Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

Kamenná exoplaneta LHS 1140b typu super-Země
Autor: M. Weiss/CfA

Dvě mladé vědkyně, Češka Dr. Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV ČR a Němka Msc. Silvia Kunz z Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo (Durynská zemská observatoř v Tautenburgu), začaly na půdě Astronomického ústavu AV ČR s ambiciózním vědeckým výzkumem. Pomocí ondřejovského dvoumetrového Perkova teleskopu, největšího dalekohledu v České republice, a dvoumetrového dalekohledu v Tautenburgu budou hledat v našem hvězdném okolí planety u vzdálených hvězd.

Vědkyně na projektu spolupracují s vědeckými pracovníky Dr. Eike Guentherem, prof. Artiem Hatzesem z duryňské zemské observatoře v Tautenburgu a Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Projekt je financován českými a německými výzkumnými agenturami (GAČR a DFG) a více o něm nám řekly samotné vědkyně v následujícím rozhovoru.

Terezo a Silvie, vítejte v naší observatoři. Jak se vám tady líbí?

Silvia Kunzová: Děkuji vám! Moc se mi tu líbí, protože je tu skvělá příležitost k výměně názorů a projednání dalších kroků v našem projektu.

Mluvíte o česko-německém astronomickém projektu, na kterém spolupracujete s Terezou Klocovou. Terezo, můžete nám povědět o projektu něco bližšího?

Tereza Klocová: Jde o projekt zaměřený na hledání nových planet u cizích hvězd. V současnosti je známo už několik tisíc planet objevených mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanet. Většina těchto planet obíhá hvězdy, které jsou podobné našemu Slunci. Není to však proto, že by jen hvězdy jako naše Slunce hostily více planet, ale až donedávna se vědci zaměřovali především na tyto typy hvězd. Proto je takových objevů nejvíce. Měli k tomu ale důvod: hledali dvojčata Země a předpokládali, že budou obíhat především kolem hvězd podobných Slunci. My se ale mimo jiné chceme dozvědět více o planetách obíhajících kolem těžších nebo lehčích hvězd. Na takové hvězdy se proto ondřejovským a tautenburgským „dvoumetrem“ zaměříme.

Msc. Silvia Kunzová (vlevo) a Dr. Tereza Klocová na mezinárodní konferenci EWASS 2017. Autor: Pavel Suchan.
Msc. Silvia Kunzová (vlevo) a Dr. Tereza Klocová na mezinárodní konferenci EWASS 2017.
Autor: Pavel Suchan.
Takže chcete najít „dvojče“ Země obíhající kolem různých typů hvězd?

Silvia Kunzová: Ano, to je jeden z cílů skupin zabývajících se hledáním exoplanet. Nicméně naším hlavním cílem je ověřit současné scénáře vzniku planet. Dnes se předpokládá, že se planety formují v tzv. protoplanetárním disku okolo hvězdy, který se skládá z plynu a prachu. Těžší hvězdy by měly mít těžší disky, a proto by měly mít více materiálu k vytvoření planet. Z tohoto důvodu si myslíme, že planety kolem těžkých hvězd jsou samy těžké. Dalším předpokladem je, že doba, za kterou je využit celý materiál z disku – tedy životnost disku – je mnohem kratší u hmotných hvězd než u těch lehčích. Otázkou ale je, zda není ten čas až moc krátký na to, aby se vůbec vytvořily některé typy planet – například planety zemského typu. Doufáme tedy, že s našimi pozorováními přispějeme k této diskusi novými pozorovacími výsledky a potvrdíme či vyvrátíme současné předpoklady vědců.

Jak přesně tedy pozorujete exoplanety?

Tereza Klocová: Dosud byla většina planet objevena pouze nepřímo – na základě interakcí s mateřskou hvězdou či spektrální analýzou. Některé byly objeveny metodou zákrytu, tedy přechodem planety před mateřskou hvězdou. V takovém případě jsou planeta a hvězda vzájemně postaveny tak, že při pohledu ze Země se planeta během svého oběhu dostane mezi nás a svou mateřskou hvězdu, malou část hvězdy přitom během přechodu přes hvězdný disk zakryje a my u hvězdy pozorujeme pokles její jasnosti. Následně můžeme zjistit i hmotnost planety – postupujeme metodou výpočtu z radiální rychlosti. Tíha planety způsobí, že těžiště soustavy hvězda planeta se nachází mimo střed hvězdy a hvězda i planeta kolem tohoto společného těžiště obíhají. Doba oběhu planety odpovídá době oběhu hvězdy kolem těžiště soustavy. Tento pohyb můžeme měřit pomocí teleskopů na Zemi a společně s výše popsanou metodou zákrytů a snadno zjistitelnou hmotností pozorované mateřské hvězdy dokážeme spočítat i hmotnost objevené exoplanety.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

A jak mohou k tomuto pozorování přispět dalekohledy v Ondřejově a v Tautenburgu?

Silvia Kunzová: Naše dalekohledy jsou vybaveny tzv. echelletovými spektrografy. Pohyb hvězdy kvůli gravitačnímu vlivu její planety lze zaznamenat díky Dopplerovu jevu, neboť světlo hvězdy se posouvá k modré části spektra, když se hvězda pohybuje směrem k nám, a naopak k červené, když se od nás vzdaluje. Tento efekt naše spektrografy mohou měřit. Výhodou našich poměrně malých dalekohledů je, že můžeme využít více pozorovacího času na planety, které nás zajímají, zatímco pozorovací čas na větších teleskopech předních světových observatoří je vzácný. V tuto chvíli se věnujeme pozorování vybraných hvězd, u kterých doposud nebyla existence planetární soustavy jednoznačně potvrzena. Na takovou práci by bylo jen velmi obtížné získat pozorovací čas na větších observatořích. Pokud na druhou stranu získáme důkaz o tom, že kandidáti na planety u vybraných systémů skutečně planetami jsou, už si můžeme pro jejich výzkum zažádat o pozorovací čas na velkých dalekohledech. A co víc – možná i rozšířit seznam známých exoplanet o nějaké nové zajímavé objevy.

Děkujeme vám za rozhovor a přejeme úspěšná pozorování!

O Tereze Klocové a Silvii Kunzové

Dr. Tereza Klocová pracuje v současné době v rámci dvouleté postdoktorandské pozice ve Stelárním oddělní Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Doktorskou práci ukončila na Masarykově univerzitě v Brně a následně získala pozici na hamburské observatoři v Německu. Zajímá se hlavně o aktivní hvězdy s exoplanetami a o dlouhodobé pozorování těchto systémů. Spolu s Dr. Petrem Kabáthem pracují také na projektu zaměřeném na potvrzení exoplanetárních kandidátů z kosmických misí Kepler/K2.

Msc. Silvia Kunzová vystudovala astronomii v Jeně, Německo. V tuto chvíli je doktorandským studentem na Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Durynské Zemské Observatoři v Tautenburgu) a věnuje se výzkumu exoplanet. Jejími hlavními zájmy jsou pozorování exoplanet a jejich atmosfér a vliv hvězdné aktivity na planety. Před začátkem jejího studia žila rok v Česku a dokonce částečně česky umí.

Kontakt a další informace

Dr. Tereza Klocová
Stelární Oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 323 620 164
Email: tereza.klocova@asu.cas.cz

MSc. Silvia Kunz
Thueringer Landessternwarte Tautenburg
Telefon: +493 642 786 364
Email: silvia@tls-tautenburg.de

Dr. Petr Kabáth
Stelární Oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 323 620 143
Email: petr.kabath@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: pavel.suchan@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O exoplanetách na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Exoplaneta


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »