Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e Autor: Haven Giguere
Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e
Autor: Haven Giguere
Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů, pod níž leží vrstva minerálů na bázi křemičitanů. Uprostřed planety je roztavené jádro.

„To je náš první úlovek kamenné planety se zásadně odlišným chemickým složením,“ říká vedoucí výzkumného týmu Nikku Madhusudhan, vědecký pracovník v oboru fyziky a astronomie. „Povrch této planety je mnohem pravděpodobněji pokryt grafitem a diamanty než vodou a žulou.“

Planeta pojmenovaná 55 Cancri e má poloměr 2krát větší než naše Země a hmotnost asi osminásobnou. Patří tedy mezi tzv. super-Země. Je jednou z 5 planet obíhajících kolem Slunci podobné hvězdy s označením 55 Cancri, která je od Země vzdálena 40 světelných roků. Promítá se do souhvězdí Raka a je viditelná i pouhým okem.

Planeta obíhá kolem mateřské hvězdy mimořádně vysokou rychlostí – jeden oběh zvládne za 18 hodin (Země oběhne kolem Slunce jednou za 365 dnů). Její povrch je rozžhaven na vysokou teplotu asi 2 150 °C, má tedy velmi daleko k obyvatelným planetám.

Planeta byla poprvé pozorována v roce 2011 při jejím přechodu přes kotouček mateřské hvězdy, což umožnilo astronomům přesně určit její průměr. Tyto nové údaje v kombinaci s nedávnými odhady její hmotnosti dovolily vědcům (Madhusudhan a kol.) odvodit její chemické složení na základě modelů nitra planety a vypočítat veškeré možné kombinace chemických sloučenin, které by mohly vyhovovat těmto specifickým charakteristikám.

Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze Autor: Nikku Madhusudhan
Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze
Autor: Nikku Madhusudhan
Astronomové již dříve informovali, že mateřská hvězda obsahuje mnohem více uhlíku než kyslíku. Nikku Madhusudhan se spolupracovníky potvrdil, že v době vzniku planety bylo k dispozici značné množství stavebního materiálu v podobě uhlíku a karbidu křemíku, avšak pouze zanedbatelné množství vodního ledu.

Astronomové se rovněž domnívali, že exoplaneta 55 Cancri e obsahuje značné množství přehřáté vody za předpokladu, že by její chemické složení bylo podobné Zemi. Avšak nové výzkumy naznačují, že planeta vůbec neobsahuje vodu a zdá se být především složená z uhlíku (v podobě grafitu a diamantů), železa, karbidu křemíku a možná některých silikátů. Na základě výzkumu vědci usoudili, že nejméně třetinu její hmotnosti – což odpovídá téměř trojnásobku hmotnosti Země – mohou představovat diamanty.

„Naproti tomu nitro Země je bohaté na kyslík, ale mimořádně chudé na uhlík – obsahuje jej méně než jednu tisícinu hmotnosti,“ říká spoluautor článku Kanani Lee, geofyzik z Yale University.

Objev na uhlík bohaté super-Země znamená, že vzdálené kamenné planety nemohou být dále považovány za tělesa podobná Zemi, pokud se týká chemického složení jejich nitra, atmosféry či biologických podmínek. Objev rovněž otevírá nové směry pro výzkum chemických a fyzikálních procesů na cizích planetách velikosti Země. Na uhlík bohatý materiál planety by mohl ovlivňovat například její teplotní vývoj a deskovou tektoniku, vulkanismus, seismickou aktivitu či vytváření pohoří.

„Vlastnosti hvězd jsou určeny pouze jejich hmotností a věkem, a tak dobře známe jejich základní stavbu a vývoj,“ říká David Spergel, profesor astronomie a vedoucí astrofyzikálního výzkumu na Princeton University, který však nebyl spoluautorem výzkumu. „Planety jsou podstatně složitější. Tato na diamanty bohatá super-Země je zatím pravděpodobně jediným takovým příkladem z bohatého souboru objevených exoplanet. Jejich objevování a výzkum bude i nadále pokračovat.“

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 55 Cancri e, Exoplaneta


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »