Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Předpokládaný vzhled planety u červeného trpaslíka
Autor: M. Weiss/CfA

V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a může být klíčem k určení, kde hledat život jinde ve vesmíru.

Nová studie, kterou vypracoval Sukrit Ranjan z amerického Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) se svými spolupracovníky, předpokládá, že hvězdy typu červeného trpaslíka nemohou produkovat dostatečné množství ultrafialového záření k nastartování biologických procesů velmi dobře známých na naší planetě. Například určitá úroveň UV záření by mohla být nutná pro vznik ribonukleových kyselin – molekul potřebných pro všechny formy známého života.

To by bylo podobné jako mít hromadu dřeva a třísky na podpal a chtít rozdělat oheň, avšak nemít zápalky,“ říká Sukrit Ranjan. „Náš výzkum ukázal, že správné množství UV záření může být takovou zápalkou, která zažehne život v podobě, jak jej známe.“

Výzkum je zaměřen na studium červených trpasličích hvězd, které jsou menší a méně hmotné než Slunce, a na planety, které kolem nich obíhají. V poslední době bylo několik planetárních soustav s potenciálními obyvatelnými zónami, kde na planetách může existovat kapalná voda, objeveno u červených trpaslíků, jako je například Proxima Centauri, TRAPPIST-1 či LHS 1140.

Při použití počítačových modelů a známých vlastností červených trpaslíků autoři odhadli, že povrch kamenných planet v potenciálně obyvatelných zónách v okolí červených trpaslíků by obdržel 100× až 1000× menší dávku ultrafialového záření, než může být potřebné pro vznik života, jako tomu bylo na mladé Zemi. Za těchto podmínek mohou být chemické pochody, které jsou závislé na UV záření, zredukovány na velmi nízkou úroveň, a pokud vůbec začnou, mohou probíhat mnohem pomalejším tempem, než v raném období planety Země. Nástup života by se tak mohl opozdit.

Potřebujeme mít dostatek ultrafialového záření ke spuštění procesu vzniku života, avšak ne příliš mnoho, aby nedošlo k narušení a odstranění planetární atmosféry,“ říká spoluautor Robin Wordsworth z Harvard School of Engineering and Applied Science.

Předešlé studie ukázaly, že na hvězdách typu červeného trpaslíka v soustavách, jako je například TRAPPIST-1, může docházet k výbuchům doprovázeným dramatickým výronem ultrafialového záření. Pokud se při těchto výronech uvolní příliš mnoho energie, mohla by být silně narušena atmosféra a poškozen život na případných planetách. Na druhou stranu výrony UV záření mohou poskytnout dostatek energie k vyrovnání nižších úrovní ultrafialového světla stabilně vyzařovaných hvězdou.

Stále je ještě před námi hodně práce v laboratořích i jinde, abychom přesně zjistili, jak různé faktory včetně UV záření ovlivňují proces vzniku života,“ říká Dimitar Sasselov z CfA, spolupracovník při výzkumu. „Rovněž musíme zjistit, zda život může vzniknout i za působení mnohem nižší dávky ultrafialového záření v porovnání s tím, jaké máme zkušenosti na Zemi.“

O studium této otázky je intenzivní zájem, protože hvězdy typu červeného trpaslíka představují velmi přesvědčivé kandidáty na objevení předpokládaných planet obdařených životem včetně hvězd již zmiňovaných výše. Až začnou v nejbližších letech pozorovat připravované teleskopy jako kosmický dalekohled James Webb Space Telescope nebo pozemní Giant Magellan Telescope, budou mít astronomové možnost získat dostatek informací o možných kandidátech a nejlepších objektech za účelem hledání života mimo naši Sluneční soustavu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Ultrafialové záření, Červený trpaslík


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »