Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vypařující se planeta podobná Zemi objevena u umírající hvězdy

Vypařující se planeta podobná Zemi objevena u umírající hvězdy

Pozůstatky planetární kůry rozbité slapovými silami v okolí bílého trpaslíka
Autor: Mark Garlick/University of Warwick

Astronomové detekovali lithium v atmosférách čtyř chladných a starých bílých trpaslíků; u jednoho z nich se rovněž projevuje atmosférický draslík. Tyto dva relativně překypující alkalické prvky vzhledem k sodíku a vápníku důrazně napovídají, že všechny čtyři hvězdy pohlcují fragmenty kamenných planet podobných Zemi či Marsu.

V minulosti jsme pozorovali všechny druhy hmoty podobné materiálu pláště a jádra, avšak chybělo nám definitivní odhalení planetární kůry,“ říká Mark Hollands, astronom na Department of Physics at the University of Warwick. „Lithium a draslík jsou dobrými indikátory materiálu kůry a nejsou přítomny ve vysokých koncentracích v plášti nebo jádru planet.“

Mark Hollands se svými spolupracovníky analyzoval pořízená data pro více než 1 000 bílých trpaslíků získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia. Zkontrolovali rovněž 30 000 spekter bílých trpaslíků z přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS) publikovaných v průběhu uplynulých 20 roků.

Podařilo se jim detekovat lithium v atmosférách čtyř bílých trpaslíků, jejichž stáří se pohybovalo v rozmezí 5 až 10 miliard roků: LHS 2534, WD J231726.74+183052.75, WD J182458.45+121316.82 a SDSS J133001.17+643523.69. Rovněž detekovali draslík u jedné z těchto hvězd, konkrétně u LHS 2534.

Na základě porovnání množství lithia a draslíku s dalšími prvky astronomové zjistili, že poměr chemických prvků odpovídá chemickému složení kůry kamenných planet, jestliže se tyto kůry vypařily a smíchaly s vnějšími plynnými vrstvami hvězd před dvěma milióny roků.

Vnější vrstvy bílých trpaslíků obsahují více než 300 000 gigatun (tj. miliard tun) kamenných úlomků, které zahrnují přes 60 gigatun lithia a 3 000 gigatun draslíku, což je ekvivalentní kouli o průměru 60 kilometrů podobné hustoty, jakou má zemská kůra.

Množství detekovaného materiálu kůry má podobnou hmotnost jako asteroidy, které se nacházejí ve Sluneční soustavě, což vede vědce k domněnce, že to, co pozorujeme okolo čtyř bílých trpaslíků, je materiál z rozpadlé planety, a nikoliv celá samotná planeta.

V jednom případě jsme se dívali na planetu zformovanou u hvězdy, která vznikla v oblasti označované jako galaktické halo, a to před 11 až 12,5 miliardami roků. Z toho plyne, že se musí jednat o jeden z nejstarších doposud pozorovaných planetárních systémů,“ říká Pier-Emmanuel Tremblay, rovněž z Department of Physics at the University of Warwick. „Další z těchto soustav se vytvořila kolem hvězdy s krátkou životností, která měla původní hmotnost více než čtyřikrát větší v porovnání se Sluncem, což je rekordní objev dodávající na významu a vymezující, jak rychle se mohou zformovat planety kolem svých mateřských hvězd.“

Článek byl publikován online v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Bílý trpaslík, Zanikající exoplanety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »