astronomů, je výzkum stovek blízkých hvězd a snaha o přímé zobrazení exoplanet či přítomných protoplanetárních disků. Skupina astronomů používá k tomuto výzkumu japonský dalekohled Subaru vybavený přístrojem HiCIAO a systémem adaptivní optiky.

Dalekohled již byl namířen na mnoho mladých hmotných hvězd. Nyní se astronomové zaměřili na relativně mladou hvězdu kappa Andromedae, která je od Země vzdálena 170 světelných roků. Je členem hvězdného proudu Columba, který tvoří mladé hvězdy ve věku kolem 30 miliónů roků (stáří Slunce je přibližně 4,5 miliardy roků). Teplota hvězdy (11 000 kelvinů) je zhruba dvojnásobná v porovnání se Sluncem. Mladé hvězdy jsou lákavým cílem pro přímé zobrazení případných planet, protože jejich mladé planety si podržely podstatnou část tepla z období vzniku, tudíž mají zvýšenou jasnost v oboru infračerveného záření.

Exoplaneta kappa And b, což je označení nově objeveného super-Jupitera (plynného obra mnohem hmotnějšího než Jupiter), byla nezávisle objevena v lednu a v červenci 2012 při pozorování na čtyřech odlišných vlnových délkách. Porovnáním jejich vzájemných poloh ze dvou odlišných časových období bylo potvrzeno, že kappa And b vykazuje na obloze společný pohyb s mateřskou hvězdou, což znamená, že obě tělesa jsou navzájem gravitačně svázána.

Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae Autor: NAOJ/Subaru/J. Carson (College of Charleston)/T. Currie (University Toronto)
Objev super-Jupitera u hvězdy kappa Andromedae
Autor: NAOJ/Subaru/J. Carson (College of Charleston)/T. Currie (University Toronto)
Velká hmotnost mateřské hvězdy a její obří plynné planety je v ostrém protikladu s tělesy naší Sluneční soustavy. Před několika lety někteří pozorovatelé a teoretikové odhadovali, že velké hvězdy jako například kappa Andromedae pravděpodobně mají velké planety. Vycházeli jednoduše ze zvětšeného modelu naší Sluneční soustavy. Jiní odborníci zase předpokládali, že existují určité limity při extrapolaci rozměrů Sluneční soustavy: jestliže je hvězda příliš hmotná, její intenzivní záření může narušit proces vzniku „normálních“ planet, které by se jinak vyskytovaly v cirkumstelárním disku kolem hvězdy. Objev super-Jupitera kappa And b ukazuje, že i hvězdy větší než 2,5 hmotnosti Slunce jsou ještě schopny vytvářet planety.

Výzkumný tým projektu SEEDS pokračuje v průběžném studiu záření přicházejícího z exoplanety kappa And b napříč širokým spektrem vlnových délek za účelem určení chemického složení atmosféry plynného obra a k upřesnění parametrů jeho oběžné dráhy. Astronomové rovněž průběžně studují soustavu s cílem objevit případné další planety, které mohou ovlivňovat oběžnou dráhu nové planety. Tento pokračující výzkum může přinést podrobnější informace nejen o vzniku exoplanet typu super-Jupitera, ale také všeobecné poznatky o možnostech vzniku planet v okolí hmotných hvězd.

Zdroj: www.naoj.org a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Super-Jupiter, Subaru, Exoplaneta, Kappa Andromedae


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »