Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pojmenuj exoplanetu!

Pojmenuj exoplanetu!

Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka
Autor: University of Warwick/Mark Garlick

Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhlásila další kolo pojmenovávání exoplanet. Pojmenovávat se bude 20 planetárních soustav, které se v blízké době dostanou do hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Veřejnost celého světa má možnost navrhovat jména pro tyto systémy, žádný stát nemá garantovaný systém pro sebe. Termín podávání návrhů je 11. 12. 2022.

Připomínáme, že v roce 2019 proběhla celosvětová kampaň „Pojmenuj exoplanetu“, ve které jednotlivé země vymýšlely jméno pro vybranou hvězdu a její planetu. Česká republika tenkrát zvolila jméno Absolutno (pro hvězdu) a Makropulos (pro planetu). Letošní soutěž má jiná pravidla a požadavky než před třemi roky.

O jaké exoplanety jde?

Dvacet systémů, které byly vybrány k pojmenovávání, leží v různých oblastech oblohy, některé jsou pozorovatelné i od nás (viz obrázek). Jednotlivé systémy se od sebe dost liší, a to typem mateřské hvězdy, hmotností exoplanety a její vzdáleností od hvězdy. Dvanáct hvězd se řadí k červeným trpaslíkům (spektrální typy K a M), tři jsou podobné Slunci (spektrální typ G), čtyři jsou hmotnější než Slunce (spektrální typy F a A) a jedna je bílým trpaslíkem. Mezi exoplanetami je jedna, která je lehčí než Země, tři mají hmotnost srovnatelnou se Zemí, tři jsou naopak opravdu hodně hmotné, několik tisíckrát víc než Země. Ostatní mají hmotnosti několik desítek až několik set hmotností Země (planeta Jupiter váží asi 300krát více než Země).

Kdo může podat návrh?

Návrhy nedávají jednotlivci, ale týmy. Tým se má ideálně skládat ze studentů či žáků, učitelů, amatérských astronomů a profesionálních astronomů (případně planetologů). Není nutné, aby byly přítomny všechny kategorie, ale čím víc, tím lépe.

Za druhé, tým musí uspořádat veřejnou astronomickou aktivitu, nejlépe spojenou s exoplanetami. K těmto aktivitám se řadí pozorování astronomických objektů pro veřejnost (klidně malým dalekohledem před školou), veřejná přednáška, rozhovor s (profesionálním) astronomem, dílnička pro děti s astronomickou tematikou, online aktivita... tvořivosti se meze nekladou.

Soutěž Pojmenuj exoplanetu (2022) Autor: IAU
Soutěž Pojmenuj exoplanetu (2022)
Autor: IAU

Jak se návrh podává?

Návrhy se dávají přes jednotný formulář. V přihlášce musíte uvést složení týmu a jeho vedoucího. Samotná přihláška má tři části: zaprvé, anglické odůvodnění návrhu (písemně), max. rozsah 300 slov; zadruhé, krátké české video (max. 3 min) s anglickými titulky; a zatřetí, zpráva o veřejné popularizační aktivitě (anglicky), stačí stručně s obrázky či videem z akce.

Termín podávání návrhů je 11.12. 2022.

Jak to celé probíhá?

Všechny návrhy sbírá IAU pomocí uvedeného formuláře. Po uzávěrce (11. 12.) pošle návrhy z jednotlivých zemí jejich národním komisím, které vyberou vítěze (a až dva náhradníky) pro danou zemi. Tyto vítězné (a náhradnické) návrhy dostane mezinárodní komise a ta z nich zvolí jména pro oněch dvacet vybraných systémů. Komise bude přihlížet k vhodnosti, originalitě a atraktivnosti názvu, ale také ke složení týmu a k aktivitě, kterou tým provedl. Celosvětové vyhlášení výsledků bude 20. 3. 2023.

Kde získat pomoc?

Na stránkách https://www.nameexoworlds.iau.org/2022edition jsou všechna pravidla, důležitá data atp. Také můžete kontaktovat Dr. Soňu Ehlerovou z Astronomického ústavu AV ČR, která je českým zástupcem oddělení IAU, které má tuto akci na starosti, případně Petra Sobotku z České astronomické společnosti. Pomohou vám s nejasnostmi ohledně pravidel a také s kontakty na profesionální a amatérské astronomy.

Na stránkách astro.cz se k této akci ještě určitě vrátíme s dalšími údaji, ale neváhejte a začněte vymýšlet jména, tvořit týmy a připravovat aktivity už teď.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Všechna pravidla, termíny, seznam systémů
[2] Příjem návrhů
[3] Požadavky na jméno
[4] Důležitá data
[5] Seznam pojmenovávaných systémů
[6] Prohlášení IAU
[7] Astronomické aktivity pro veřejnost po celém světě (pro inspiraci)
[8] Jména exosvětů z kampaně v roce 2019



O autorovi

Štítky: Exoplanety, Pojmenuj exoplanetu


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »