Rentgenové záření ohrožuje případný život u hvězdy Proxima Centauri

Alfa Centauri, která je také známá jako Rigil Kentaurus, Rigil Kent nebo Gliese 559, je nejbližším hvězdným systémem vzhledem k Zemi. Trojnásobná soustava je tvořena jasnou dvojhvězdou (binárním systémem) Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a k tomu je nutné ještě připočítat slabého průvodce Alfa Centauri C.

Dvě nejjasnější stálice jsou od nás vzdáleny přibližně 4,35 světelného roku. Alfa Centauri C, která je spíše známa jako Proxima Centauri, se nachází o něco blíže. V současné době ji od Země dělí 4,23 světelného roku a je tak nejbližší hvězdou měřeno od Slunce.

V porovnání se Sluncem je Alfa Centauri A stejného spektrálního typu G2, je nepatrně větší (1,1× hmotnější a 1,519× svítivější než Slunce). Alfa Centauri B patří do spektrální třídy K1, je nepatrně menší a méně jasná (má 0,907 hmotnosti Slunce a 45 % jeho svítivosti ve viditelném světle). Hvězdy Alfa Centauri A a B obíhají kolem svého společného těžiště (gravitačního centra) v periodě 80 roků, přičemž jejich minimální vzájemná vzdálenost je 11× větší než vzdálenost Země od Slunce. V maximu se vzdalují až na 35násobek vzdálenosti Slunce-Země.

Proxima Centauri je velmi malý červený trpaslík, který obíhá kolem dvojice Alfa Centauri A+B po mnohem vzdálenější dráze, na které se vzdaluje od dvojhvězdy A+B na více než 10 000 AU (což je 10 000× více, než kolik měří vzdálenost Země od Slunce, kterou označujeme termínem astronomická jednotka – AU).

„Soustava Alfa Centauri je mnoha astronomy považována za nejlepšího kandidáta při hledání tzv. biomarkerů života,“ říká Tom Ayres, vedoucí vědecký pracovník Center for Astrophysics and Space Astronomy at the University of Colorado, Boulder. „Otázkou je, zda objevíme planety v prostředí podporujícím život, jak jej známe.“

K rozhodnutí, jestli hvězdy v systému Alfa Centauri vytvářejí přívětivé prostředí pro případný život, využili astronomové dlouhodobou pozorovací kampaň, během níž americká kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory studovala tuto soustavu každých šest měsíců již od roku 2005. Chandra je rentgenovou kosmickou observatoří schopnou rozlišit hvězdy Alfa Centauri A a B během jejich současné blízké orbitální fáze k určení, která hvězda je aktivní.

Tato dlouhodobá měření zachytila střídavá zvýšení a poklesy celkové rentgenové aktivity hvězd Alfa Centauri A a B. Průběh aktivity hvězd je analogický jedenáctileté periodě výskytu slunečních skvrn. Ukazuje nám, že jakékoliv planety v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A by v průměru obdržely nižší dávku rentgenového záření, než podobné planety kroužící kolem Slunce (což je zcela jistě dobrá zpráva).

Pokud se týká hvězdy Alfa Centauri B, dávka záření X pro planety v její obyvatelné zóně je vyšší než u planet obíhajících kolem Slunce, avšak asi jenom pětkrát. „Je velmi dobrou zprávou pro binární systém Alfa Centauri A+B, pokud jde o způsobilost případného života na jejich planetách odolávat dávkám rentgenového záření z mateřských hvězd,“ říká Tom Ayres. „Observatoř Chandra X-ray Observatory nám ukázala, že život by mohl mít šanci bojovat o své místo na planetách v okolí těchto hvězd.“

Tom Ayres prezentoval tyto objevy 6. června 2018 na 232. schůzi Americké astronomické společnosti v Denveru, Colorado.

Na druhou stranu hvězda Proxima Centauri je typem velmi aktivní hvězdy patřící mezi červené trpaslíky. Dochází na nich k častým výronům nebezpečného rentgenového záření, které je nepřátelské vůči životu. Z měření observatoře Chandra X-ray Observatory vyplývá, že planety obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy Proxima Centauri by v průměru dostávaly 500× vyšší dávky rentgenového záření než Země ze Slunce, a během velkých erupcí dokonce 50 000× vyšší úroveň záření X. Přítomnost života je zde tudíž ohrožena.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí