Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Porovnání Sluneční soustavy a systému kolem hvězdy Kepler-90
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel

Astronomové nedávno informovali o objevu osmé planety obíhající kolem hvězdy Kepler-90 podobné Slunci. Od Země je vzdálena 2 545 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Draka. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomical Journal. Planetární soustava kolem hvězdy Kepler-90 má podobnou konfiguraci jako Sluneční soustava. Obsahuje malé planety obíhající blízko mateřské hvězdy a velké planety na vzdálenějších drahách. Ve Sluneční soustavě se vnější planety zformovaly v chladnějších oblastech, kde se mohly utvářet stále větší a větší plynná tělesa. Uskupení planet pozorované u hvězdy Kepler-90 může být důkazem, že se stejné procesy uplatnily i zde. Vzdálenosti planet u obou soustav nejsou na obrázku ve vzájemném měřítku.

Nově objevená exoplaneta s označením Kepler-90i je horká kamenná planeta přibližně 1,3× větší než Země. Obíhá kolem mateřské hvězdy Kepler-90 (která je též známa pod označením KOI-351, KIC 11442793 nebo 2MASS 18574403+4918185) v periodě 14,4 dne, a tudíž se nachází tak blízko, že její průměrná povrchová teplota podle předpokladu vystupuje až na 427 °C.

Nejvzdálenější z planet u hvězdy Kepler-90 obíhá v podobné vzdálenosti, jako Země kolem Slunce. „Planetární soustava Kepler-90 představuje miniaturní verzi Sluneční soustavy,“ říká Andrew Vanderburg, astronom na University of Texas v Austinu. „Máme zde malé vnitřní planety a velké vnější planety, avšak všechny jsou namačkány mnohem blíž k sobě.“

Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Objev v datech z kosmického teleskopu Kepler byl učiněn pomocí počítačového programu, který se sám „učí“. „Přesně tak, jak jsme předpokládali, jsou v našich archivovaných datech z družice Kepler ukryté budoucí objevy, čekající na ten správný pracovní nástroj nebo na technologie k jejich odhalení,“ říká Paul Hertz, ředitel NASA’s Astrophysics Division ve Washingtonu, který nebyl členem vědeckého týmu. „Objev ukazuje, že naše data mohou být studnicí poznání dostupnou pro netradiční výzkumy v nadcházejících letech.“

Kepler-90 je hvězda podobná Slunci, avšak všech jejích osm planet je natěsnáno v prostoru odpovídajícím vzdálenosti Země od Slunce. Nově objevená exoplaneta Kepler-90i krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 18 miliónů km. Pro porovnání, planeta Merkur ve Sluneční soustavě obíhá s periodou 88 dnů ve vzdálenosti 58 miliónů km. Proto panují na povrchu planety Kepler-90i vysoké teploty a není pravděpodobné, že by na ní mohl existovat život, jaký známe na Zemi. Uspořádání planetární soustavy kolem hvězdy Kepler-90 naznačuje, že planety se mohly zformovat ve větším rozmezí vzdáleností a následně migrovat na dráhy, kde je pozorujeme dnes.

Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Nejvzdálenější planeta s označením Kepler-90h je plynným obrem velikosti Jupitera, která kolem mateřské planety oběhne za 331,6 dne. Nelze však vyloučit, že ve větších vzdálenostech od hvězdy krouží ještě další planety. Jak je znázorněno na připojeném publikovaném obrázku, astronomická kosmická observatoř Kepler studovala pouze její nejbližší okolí. Ve Sluneční soustavě se nacházejí planety mnohem dále od naší hvězdy. Pokud ve vyznačené oblasti kolem hvězdy Kepler-90 skutečně existují další planety, s největší pravděpodobností nebudou přecházet přes kotouček hvězdy (nebudou nastávat tzv. tranzity) a observatoř Kepler je tudíž nebude schopna detekovat. K jejich případnému odhalení bude nutno použít jiné pozorovací metody a jiné teleskopy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetární soustava, Kepler-90, Exoplaneta


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »