Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První planetární soustava u dvou sluncí

První planetární soustava u dvou sluncí

Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Necelý rok po oznámení objevu první cirkumbinární exoplanety (tj. obíhající kolem dvou sluncí) Kepler-16b, přichází nyní NASA na základě dat z družice Kepler s ohlášením objevu první planetární soustavy (dvě tranzitující planety), jejíž planety obíhají kolem dvojice hvězd - zkrátka kolem dvou sluncí. Tato planetární soustava je od nás vzdálena 4 900 světelných roků a nachází se v souhvězdí Labutě.

Nový objev potvrzuje, že i více než jen jedna planeta může vzniknout a setrvat v drsném království dvojhvězdy a názorně ukazuje na rozmanitost planetárních soustav v naší Galaxii.

Astronomové objevili dvě planety obíhající kolem dvojhvězdy Kepler-47. Při pohledu ze Země se dvojice hvězd vzájemně zakrývá v periodě 7,5 dne, což je doba, za kterou navzájem oběhnou kolem sebe. Jedna z hvězd se velice podobá našemu Slunci. Její hmotnost je o 4 % větší, průměr o 4 % menší a vzhledem k tomu, že je nepatrně chladnější (asi o 140 stupňů), vyzařuje o 16 % méně energie než Slunce.

Kolem jasnější hvězdy obíhá ve vzdálenosti 12,5 miliónu km malý hvězdný průvodce - malá trpasličí hvězda. Její průměr je pouhých 0,35 průměru Slunce, hmotnost 0,36 hmotnosti Slunce a její svítivost (vzhledem k teplotě 3360 K) dosahuje pouze 1,5 % svítivosti Slunce.

Na rozdíl od soustav, kde planety obíhají kolem jedné hvězdy, planety v cirkumbinárních soustavách přecházejí při pohledu ze Země (tranzitují) před hvězdami - čímž periodicky blokují část jejich záření - které neustále mění svoji polohu v důsledku oběhu kolem společného těžiště.

Planeta Kepler-47b oběhne kolem dvojhvězdy za 49,5 dne, poloměr její oběžné dráhy je 44 miliónů km. Přestože ji nemůžeme pozorovat přímo, je zřejmé, že se jedná o horkou planetu, v jejíž atmosféře dochází k rozkladu metanu, což vede k vytvoření vrstvy husté mlhy zakrývající povrch planety. Její průměr 3krát převyšuje velikost Země.

Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Vzdálenější planeta s označením Kepler-47c obíhá kolem mateřské dvojhvězdy ve vzdálenosti 148 miliónů km (podobně jako Země kolem Slunce), přičemž jeden oběh vykoná za 303,2 dne. Její dráha leží uvnitř tzv. obyvatelné zóny (habitable zone). Tak astronomové nazývají oblast v okolí mateřské hvězdy (v tomto případě dvojhvězdy), v níž na povrchu přítomné planety mohou existovat vhodné podmínky pro výskyt vody v kapalném skupenství. Zatímco samotná planeta není v tomto případě s největší pravděpodobností vhodná pro život (jedná se o plynného obra, který je o něco větší než planeta Neptun - 4,6 průměru Země - s rozsáhlými oblaky vodní páry), mohou kolem ní obíhat měsíce, na nichž by mohly být příznivější podmínky, snad vhodné pro život.

"Na rozdíl od našeho Slunce se většina hvězd ve vesmíru nachází ve dvojhvězdách - gravitačně vázaných systémech dvou, případně více hvězd - v nichž jednotlivé složky obíhají navzájem kolem sebe. Astronomy dlouho trápila otázka: mohou mít takovéto systémy vlastní planetární soustavy? Družice Kepler potvrdila, že ano," říká William Borucki (NASA's Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie). "Při našem pátrání po obyvatelných planetách jsme objevili více exoplanet, které by mohly být obdařeny životem."

Při hledání tranzitujících planet vycházel vědecký tým z databáze kosmické observatoře Kepler, která provádí měření poklesů jasnosti způsobených přítomností planet, u více než 150 000 hvězd. Dodatečná spektroskopická pozorování pomocí pozemních dalekohledů na McDonald Observatory (University of Texas, Austin) pomohla astronomům specifikovat charakteristiky jednotlivých hvězd.

"Zjištění přítomnosti plnohodnotné planetární soustavy u hvězdy Kepler-47 je úžasným objevem," říká Greg Laughlin, profesor astrofyziky a planetologie na University of California, Santa Cruz. "Tyto planety jsou velmi odlišné od současných představ vzniku planetárních soustav a domnívám se, že teoretikové včetně mne se musí vrátit zpět k počítačům a pokusit se zdokonalit naše představy o procesech, které vedou ke vzniku planet z prachoplynných disků v okolí dvojhvězd."

Zdroj: www.nasa.gov a kepler.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars 21.10.2020

Newton 150/750 + ZWO camera ASI 178 + Barlow 2x

Další informace »