Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První planetární soustava u dvou sluncí

První planetární soustava u dvou sluncí

Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Necelý rok po oznámení objevu první cirkumbinární exoplanety (tj. obíhající kolem dvou sluncí) Kepler-16b, přichází nyní NASA na základě dat z družice Kepler s ohlášením objevu první planetární soustavy (dvě tranzitující planety), jejíž planety obíhají kolem dvojice hvězd - zkrátka kolem dvou sluncí. Tato planetární soustava je od nás vzdálena 4 900 světelných roků a nachází se v souhvězdí Labutě.

Nový objev potvrzuje, že i více než jen jedna planeta může vzniknout a setrvat v drsném království dvojhvězdy a názorně ukazuje na rozmanitost planetárních soustav v naší Galaxii.

Astronomové objevili dvě planety obíhající kolem dvojhvězdy Kepler-47. Při pohledu ze Země se dvojice hvězd vzájemně zakrývá v periodě 7,5 dne, což je doba, za kterou navzájem oběhnou kolem sebe. Jedna z hvězd se velice podobá našemu Slunci. Její hmotnost je o 4 % větší, průměr o 4 % menší a vzhledem k tomu, že je nepatrně chladnější (asi o 140 stupňů), vyzařuje o 16 % méně energie než Slunce.

Kolem jasnější hvězdy obíhá ve vzdálenosti 12,5 miliónu km malý hvězdný průvodce - malá trpasličí hvězda. Její průměr je pouhých 0,35 průměru Slunce, hmotnost 0,36 hmotnosti Slunce a její svítivost (vzhledem k teplotě 3360 K) dosahuje pouze 1,5 % svítivosti Slunce.

Na rozdíl od soustav, kde planety obíhají kolem jedné hvězdy, planety v cirkumbinárních soustavách přecházejí při pohledu ze Země (tranzitují) před hvězdami - čímž periodicky blokují část jejich záření - které neustále mění svoji polohu v důsledku oběhu kolem společného těžiště.

Planeta Kepler-47b oběhne kolem dvojhvězdy za 49,5 dne, poloměr její oběžné dráhy je 44 miliónů km. Přestože ji nemůžeme pozorovat přímo, je zřejmé, že se jedná o horkou planetu, v jejíž atmosféře dochází k rozkladu metanu, což vede k vytvoření vrstvy husté mlhy zakrývající povrch planety. Její průměr 3krát převyšuje velikost Země.

Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Vzdálenější planeta s označením Kepler-47c obíhá kolem mateřské dvojhvězdy ve vzdálenosti 148 miliónů km (podobně jako Země kolem Slunce), přičemž jeden oběh vykoná za 303,2 dne. Její dráha leží uvnitř tzv. obyvatelné zóny (habitable zone). Tak astronomové nazývají oblast v okolí mateřské hvězdy (v tomto případě dvojhvězdy), v níž na povrchu přítomné planety mohou existovat vhodné podmínky pro výskyt vody v kapalném skupenství. Zatímco samotná planeta není v tomto případě s největší pravděpodobností vhodná pro život (jedná se o plynného obra, který je o něco větší než planeta Neptun - 4,6 průměru Země - s rozsáhlými oblaky vodní páry), mohou kolem ní obíhat měsíce, na nichž by mohly být příznivější podmínky, snad vhodné pro život.

"Na rozdíl od našeho Slunce se většina hvězd ve vesmíru nachází ve dvojhvězdách - gravitačně vázaných systémech dvou, případně více hvězd - v nichž jednotlivé složky obíhají navzájem kolem sebe. Astronomy dlouho trápila otázka: mohou mít takovéto systémy vlastní planetární soustavy? Družice Kepler potvrdila, že ano," říká William Borucki (NASA's Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie). "Při našem pátrání po obyvatelných planetách jsme objevili více exoplanet, které by mohly být obdařeny životem."

Při hledání tranzitujících planet vycházel vědecký tým z databáze kosmické observatoře Kepler, která provádí měření poklesů jasnosti způsobených přítomností planet, u více než 150 000 hvězd. Dodatečná spektroskopická pozorování pomocí pozemních dalekohledů na McDonald Observatory (University of Texas, Austin) pomohla astronomům specifikovat charakteristiky jednotlivých hvězd.

"Zjištění přítomnosti plnohodnotné planetární soustavy u hvězdy Kepler-47 je úžasným objevem," říká Greg Laughlin, profesor astrofyziky a planetologie na University of California, Santa Cruz. "Tyto planety jsou velmi odlišné od současných představ vzniku planetárních soustav a domnívám se, že teoretikové včetně mne se musí vrátit zpět k počítačům a pokusit se zdokonalit naše představy o procesech, které vedou ke vzniku planet z prachoplynných disků v okolí dvojhvězd."

Zdroj: www.nasa.gov a kepler.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »