Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hubbleův kosmický teleskop pozoroval následky mohutné kolize

Hubbleův kosmický teleskop pozoroval následky mohutné kolize

Expandující oblak prachu po kolizi dvou planetek v okolí hvězdy Fomalhaut
Autor: ESA/NASA, M. Kornmesser

Hubbleův vesmírný dalekohled nabídl pohled na podstatu exoplanety Fomalhaut b. Domnělá planeta za hranicemi Sluneční soustavy zdánlivě zmizela z dohledu. Astronomové se nyní především domnívají, že zcela dospělá planeta ve skutečnosti nikdy neexistovala. Hubbleův vesmírný teleskop HST místo toho pozoroval expandující oblak velmi jemných prachových částic vytvořených při obří kolizi mezi dvěma ledovými tělesy velikosti asteroidu obíhajícími kolem jasné hvězdy Fomalhaut, která je od Země vzdálena 25 světelných roků.

Soustava hvězdy Fomalhaut je nejvzdálenější zkušební laboratoří pro naše představy o tom, jak se hvězdné systémy s exoplanetami mohou vyvíjet,“ říká George Rieke z University of Arizona’s Steward Observatory. „Máme důkazy obdobných kolizí i v dalších soustavách, avšak žádné kolize takového rozsahu nebyly dosud pozorovány. Toto je doklad toho, jak se planety mohou zničit navzájem.“

O objektu se dříve předpokládalo, že může být exoplanetou s označením Fomalhaut b. Její objev byl poprvé ohlášen v roce 2008 na základě dat pořízených v letech 2004 a 2006. Objekt byl zcela zřetelně viditelný po dobu několika roků na snímcích pořízených pomocí Hubbleova teleskopu, kde byl odhalen jako pohybující se jasný bod. Na rozdíl od jiných přímých zobrazení exoplanet záhada s planetou Fomalhaut b vznikla hned zpočátku. Objekt byl mimořádně jasný v oboru viditelného světla, avšak neměl detekovanou stopu v oboru infračerveného tepelného záření. Astronomové navrhovali, že přídavná jasnost pochází z rozlehlé obálky nebo prstence prachu kroužícího kolem planety, který může souviset s nějakou kolizí. Dřívější pozorování pomocí HST také naznačovala, že planeta nemůže obíhat po eliptické dráze, jak je u planet obvyklé.

Tyto kolize jsou nesmírně vzácné, a tak je velká náhoda, že je vůbec můžeme pozorovat,“ říká András Gáspár z University of Arizona. „Domníváme se, že jsme byli ve správný čas na správném místě, abychom byli svědky takové nepravděpodobné události a pozorovali ji pomocí HST.“

Naše studie, která analyzovala veškerá dostupná archivní data z Hubbleova teleskopu týkající se planety Fomalhaut b, včetně většiny snímků z poslední doby pořízených pomocí HST, odhalila několik charakteristik, která společně vykreslují obraz, podle kterého těleso velikosti planety vůbec nikdy neexistovalo,“ dodává András Gáspár.

Kresba znázorňuje pozorované polohy zdánlivé exoplanety Fomalhat b; ve skutečnosti se jedná o oblak prachu vytvořený při kolizi dvou těles velikosti planetky Autor: NASA, ESA a A. Gáspár a G. Rieke (University of Arizona)
Kresba znázorňuje pozorované polohy zdánlivé exoplanety Fomalhat b; ve skutečnosti se jedná o oblak prachu vytvořený při kolizi dvou těles velikosti planetky
Autor: NASA, ESA a A. Gáspár a G. Rieke (University of Arizona)
Snímky z Hubbleova vesmírného teleskopu pořízené v roce 2014 ukázaly, že objekt zmizel, navzdory všem pochybnostem astronomů. Na doplnění záhady dřívější snímky ukázaly, že objekt nepřetržitě slábnul v čase. „Zcela zřetelně Fomalhaut b tak dělá událost v dobrém slova smyslu planetou, která neexistovala,“ říká András Gáspár.

Výsledkem interpretace je, že Fomalhaut b není planeta, ale pomalu expandující oblak šířící se do okolního prostředí jako důsledek kolize mezi dvěma velkými tělesy. Astronomové se domnívají, že ke kolizi došlo ne příliš dlouho před prvním pozorováním uskutečněným v roce 2004. Nyní oblak trosek složený z prachových částic o velikosti zhruba jednoho mikronu (1/50 tloušťky lidského vlasu) je pod schopností detekce Hubbleovým teleskopem. Odhaduje se, že expandující oblak prachu je nyní větší než průměr oběžné dráhy Země kolem Slunce.

Zároveň překvapením je, že objekt není na eliptické dráze, jak se očekává u planet, ale na únikové trajektorii, tj. na hyperbolické dráze. „Nedávno vytvořený mohutný oblak prachu zakoušející značné radiační síly od centrální hvězdy Fomalhaut je právě na takové trajektorii,“ říká András Gáspár. „Náš model je přirozeně schopen vysvětlit všechny nezávisle pozorované parametry systému; jeho rychlost expanze, jeho slábnutí a jeho trajektorii.“

Protože Fomalhaut b je v současnosti uvnitř rozsáhlého prstence ledového smetí obklopujícího hvězdu, kolidující tělesa byla pravděpodobně směsí ledu a prachu, jako například kometární tělesa existující v Kuiperově pásu na vnějším okraji naší Sluneční soustavy. András Gáspár a George Rieke odhadují, že každé z těchto těles podobných kometám měřilo zhruba 200 kilometrů v průměru. Z toho také vyplývá, že soustava hvězdy Fomalhaut mohla prodělat událost podobnou této kolizi přibližně jednou za 200 000 roků.

Gáspár, Rieke a další astronomové budou pokračovat v pozorování soustavy Fomalhaut i pomocí nadcházejícího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope), jehož start se očekává v roce 2021.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Srážka asteroidů, Exoplaneta Fomalhaut b


10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (887) Alinda

Snímek planetky (887) Alinda. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka typu Amor procházela souhvězdím Býka pod Plejádami, nedaleko Marsu. Vzdálenost od Země 0.750 au, od Slunce 1.099 au. Rychlost pohybu po obloze 3.06 arcsec/min.

Další informace »