Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Nová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.

Termínem super-Země jsou označovány exoplanety, jejichž hmotnost leží v rozmezí 2 až 10 hmotností Země a které jsou s největší pravděpodobností kamennými planetami a obsahují vodu. Gliese 163 je blízký červený trpaslík, který je vzdálen od Země 50 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Mečouna. Další velká exoplaneta Gliese 163b, která byla o něco dříve objevena u stejné hvězdy, obíhá v menší vzdálenosti, přičemž jeden oběh vykoná za 9 dnů. Třetí předpokládaní planeta v tomto systému, jejíž existence zatím nebyla potvrzena, by mohla obíhat ze všech planet nejdále od mateřské hvězdy.

Předpokládaná velikost planety Gliese 163c je mezi 1,8 až 2,4 průměru Země za předpokladu, že je složena především z horniny a vody. Z mateřské hvězdy dostává v průměru asi o 40 % energie více než Země ze Slunce, a proto je teplejší. Pro srovnání, Venuše dostává o 90 % energie více než Země. Zatím neznáme chemické složení atmosféry planety Gliese 163c, avšak předpokládáme, že je zvětšenou verzí zemské atmosféry, a tudíž její povrchová teplota by se mohla pohybovat kolem +60 °C. Většina složek života na naší Zemi (rostliny, zvířata, eventuelně člověk) není schopna přežít teploty vyšší než 50 °C, nicméně mnoho extremofilních mikroorganismů se může rozvíjet i za teplot podstatně vyšších.

Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Pátrání po obyvatelných exoplanetách je jedním ze základních pozorovatelských úkolů. V současné době je jich známo 6 (včetně tolik diskutované planety Gliese 581g), přičemž většina z nich byla objevena v roce 2011. Čtyři z těchto planet: Gliese 581d, Gliese 667Cc, Gliese 581g a Gliese 163c, obíhají kolem červených trpasličích hvězd spektrální třídy M. Planeta HD 85512b obíhá kolem hvězdy spektrální třídy K (svými parametry leží mezi malým červeným trpaslíkem a Sluncem). Pouze exoplaneta Kepler-22b krouží kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třída G).

Všechny tyto planety jsou větší než Země, ale ještě jsou považovány za potenciálně obyvatelné přinejmenším pro jednoduché formy života. Vědci se pokoušejí zkonstruovat lepší pozemní i kosmické observatoře, které budou v příštím desetiletí schopné detekovat i menší tělesa mnohem podobnější Zemi.

Astronomická družice NASA s názvem Kepler objevila celkem 27 kandidátů na potenciálně obyvatelné planety mezi 2 300 exoplanetami, které čekají na potvrzení. Některé z nich by mohly být velmi podobné Zemi. Bohužel, jsou od nás mnohem dále než Gliese 163c a bude téměř nemožné určit i během dalších pozorování, zda se opravdu jedná o obyvatelné planety. Avšak ze statistických analýz pozorování družice Kepler vyplývá, že takové planety jsou v naší Galaxii docela běžné. Proto lze očekávat, že v blízkém okolí Slunce bude objeveno mnohem více planet podobných Zemi, jako je například Gliese 163c.

Zdroj: phys.org.news a phl.upr.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »