Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planety mohou vznikat i v centru galaxií

Planety mohou vznikat i v centru galaxií

Roztrhaný protoplanetární disk mladé hvězdy v centru naší Galaxie
Roztrhaný protoplanetární disk mladé hvězdy v centru naší Galaxie
Na první pohled vypadá střed naší Galaxie jako velmi nehostinné místo pro vznik planet. Hvězdy zde jsou namačkány jedna na druhou jako auta uhánějící po rušné dálnici. Exploze supernov vytvářejí rázové vlny a okolní prostor "zalévají" intenzivním zářením. Mohutná gravitace superhmotné černé díry zakřivuje a bortí strukturu samotného prostoru.

Nedávné nové výzkumy astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) ukázaly, že přesto mohou planety vznikat i v tomto divokém kosmickém prostředí. Jako silný důkaz poukázali na nedávný objev oblaku vodíku a hélia padajícího směrem do galaktického centra. To podle nich dokazuje, že tento oblak představuje roztrhané zbytky protoplanetárního disku, který se nacházel v okolí zatím nespatřené hvězdy.

"Tato nešťastná hvězda byla vržena směrem k centrální černé díře. Nyní se nachází na své osudové dráze, a zatímco ona sama přežila setkání s černou dírou, její protoplanetární disk již takové štěstí neměl," říká hlavní autorka článku Ruth Murray-Clay (CfA). Závěry výzkumu budou publikovány v časopise Nature.

Zmiňovaný oblak byl objeven minulý rok skupinou astronomů pracujících na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) v Chile. Tehdy se spekulovalo o tom, že se oblak mohl vytvořit v případě, kdy se plyn proudící ze dvou blízkých hvězd srazí, podobně jako když se rozfoukaný písek ukládá do písečných dun.

Mladé hvězdy v okolí černé díry v naší Galaxii mohou mít planety
Mladé hvězdy v okolí černé díry v naší Galaxii mohou mít planety
Ruth Murray-Clay a její spolupracovník Avi Loeb navrhují odlišné vysvětlení. Nově zrozená hvězda si udržela obklopující prachoplynný disk po dobu několika miliónů roků. Jestliže se však taková hvězda přiblíží k obrovské černé díře v centru naší Galaxie, záření a slapové síly mohou doslova vytrhnout velkou část materiálu z tohoto disku. Poznámka: Objekty v centrech galaxií jsou označovány termínem superhmotné černé díry (supermassive black hole, SMBH) - viz obrázek.

Astronomové rovněž identifikovali pravděpodobný původ zbloudilé hvězdy - prstenec hvězd obíhajících kolem středu Galaxie ve vzdálenosti zhruba 1/10 světelného roku. V tomto prstenci detekovali desítky mladých jasných hvězd spektrální třídy O, což napovídá, že zde mohou existovat rovněž stovky hvězd slabších než Slunce. Vzájemné interakce mezi hvězdami mohou některé z nich nasměrovat do centra Galaxie společně s diskem, který je obklopuje.

Ačkoliv byl protoplanetární disk u této zbloudilé hvězdy zničen, hvězdy, které v prstenci zůstaly, si mohou své disky udržet dlouhodobě. Proto se zde mohou zrodit planety navzdory nepřátelskému okolnímu prostředí.

Jak hvězda bude během dalších let pokračovat ve svém pádu, stále více a více materiálu z vnějšího okraje disku bude vytrháváno pryč, až nakonec zůstane pouze husté jádro. Odtržený plyn bude po spirále padat směrem do chřtánu černé díry. V důsledku tření se bude zahřívat na dostatečně vysokou teplotu a začne svítit v oboru rentgenového záření.

"Je vzrušující jen pomyslet na planety, které se mohly vytvořit tak blízko černé díry," říká Avi Loeb. "Pokud by naše civilizace obývala takovou planetu, mohli bychom testovat Einsteinovu teorii relativity mnohem lépe než dnes a mohli bychom využívat čistou energii vzniklou vyhazováním nepotřebného odpadu směrem k černé díře."

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: VLT, Galaxie


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »