Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Radiové signály ze vzdálených hvězd odhalují skryté planety

Radiové signály ze vzdálených hvězd odhalují skryté planety

Mlhovina M42 (ilustrační obrázek)
Autor: Unsplasch/ Public domain

Pomocí nejvýkonnější radiové antény na světě vědci objevili hvězdy, které nečekaně vysílají radiové vlny, což může naznačovat existenci skrytých planet. Tento objev je důležitým krokem pro radioastronomii a potenciálně by mohl vést k objevu planet v celé galaxii.

Dr. Benjamin Pope z Queenslandské univerzity a jeho kolegové z nizozemské národní observatoře ASTRON pátrali po planetách pomocí (ve svém oboru frekvencí) nejvýkonnějšího radioteleskopu na světě Low Frequency Array (LOFAR) umístěného v Nizozemsku.

Objevili jsme signály od 19 vzdálených červených trpasličích hvězd, z nichž čtyři lze nejlépe vysvětlit existencí planet, které kolem nich obíhají,“ uvedl Dr. Pope.

Již dlouho víme, že planety naší sluneční soustavy vysílají silné radiové vlny, protože jejich magnetická pole interagují se slunečním větrem, ale radiové signály z planet mimo naši sluneční soustavu jsme dosud nezachytili.

Dříve byli astronomové schopni detekovat radiovou emisi pouze nejbližších hvězd a vše ostatní na radiové obloze byl mezihvězdný plyn nebo exotika, jako jsou černé díry. Nyní jsou radioastronomové při svých pozorováních schopni vidět i obyčejné staré hvězdy a na základě těchto informací mohou pátrat po případných planetách v okolí těchto hvězd.

Červený trpaslík Kepler 438 a exoplaneta Kepler-438b Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick
Červený trpaslík Kepler 438 a exoplaneta Kepler-438b
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick
Tým se zaměřil na červené trpaslíky, kteří jsou mnohem menší než Slunce a je o nich známo, že mají intenzivní magnetickou aktivitu, která pohání hvězdné erupce a radiové záření. Radiový signál však vysílaly i některé staré, magneticky neaktivní hvězdy, což vzbudilo pozornost vědců.

Dr. Joseph Callingham z Leidenské univerzity a ASTRON a hlavní autor objevu uvedl, že tým je přesvědčen, že tyto signály pocházejí z magnetického spojení hvězd a neviditelných obíhajících planet, podobně jako to známe u interakce mezi Jupiterem a jeho měsícem Io.

I naše vlastní Země má polární záře, které také vyzařují silné radiové vlny – i zde je příčinou interakce magnetického pole planety se slunečním větrem,“ řekl.

Ale v případě polárních září z Jupiteru jeho vulkanický měsíc Io vyvrhuje do vesmíru materiál, který naplňuje Jupiterovo prostředí částicemi, jež polární záře velmi zesilují.

Náš model tohoto radiového záření z našich hvězd je zmenšenou verzí Jupiteru a Io, kdy planeta obklopená magnetickým polem hvězdy dodává materiál do obrovských proudů, které podobně pohánějí jasné polární záře,“ dodává Callingham.

Výzkumný tým by chtěl potvrdit, že uvažované planety skutečně existují. Nemůžeme si být stoprocentně jisti, že čtyři hvězdy, o kterých si myslíme, že mají planety, jsou skutečně jejich hostiteli, ale můžeme říci, že interakce planety a hvězdy je nejlepším vysvětlením toho, co pozorujeme,“ řekl Dr. Pope.

Následná pozorování vyloučila planety hmotnější než Země, ale nic nenasvědčuje tomu, že by to nemohla udělat i menší planeta.

Objevy pomocí LOFARu jsou teprve začátkem, ale teleskop má schopnost sledovat pouze hvězdy, které jsou relativně blízko, do vzdálenosti 165 světelných let.

S budovaným radioteleskopem Square Kilometer Array v Austrálii a Jižní Africe, který se snad zapne v roce 2029, tým předpokládá, že bude schopen pozorovat stovky hvězd do mnohem větších vzdáleností.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Lofar, Exoplanety


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »