Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová planetární soustava v souhvězdí Kentaura

Nová planetární soustava v souhvězdí Kentaura

Mladá planetární soustava PDS 70. Autor: Subaru
Mladá planetární soustava PDS 70.
Autor: Subaru
Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucími byli Jun Hashimoto (National Astronomical Observatory of Japan) a Ruobing Dong (Princeton University) využil dalekohled Subaru opatřený přístrojem High Contrast Instrument for the Subaru Next Generation Adaptive Optics (HiCIAO) k výzkumu mladé hvězdy PDS 70 o hmotnosti srovnatelné se Sluncem. Její stáří bylo určeno na 10 miliónů roků.

Na pořízeném snímku je zachycena zřetelně viditelná velká mezera uvnitř protoplanetárního disku. Jedná se o největší mezeru, jaká byla doposud pozorována u hvězdy podobné Slunci. Protoplanetární disk je místem, kde vznikají planety a kde působení gravitačních sil nově zrozených planet může vysvětlit obrovskou mezeru mezi vnitřním okrajem disku a centrální hvězdou. Žádná osamělá planeta, nehledě na to, jakou má hmotnost či jak je aktivní při svém vzniku, nemůže být dostatečná k vytvoření tak široké mezery.

Astronomové se domnívají, že mezera v protoplanetárním disku u hvězdy PDS 70 může být důsledkem vzniku několika planet. Vysoký kontrast snímků získaných při pozorování dovolil vědcům studovat detaily uvnitř disku, které jim pak umožnily přímo odhalit místo vzniku ne jedné, ale spíše více planet. Vědecký tým se nyní pokouší předpokládané planety detekovat.

Protoplanetární disky se vyskytují u většiny hvězd podobných Slunci. Jsou složeny z plynu a prachu, který obklopuje hvězdy a poskytuje tak stavební materiál, z kterého vznikají planety jako například naše Země. Astronomové uskutečnili pozorování protoplanetárního disku za účelem pochopení jeho vývoje a vzniku planet uvnitř něj. Disky kolem těžších hvězd mají tendenci být rozsáhlejší a jasnější, a proto se snadněji studují. Disky v okolí méně hmotných hvězd jsou větším problémem pro detailní výzkum.

Soustava PDS 70 se nachází v souhvězdí Kentaura a od Země ji dělí vzdálenost 460 světelných roků. Hmotnost hvězdy dosahuje 90 % hmotnosti Slunce, její odhadované stáří je 10 miliónů roků. Jedná se o velmi mladou hvězdu v porovnání se Sluncem, jehož věk je 4,6 miliardy roků. Dřívější rozbory spektra a přímá pozorování pomocí dalekohledu Very Large Telescope (VLT, Chile) napovídaly na přítomnost disku, avšak nebylo možné přesněji určit žádné detaily jeho struktury.

Pozorování pomocí japonského dalekohledu Subaru (průměr objektivu 8,2 m) jasně ukázala velmi nízkou hustotu hmoty mezi hvězdou PDS 70 a vnitřním okrajem disku, který ji obklopuje. Průměr této „mezery“ je větší než 140 astronomických jednotek AU (1 AU odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, což je přibližně 150 miliónů km) – viz obrázek nahoře.

Mladá planetární soustava PDS 70 - umělecké ztvárnění Autor: NAOJ
Mladá planetární soustava PDS 70 - umělecké ztvárnění
Autor: NAOJ
Velké rozměry mezery v protoplanetárním disku PDS 70 vedly astronomy k hledání odpovědi na otázku jejího původu. Na základě detailního výzkumu bylo zjištěno, že kolem hvězdy se rozkládá ještě jeden disk ve vzdálenosti pouhé jedné astronomické jednotky od centrální hvězdy. Tento vnitřní malý disk se nachází velmi blízko hvězdy a na obrázku pořízeném pomocí kamery HiCIAO není viditelný, neboť je zakryt maskou, která má za úkol odclonit rušivé světlo hvězdy. Gravitace planet obíhajících uvnitř mezery v disku může vysvětlovat její vznik, neboť působením planet mohlo dojít k vyčištění okolního prostoru. Menší množství přítomného prachu znamená i menší intenzitu pozorovaného infračerveného záření v této oblasti. Pro jednu planetu by bylo velmi obtížné obstarat vymetení této rozsáhlé oblasti. Astronomové se proto domnívají, že se zde musí nacházet více planet. Avšak objevení těchto planet je velmi obtížné, protože rozptýlené světlo disku může přezářit jejich velmi slabé světlo.

Použitá technika pozorování umožňuje objevovat protoplanetární disky u hvězd podobných Slunci. Objekt PDS 70 ukazuje, jak mohla vypadat naše Sluneční soustava v době svého „dětství“.

Zdroj: www.naoj.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protoplanetární disk, PDS 70, Exoplaneta


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »