Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
Nedávno došlo k objevu exoplanety obíhající hvězdu Gliese 581. Objev vzbudil u veřejnosti zájem především proto, že exoplaneta je zatím mezi všemi objevenými planetami u cizích hvězd nejpodobnější naší Zemi. Její hmotnost je asi 5x větší než zemská a průměr o 50 % větší než průměr Země. Je tedy zatím nejmenší objevenou exoplanetou.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 2. května 2007

Nejzajímavější ale je její vzdálenost od mateřské hvězdy. Obíhá sice 14krát blíže než Země naše Slunce, ale u hvězdy Gliese 581 to je spíše výhoda. Planeta se totiž nachází uvnitř tzv. obyvatelné zóny. Tato zóna je prstencové okolí hvězdy, ve kterém může být voda na planetě v kapalném stavu. Kapalná voda je základním předpokladem pro vznik a udržení života. Odborníci ovšem nabádají ke zdrženlivosti co se přítomnosti života na exoplanetě týká. Možnost existence kapalné vody ještě neznamená, že tam skutečně je, natož že je tam život.

O existenci života na exoplanetě můžeme tedy jen spekulovat, ale šanci vidět hvězdu, kolem které exoplaneta obíhá, má každý. Hvězda Gliese 581 patří do souhvězdí Vah, které je v tomto období lépe vidět po půlnoci. Oko neozbrojené dalekohledem nemá možnost hvězdu spatřit, protože její hvězdná velikost je asi 10 magnitud a okem jsou v průměru vidět hvězdy nepřesahující 6 magnitud.

Ke spatření hvězdy ale stačí malý dalekohled. Pokud bude mít průměr objektivu alespoň 6 cm, dokáže hvězdu Gliese 581 zobrazit. V České republice ani jinde na světě neexistuje dalekohled, kterým bychom dokázali přímo spatřit samotnou exoplanetu nebo by dokázal pořídit její fotografii. Světlo exoplanety je miliardkrát slabší než světlo mateřské hvězdy a planeta je tedy více než výrazně přesvětlena.

Milovníci noční oblohy i veřejnost ale mohou se zájmem sledovat hvězdu Gliese 581. Už jen představa, že kolem hvězdy, kterou právě vidíme v dalekohledu, obíhá planeta, na které by mohl při troše štěstí být život, je zajímavý zážitek.

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - detailni
vyhledavaci mapka - detailni
Pro snazší hledání hvězdy Gliese 581 jsme vytvořili dvě mapky. První z nich ukazuje noční oblohu v noci ze 2. na 3. května v půl jedné v noci. Poměrně nízko nad jižním obzorem naleznete mezi nápadnými souhvězdími Panny a Štíra souhvězdí Vah. Shodou okolností v nich tu noc bude zářit Měsíc ve fázi těsně po úplňku. Na první mapce je zvýrazněna hvězda Beta ze souhvězdí Vah. Ta je vidět bez problémů okem bez dalekohledu a to dokonce i z většiny přesvětlených měst.

Světlý obdélník z první mapky je zvětšen a tvoří mapku druhou. Ta je podrobnější a ukazuje okolí hvězdy Beta. Asi 1,5 úhlového stupně nad ní se nachází hvězda Gliese 581. Na druhé mapce je znázorněna celá řada hvězd, které pomohou najít a rozpoznat přesnou polohu Gliese 581. Nezbývá než popřát jasnou oblohu a nízké světelné znečištění. Pak už nebude nic bránit spatření hvězdy, kolem které obíhá exoplaneta dosud nejpodobnější Zemi.

Odkazy

Tiskovou zprávu je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »