Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  I hvězdy se mohou stát rodiči v pozdním věku

I hvězdy se mohou stát rodiči v pozdním věku

Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae Autor: ESA–C. Carreau
Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae
Autor: ESA–C. Carreau
Na základě mimořádných schopností kosmického dalekohledu ESA s názvem Herschel Space Observatory astronomové velice přesně „zvážili“ protoplanetární disk v okolí blízké hvězdy. Zjistili, že stále ještě má dostatečnou hmotnost na zformování mladých planet o celkové hmotnosti 50 Jupiterů, a to několik miliónů roků potom, co se kolem většiny jiných hvězd stejného věku planety již vytvořily.

Protoplanetární disky obsahují veškeré potřebné ingredience pro vytvoření planet. Jsou složeny převážně z plynného molekulárního vodíku, který je velmi průhledný a v podstatě neviditelný. Obvykle je mnohem snazší změřit záření „znečišťujících látek“, jako jsou malé částice prachu smíchané s plynem nebo jiné plynné složky a na základě jejich množství odhadnout celkovou hmotnost disku.

V minulosti vedla tato metoda ke značné nejistotě v odhadech hmotnosti molekulárního vodíku, avšak díky schopnosti a citlivosti kosmické observatoře Herschel v oboru dalekého infračerveného záření mohli astronomové použít nové mnohem přesnější metody. Využili k tomu blízkou příbuznou molekulu vodíku nazvanou deuterium, neboli „těžký“ vodík.

Protože poměr „normálního“ a „těžkého“ plynného vodíku je znám s mimořádně vysokou přesností na základě měření v sousedství naší Sluneční soustavy, na základě tohoto faktu lze určit celkovou hmotnost disku 10krát přesněji, než bylo možné doposud.

Použitím této techniky byla detekována podstatná hmotnost plynu v disku obklopujícím hvězdu TW Hydrae. Je to mladá hvězda v souhvězdí Hydry (Vodní had), která je od Země vzdálena 176 světelných roků.

Porovnání hmotnosti protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae Autor: NASA/JPL-Caltech
Porovnání hmotnosti protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae
Autor: NASA/JPL-Caltech
„Vůbec jsme neočekávali, že objevíme tak velké množství plynu v okolí hvězdy, jejíž stáří bylo určeno na 10 miliónů roků,“ říká profesor Edwin Bergin, University of Michigan, Ann Arbor, hlavní autor článku publikovaného v časopise Nature. „Tato hvězda má podstatně větší hmotnost, než bylo potřebné k vytvoření naší Sluneční soustavy. Mohla by se kolem ní vytvořit velmi neobvyklá planetární soustava s planetami hmotnějšími než Jupiter.“

Objev tak hmotného disku u hvězdy TW Hydrae je neobvyklý pro hvězdu tohoto věku, protože během několika miliónů roků se většina materiálu stává součástí centrální hvězdy nebo obřích planet, případně je vymeten pryč působením silného hvězdného větru.

„Na základě mnohem přesněji určené hmotnosti disku se můžeme dozvědět podstatně více o tomto systému, o možnosti vzniku planet a o dostupnosti ingrediencí, které mohou vést ke vzniku planet s výskytem života,“ dodává Edwin Bergin.

Astronomové skutečně na základě provedeného průzkumu pomocí družice Herschel již identifikovali TW Hydrae jako hvězdu s protoplanetárním diskem, který obsahuje dostatečné množství vody odpovídající ekvivalentu několika tisíc pozemských oceánů.

Nový způsob zjišťování hmotnosti protoplanetárních disků znamená, že objem materiálu, který je k dispozici – včetně vody – mohl být v minulosti podceněn nejen v tomto případě. Nové určení hmotnosti disků kolem jiných hvězd různého stáří poskytne mnohem lepší náhled na problematiku procesu formování planet.

„Mohou se zde projevit odlišné výsledky s ohledem na vznik planet u hvězd různého stáří,“ říká spoluautor článku profesor Thomas Henning, Max Planck Institute for Astronomy, Německo. „Stejně tak jako věk, kdy mají rodiče děti, má široké rozmezí, zdá se, že hvězda TW Hydrae leží někde na okraji rozpětí vhodného věku pro hvězdy. Ukazuje se, že tento specifický systém potřebuje delší čas na zformování planet a že planety mohou vzniknout i v pozdějším věku hvězdy.“

„Objev molekul těžkého vodíku byl možný díky novým pozorovacím schopnostem, kterými disponuje evropská infračervená kosmická observatoř Herschel, což umožňuje doslova skok kupředu při určování hmotnosti protoplanetárních disků v okolí hvězd,“ dodává Göran Pilbratt, vědecký pracovník ESA.

Zdroj: www.esa.int a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hershel Space Observatory, Protoplanetární disk, TW Hydrae, Exoplaneta


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »