Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e Autor: Haven Giguere
Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e
Autor: Haven Giguere
Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů, pod níž leží vrstva minerálů na bázi křemičitanů. Uprostřed planety je roztavené jádro.

„To je náš první úlovek kamenné planety se zásadně odlišným chemickým složením,“ říká vedoucí výzkumného týmu Nikku Madhusudhan, vědecký pracovník v oboru fyziky a astronomie. „Povrch této planety je mnohem pravděpodobněji pokryt grafitem a diamanty než vodou a žulou.“

Planeta pojmenovaná 55 Cancri e má poloměr 2krát větší než naše Země a hmotnost asi osminásobnou. Patří tedy mezi tzv. super-Země. Je jednou z 5 planet obíhajících kolem Slunci podobné hvězdy s označením 55 Cancri, která je od Země vzdálena 40 světelných roků. Promítá se do souhvězdí Raka a je viditelná i pouhým okem.

Planeta obíhá kolem mateřské hvězdy mimořádně vysokou rychlostí – jeden oběh zvládne za 18 hodin (Země oběhne kolem Slunce jednou za 365 dnů). Její povrch je rozžhaven na vysokou teplotu asi 2 150 °C, má tedy velmi daleko k obyvatelným planetám.

Planeta byla poprvé pozorována v roce 2011 při jejím přechodu přes kotouček mateřské hvězdy, což umožnilo astronomům přesně určit její průměr. Tyto nové údaje v kombinaci s nedávnými odhady její hmotnosti dovolily vědcům (Madhusudhan a kol.) odvodit její chemické složení na základě modelů nitra planety a vypočítat veškeré možné kombinace chemických sloučenin, které by mohly vyhovovat těmto specifickým charakteristikám.

Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze Autor: Nikku Madhusudhan
Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze
Autor: Nikku Madhusudhan
Astronomové již dříve informovali, že mateřská hvězda obsahuje mnohem více uhlíku než kyslíku. Nikku Madhusudhan se spolupracovníky potvrdil, že v době vzniku planety bylo k dispozici značné množství stavebního materiálu v podobě uhlíku a karbidu křemíku, avšak pouze zanedbatelné množství vodního ledu.

Astronomové se rovněž domnívali, že exoplaneta 55 Cancri e obsahuje značné množství přehřáté vody za předpokladu, že by její chemické složení bylo podobné Zemi. Avšak nové výzkumy naznačují, že planeta vůbec neobsahuje vodu a zdá se být především složená z uhlíku (v podobě grafitu a diamantů), železa, karbidu křemíku a možná některých silikátů. Na základě výzkumu vědci usoudili, že nejméně třetinu její hmotnosti – což odpovídá téměř trojnásobku hmotnosti Země – mohou představovat diamanty.

„Naproti tomu nitro Země je bohaté na kyslík, ale mimořádně chudé na uhlík – obsahuje jej méně než jednu tisícinu hmotnosti,“ říká spoluautor článku Kanani Lee, geofyzik z Yale University.

Objev na uhlík bohaté super-Země znamená, že vzdálené kamenné planety nemohou být dále považovány za tělesa podobná Zemi, pokud se týká chemického složení jejich nitra, atmosféry či biologických podmínek. Objev rovněž otevírá nové směry pro výzkum chemických a fyzikálních procesů na cizích planetách velikosti Země. Na uhlík bohatý materiál planety by mohl ovlivňovat například její teplotní vývoj a deskovou tektoniku, vulkanismus, seismickou aktivitu či vytváření pohoří.

„Vlastnosti hvězd jsou určeny pouze jejich hmotností a věkem, a tak dobře známe jejich základní stavbu a vývoj,“ říká David Spergel, profesor astronomie a vedoucí astrofyzikálního výzkumu na Princeton University, který však nebyl spoluautorem výzkumu. „Planety jsou podstatně složitější. Tato na diamanty bohatá super-Země je zatím pravděpodobně jediným takovým příkladem z bohatého souboru objevených exoplanet. Jejich objevování a výzkum bude i nadále pokračovat.“

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 55 Cancri e, Exoplaneta


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »