Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

Hvězda u exoplanety podobné Zemi je vidět v malém dalekohledu

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
Nedávno došlo k objevu exoplanety obíhající hvězdu Gliese 581. Objev vzbudil u veřejnosti zájem především proto, že exoplaneta je zatím mezi všemi objevenými planetami u cizích hvězd nejpodobnější naší Zemi. Její hmotnost je asi 5x větší než zemská a průměr o 50 % větší než průměr Země. Je tedy zatím nejmenší objevenou exoplanetou.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 2. května 2007

Nejzajímavější ale je její vzdálenost od mateřské hvězdy. Obíhá sice 14krát blíže než Země naše Slunce, ale u hvězdy Gliese 581 to je spíše výhoda. Planeta se totiž nachází uvnitř tzv. obyvatelné zóny. Tato zóna je prstencové okolí hvězdy, ve kterém může být voda na planetě v kapalném stavu. Kapalná voda je základním předpokladem pro vznik a udržení života. Odborníci ovšem nabádají ke zdrženlivosti co se přítomnosti života na exoplanetě týká. Možnost existence kapalné vody ještě neznamená, že tam skutečně je, natož že je tam život.

O existenci života na exoplanetě můžeme tedy jen spekulovat, ale šanci vidět hvězdu, kolem které exoplaneta obíhá, má každý. Hvězda Gliese 581 patří do souhvězdí Vah, které je v tomto období lépe vidět po půlnoci. Oko neozbrojené dalekohledem nemá možnost hvězdu spatřit, protože její hvězdná velikost je asi 10 magnitud a okem jsou v průměru vidět hvězdy nepřesahující 6 magnitud.

Ke spatření hvězdy ale stačí malý dalekohled. Pokud bude mít průměr objektivu alespoň 6 cm, dokáže hvězdu Gliese 581 zobrazit. V České republice ani jinde na světě neexistuje dalekohled, kterým bychom dokázali přímo spatřit samotnou exoplanetu nebo by dokázal pořídit její fotografii. Světlo exoplanety je miliardkrát slabší než světlo mateřské hvězdy a planeta je tedy více než výrazně přesvětlena.

Milovníci noční oblohy i veřejnost ale mohou se zájmem sledovat hvězdu Gliese 581. Už jen představa, že kolem hvězdy, kterou právě vidíme v dalekohledu, obíhá planeta, na které by mohl při troše štěstí být život, je zajímavý zážitek.

vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - prehledova
vyhledavaci mapka - detailni
vyhledavaci mapka - detailni
Pro snazší hledání hvězdy Gliese 581 jsme vytvořili dvě mapky. První z nich ukazuje noční oblohu v noci ze 2. na 3. května v půl jedné v noci. Poměrně nízko nad jižním obzorem naleznete mezi nápadnými souhvězdími Panny a Štíra souhvězdí Vah. Shodou okolností v nich tu noc bude zářit Měsíc ve fázi těsně po úplňku. Na první mapce je zvýrazněna hvězda Beta ze souhvězdí Vah. Ta je vidět bez problémů okem bez dalekohledu a to dokonce i z většiny přesvětlených měst.

Světlý obdélník z první mapky je zvětšen a tvoří mapku druhou. Ta je podrobnější a ukazuje okolí hvězdy Beta. Asi 1,5 úhlového stupně nad ní se nachází hvězda Gliese 581. Na druhé mapce je znázorněna celá řada hvězd, které pomohou najít a rozpoznat přesnou polohu Gliese 581. Nezbývá než popřát jasnou oblohu a nízké světelné znečištění. Pak už nebude nic bránit spatření hvězdy, kolem které obíhá exoplaneta dosud nejpodobnější Zemi.

Odkazy

Tiskovou zprávu je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova Sagittae 2026

Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.

Další informace »