Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Nová obyvatelná exoplaneta u hvězdy Gliese 163

Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Pravděpodobně obyvatelná exoplaneta Gliese 163c
Nová exoplaneta typu super-Země byla objevena v tzv. obyvatelné zóně v okolí červeného trpaslíka Gliese 163 pomocí evropského spektrometru HARPS. Planeta s označením Gliese 163c o minimální hmotnosti 6,9 hmotností Země oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za necelých 26 dnů.

Termínem super-Země jsou označovány exoplanety, jejichž hmotnost leží v rozmezí 2 až 10 hmotností Země a které jsou s největší pravděpodobností kamennými planetami a obsahují vodu. Gliese 163 je blízký červený trpaslík, který je vzdálen od Země 50 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Mečouna. Další velká exoplaneta Gliese 163b, která byla o něco dříve objevena u stejné hvězdy, obíhá v menší vzdálenosti, přičemž jeden oběh vykoná za 9 dnů. Třetí předpokládaní planeta v tomto systému, jejíž existence zatím nebyla potvrzena, by mohla obíhat ze všech planet nejdále od mateřské hvězdy.

Předpokládaná velikost planety Gliese 163c je mezi 1,8 až 2,4 průměru Země za předpokladu, že je složena především z horniny a vody. Z mateřské hvězdy dostává v průměru asi o 40 % energie více než Země ze Slunce, a proto je teplejší. Pro srovnání, Venuše dostává o 90 % energie více než Země. Zatím neznáme chemické složení atmosféry planety Gliese 163c, avšak předpokládáme, že je zvětšenou verzí zemské atmosféry, a tudíž její povrchová teplota by se mohla pohybovat kolem +60 °C. Většina složek života na naší Zemi (rostliny, zvířata, eventuelně člověk) není schopna přežít teploty vyšší než 50 °C, nicméně mnoho extremofilních mikroorganismů se může rozvíjet i za teplot podstatně vyšších.

Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Porovnání šesti známých potenciálně obyvatelných exoplanet
Pátrání po obyvatelných exoplanetách je jedním ze základních pozorovatelských úkolů. V současné době je jich známo 6 (včetně tolik diskutované planety Gliese 581g), přičemž většina z nich byla objevena v roce 2011. Čtyři z těchto planet: Gliese 581d, Gliese 667Cc, Gliese 581g a Gliese 163c, obíhají kolem červených trpasličích hvězd spektrální třídy M. Planeta HD 85512b obíhá kolem hvězdy spektrální třídy K (svými parametry leží mezi malým červeným trpaslíkem a Sluncem). Pouze exoplaneta Kepler-22b krouží kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třída G).

Všechny tyto planety jsou větší než Země, ale ještě jsou považovány za potenciálně obyvatelné přinejmenším pro jednoduché formy života. Vědci se pokoušejí zkonstruovat lepší pozemní i kosmické observatoře, které budou v příštím desetiletí schopné detekovat i menší tělesa mnohem podobnější Zemi.

Astronomická družice NASA s názvem Kepler objevila celkem 27 kandidátů na potenciálně obyvatelné planety mezi 2 300 exoplanetami, které čekají na potvrzení. Některé z nich by mohly být velmi podobné Zemi. Bohužel, jsou od nás mnohem dále než Gliese 163c a bude téměř nemožné určit i během dalších pozorování, zda se opravdu jedná o obyvatelné planety. Avšak ze statistických analýz pozorování družice Kepler vyplývá, že takové planety jsou v naší Galaxii docela běžné. Proto lze očekávat, že v blízkém okolí Slunce bude objeveno mnohem více planet podobných Zemi, jako je například Gliese 163c.

Zdroj: phys.org.news a phl.upr.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »