Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Předpokládaný vzhled planety u červeného trpaslíka
Autor: M. Weiss/CfA

V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a může být klíčem k určení, kde hledat život jinde ve vesmíru.

Nová studie, kterou vypracoval Sukrit Ranjan z amerického Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) se svými spolupracovníky, předpokládá, že hvězdy typu červeného trpaslíka nemohou produkovat dostatečné množství ultrafialového záření k nastartování biologických procesů velmi dobře známých na naší planetě. Například určitá úroveň UV záření by mohla být nutná pro vznik ribonukleových kyselin – molekul potřebných pro všechny formy známého života.

To by bylo podobné jako mít hromadu dřeva a třísky na podpal a chtít rozdělat oheň, avšak nemít zápalky,“ říká Sukrit Ranjan. „Náš výzkum ukázal, že správné množství UV záření může být takovou zápalkou, která zažehne život v podobě, jak jej známe.“

Výzkum je zaměřen na studium červených trpasličích hvězd, které jsou menší a méně hmotné než Slunce, a na planety, které kolem nich obíhají. V poslední době bylo několik planetárních soustav s potenciálními obyvatelnými zónami, kde na planetách může existovat kapalná voda, objeveno u červených trpaslíků, jako je například Proxima Centauri, TRAPPIST-1 či LHS 1140.

Při použití počítačových modelů a známých vlastností červených trpaslíků autoři odhadli, že povrch kamenných planet v potenciálně obyvatelných zónách v okolí červených trpaslíků by obdržel 100× až 1000× menší dávku ultrafialového záření, než může být potřebné pro vznik života, jako tomu bylo na mladé Zemi. Za těchto podmínek mohou být chemické pochody, které jsou závislé na UV záření, zredukovány na velmi nízkou úroveň, a pokud vůbec začnou, mohou probíhat mnohem pomalejším tempem, než v raném období planety Země. Nástup života by se tak mohl opozdit.

Potřebujeme mít dostatek ultrafialového záření ke spuštění procesu vzniku života, avšak ne příliš mnoho, aby nedošlo k narušení a odstranění planetární atmosféry,“ říká spoluautor Robin Wordsworth z Harvard School of Engineering and Applied Science.

Předešlé studie ukázaly, že na hvězdách typu červeného trpaslíka v soustavách, jako je například TRAPPIST-1, může docházet k výbuchům doprovázeným dramatickým výronem ultrafialového záření. Pokud se při těchto výronech uvolní příliš mnoho energie, mohla by být silně narušena atmosféra a poškozen život na případných planetách. Na druhou stranu výrony UV záření mohou poskytnout dostatek energie k vyrovnání nižších úrovní ultrafialového světla stabilně vyzařovaných hvězdou.

Stále je ještě před námi hodně práce v laboratořích i jinde, abychom přesně zjistili, jak různé faktory včetně UV záření ovlivňují proces vzniku života,“ říká Dimitar Sasselov z CfA, spolupracovník při výzkumu. „Rovněž musíme zjistit, zda život může vzniknout i za působení mnohem nižší dávky ultrafialového záření v porovnání s tím, jaké máme zkušenosti na Zemi.“

O studium této otázky je intenzivní zájem, protože hvězdy typu červeného trpaslíka představují velmi přesvědčivé kandidáty na objevení předpokládaných planet obdařených životem včetně hvězd již zmiňovaných výše. Až začnou v nejbližších letech pozorovat připravované teleskopy jako kosmický dalekohled James Webb Space Telescope nebo pozemní Giant Magellan Telescope, budou mít astronomové možnost získat dostatek informací o možných kandidátech a nejlepších objektech za účelem hledání života mimo naši Sluneční soustavu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Ultrafialové záření, Červený trpaslík


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen a hvězdokupy

Jak se kometa Wirtanen pomalu blíží k Zemi, na obloze se zároveň přibližuje k nejkrásnější části své oblohové poutě - ke hvězdokupám Hyády a Plejády v souhvězdí Býka.Počasí bylo ovšem mizerné a musel jsem využít pouhých 17 minut na celkové hloubkové snímání. To nebylo zdaleka dost pro hezký čistý obrázek i s mlhovinami, nicméně aspoň jsou tam všechny tři objekty pěkně výrazné. Kometa je nyní úhlově už dvakrát větší jak Měsíc v úplňku a ještě "roste". V neděli 16. prosince bude při svém největším přiblížení právě u fotogenických Plejád...

Další informace »