Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Porovnání Sluneční soustavy a systému kolem hvězdy Kepler-90
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel

Astronomové nedávno informovali o objevu osmé planety obíhající kolem hvězdy Kepler-90 podobné Slunci. Od Země je vzdálena 2 545 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Draka. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomical Journal. Planetární soustava kolem hvězdy Kepler-90 má podobnou konfiguraci jako Sluneční soustava. Obsahuje malé planety obíhající blízko mateřské hvězdy a velké planety na vzdálenějších drahách. Ve Sluneční soustavě se vnější planety zformovaly v chladnějších oblastech, kde se mohly utvářet stále větší a větší plynná tělesa. Uskupení planet pozorované u hvězdy Kepler-90 může být důkazem, že se stejné procesy uplatnily i zde. Vzdálenosti planet u obou soustav nejsou na obrázku ve vzájemném měřítku.

Nově objevená exoplaneta s označením Kepler-90i je horká kamenná planeta přibližně 1,3× větší než Země. Obíhá kolem mateřské hvězdy Kepler-90 (která je též známa pod označením KOI-351, KIC 11442793 nebo 2MASS 18574403+4918185) v periodě 14,4 dne, a tudíž se nachází tak blízko, že její průměrná povrchová teplota podle předpokladu vystupuje až na 427 °C.

Nejvzdálenější z planet u hvězdy Kepler-90 obíhá v podobné vzdálenosti, jako Země kolem Slunce. „Planetární soustava Kepler-90 představuje miniaturní verzi Sluneční soustavy,“ říká Andrew Vanderburg, astronom na University of Texas v Austinu. „Máme zde malé vnitřní planety a velké vnější planety, avšak všechny jsou namačkány mnohem blíž k sobě.“

Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Objev v datech z kosmického teleskopu Kepler byl učiněn pomocí počítačového programu, který se sám „učí“. „Přesně tak, jak jsme předpokládali, jsou v našich archivovaných datech z družice Kepler ukryté budoucí objevy, čekající na ten správný pracovní nástroj nebo na technologie k jejich odhalení,“ říká Paul Hertz, ředitel NASA’s Astrophysics Division ve Washingtonu, který nebyl členem vědeckého týmu. „Objev ukazuje, že naše data mohou být studnicí poznání dostupnou pro netradiční výzkumy v nadcházejících letech.“

Kepler-90 je hvězda podobná Slunci, avšak všech jejích osm planet je natěsnáno v prostoru odpovídajícím vzdálenosti Země od Slunce. Nově objevená exoplaneta Kepler-90i krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 18 miliónů km. Pro porovnání, planeta Merkur ve Sluneční soustavě obíhá s periodou 88 dnů ve vzdálenosti 58 miliónů km. Proto panují na povrchu planety Kepler-90i vysoké teploty a není pravděpodobné, že by na ní mohl existovat život, jaký známe na Zemi. Uspořádání planetární soustavy kolem hvězdy Kepler-90 naznačuje, že planety se mohly zformovat ve větším rozmezí vzdáleností a následně migrovat na dráhy, kde je pozorujeme dnes.

Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Nejvzdálenější planeta s označením Kepler-90h je plynným obrem velikosti Jupitera, která kolem mateřské planety oběhne za 331,6 dne. Nelze však vyloučit, že ve větších vzdálenostech od hvězdy krouží ještě další planety. Jak je znázorněno na připojeném publikovaném obrázku, astronomická kosmická observatoř Kepler studovala pouze její nejbližší okolí. Ve Sluneční soustavě se nacházejí planety mnohem dále od naší hvězdy. Pokud ve vyznačené oblasti kolem hvězdy Kepler-90 skutečně existují další planety, s největší pravděpodobností nebudou přecházet přes kotouček hvězdy (nebudou nastávat tzv. tranzity) a observatoř Kepler je tudíž nebude schopna detekovat. K jejich případnému odhalení bude nutno použít jiné pozorovací metody a jiné teleskopy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetární soustava, Kepler-90, Exoplaneta


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »