Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

Exoplaneta obíhající kolem vzdálené dvojhvězdy
Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie.

Planeta obíhá kolem dvojice hvězd ve vzdálenosti 480 miliónů kilometrů, což přibližně odpovídá vzdálenosti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Jeden oběh kolem dvojhvězdy absolvuje planeta přibližně za sedm let. Dvě hvězdy typu červeného trpaslíka jsou od sebe vzdáleny pouhých 11 miliónů kilometrů, což je zhruba 14 průměrů měsíční dráhy kolem Země.

Pozorování z HST představují první takový systém tří těles, jejichž existence byla potvrzena na základě využití techniky tzv. gravitační mikročočky. K výskytu gravitační mikročočky dojde v případě, když gravitace hvězdy v popředí (blíže k Zemi) zakřiví a zesílí světlo hvězdy v pozadí (vzdálenější vůči Zemi), která se na okamžik dostane do jedné přímky s bližší hvězdou. Specifický charakter zesílení světla může odhalit klíč k podstatě bližší hvězdy a případných planet.

Trojice objektů byla objevena v roce 2007 v rámci mezinárodní spolupráce pěti různých skupin: Microlensing Observations in Astrophysics (MOA), Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE), Microlensing Follow-up Network (MicroFUN), Probing Lensing Anomalies Network (PLANET) a Robonet Collaboration. Tato pozemní pozorování odhalila hvězdu a planetu, avšak detailní analýzy rovněž ukázaly třetí těleso, které astronomové nebyli schopni s konečnou platností rozlišit.

Pozemní pozorování naznačují dva možné scénáře pro systém tří těles: planeta o hmotnosti Saturnu obíhá kolem dvojice blízkých hvězd a nebo dvě planety – jedna o hmotnosti Saturnu a druhá o hmotnosti Země – obíhají kolem osamělé hvězdy,“ vysvětluje David Bennett z NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, hlavní autor článku. Ostré snímky kosmického dalekohledu umožnily vědeckému týmu odlišení vzdálené a čočkující hvězdy z jejího sousedství ve velmi přeplněném hvězdném poli. „Model se dvěma hvězdami a jednou planetou je jediný odpovídající údajům z HST,“ dodává David Bennett.

Vědecký tým Davida Bennetta uskutečnil další pozorování prostřednictvím kamery Wide Field Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě HST. „Mohli jsme tak analyzovat téměř ideální uspořádání dvojhvězdy v popředí se vzdálenější hvězdou, která při tomto postavení výrazně zvýšila svoji jasnost a umožnila nám pozorovat záření dvojice hvězd,“ vysvětluje David Bennett.

Astronomická observatoř Kepler objevila deset dalších planet obíhajících kolem těsných dvojic hvězd, avšak tyto exoplanety obíhají mnohem blíže mateřských dvojhvězd, než je tomu v případě soustavy OGLE-2007-BLG-349.

Nyní, když vědecký tým ukázal, že „mikročočkování“ může úspěšně detekovat planety obíhající kolem binárního hvězdného systému, Hubbleův kosmický dalekohled může poskytnout nezbytnou roli v této nové oblasti nepřetržitého pátrání po exoplanetách.

Uvedené závěry vědeckého týmu byly přijaty k publikování v časopise The Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: OGLE-2007-BLG-349, HST, Exoplaneta, Gravitační čočka


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »