Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Obří exoplaneta, která by podle současných teorií neměla existovat

Obří exoplaneta, která by podle současných teorií neměla existovat

Obří exoplaneta NGTS-1b obíhá kolem trpasličí hvězdy
Autor: University of Warwick/Mark Garlick

Astronomové objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří exoplanetu, která by podle současných teorií neměla existovat. Informace byly uveřejněny v článku, který byl nedávno přijat k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Existence monstrózní planety pojmenované NGTS-1b mění teorii vzniku planet, podle které by planeta této velikosti neměla vzniknout u tak malé hvězdy. Podle teorie mohou u malých hvězd snadno vzniknout malé kamenné planety, ale nemůže se zde shromáždit dostatečné množství hmoty ke vzniku planety velikosti Jupitera.

Nicméně NGTS-1b je plynný obr – vzhledem k jeho velikosti a teplotě patří do skupiny exoplanet, které označujeme termínem „horký Jupiter“. Patří do třídy exoplanet, které jsou přinejmenším tak velké jako planeta Jupiter ve Sluneční soustavě, ale její hmotnost je o 20 % nižší. Avšak na rozdíl od Jupitera NGTS-1b obíhá velmi blízko své mateřské hvězdy, a to ve vzdálenosti, která činí pouhá 3 % vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Jeden oběh vykoná za 2,65 dne, což znamená, že jeden „rok“ na této planetě trvá právě 2,65 pozemského dne.

Naopak mateřská hvězda je poměrně malá, zhruba s polovičním průměrem a hmotností v porovnání se Sluncem. Peter Wheatley z University of Warwick k tomuto objevu poznamenává: „Přestože exoplaneta NGTS-1b má obrovské rozměry, bylo obtížné ji objevit, neboť její mateřská hvězda je naopak velmi malá a svítí jen velmi slabě. Malé hvězdy jako tento červený trpaslík spektrální třídy M jsou ve skutečnosti ve vesmíru nejčetnější, takže je možné, že většina obřích planet ještě čeká na své objevení.“

NGTS-1b je první exoplanetou objevenou zařízením Next-Generation Transit Survey (NGST), které se skládá ze souboru 12 dalekohledů k důkladnému zkoumání oblohy. K objevu exoplanety astronomové dospěli na základě nepřetržitého sledování části noční oblohy v průběhu několika měsíců, kdy registrovali červené světlo hvězd pomocí nové kamery citlivé právě na oblast záření červené barvy. Zaznamenali poklesy světla hvězdy, které se opakovaly jednou za 2,65 dne, z čehož vyplynulo, že kolem hvězdy obíhá planeta pravidelně zakrývající pozorovanou stálici.

Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka Autor: University of Warwick/Mark Garlick
Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka
Autor: University of Warwick/Mark Garlick
Na základě těchto dat astronomové vysledovali dráhu planety NGTS-1b a vypočítali její velikost, polohu a hmotnost na základě změřených změn radiální rychlosti hvězdy. Ve skutečnosti touto metodou určíme, jak mnoho hvězda „kmitá“ v důsledku gravitačního působení obíhající planety. Byl to ten nejlepší způsob, jak určit parametry exoplanety NGTS-1b.

Hlavní autor studie Daniel Bayliss, rovněž z University of Warwick, poznamenává: „Objev NGTS-1b byl pro nás naprostým překvapením – tak hmotná planeta by neměla existovat u tak malé hvězdy. Co je však důležité, přes pochybnosti bylo odhaleno, že tento typ exoplanet zřejmě může být v naší Galaxii poměrně četný. S novým příslušenstvím soustavy dalekohledů Next-Generation Transit Survey budeme v pozorování pokračovat.“

Soubor dalekohledů NGTS, každý o průměru 20 cm, se nachází na Evropské jižní observatoři ESO, na observatoři Cerro Paranal, v samém srdci pouště Atacama na severu Chile. Je to jedno z mála zařízení, které řídí externí skupiny – anglické univerzity Warwick, Leicester, Cambridge a Queen's University Belfast spolupracující společně s Observatoire de Genève, DLR Berlin a Universidad de Chile.

Peter Wheatley, který je vedoucím NGTS, byl potěšen, když spatřil tyto strhující výsledky: „Pracovali jsme téměř desetiletí na vývoji souboru teleskopů NGTS. Je vzrušující sledovat objevy nových a neočekávaných typů exoplanet. Dívám se dopředu s očekáváním, jaké další nejrůznější typy planet ještě můžeme objevit.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] warwick.ac.uk
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta, Exoplaneta NGTS-1b, Červený trpaslík


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »