Webbův teleskop přinesl nový důkaz o existenci planety kolem Alfa Centauri

Trojitá hvězdná soustava se nachází pouhé čtyři světelné roky od nás a již dlouho budí v našich představách naději na existenci podobných planetárních soustav, jako je ta naše. Alfa Centauri, která se nachází na jižní obloze a není tedy z ČR pozorovatelná, se skládá z dvojhvězdy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, což jsou hvězdy podobné Slunci, a slabého červeného trpaslíka Proxima Centauri, který za své jméno vděčí tomu, že je nejblíže ke Slunci, asi 4,246 světelného roku. Alfa Centauri je třetí nejjasnější hvězdou na noční obloze. I když kolem Proximy Centauri jsme již byli schopni potvrdit existenci tří exoplanet, u jasnějších hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B je to obtížnější.

Pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) nyní poskytla dosud nejsilnější důkaz o existenci plynného obra obíhajícího kolem Alfa Centauri A. Výsledky byly uveřejněny v časopisu The Astrophysical Journal Letters.

Pokud by se to potvrdilo, šlo by o nejbližší exoplanetu, která obíhá v obyvatelné zóně hvězdy podobné Slunci, protože její vzdálenost od Alfy Centauri A je někde mezi jednou a dvěma astronomickými jednotkami (tedy vzdálenostmi Země od Slunce). Vzhledem k tomu, že vědci o kandidátské planetě tvrdí, že jde o plynného obra, život, jak jej známe, by na něm nebyl možný.

Pozorovat planety v tomto hvězdném systému je extrémně obtížné, i když jde o blízké hvězdy. JWST je schopen pomocí přístroje MIRI zakrýt hvězdu a hledat slabé objekty vedle ní, ale pozorování ztěžuje světlo druhé hvězdy. Speciálními postupy se podařilo tento úkol vyřešit a spatřit asi 10 000× slabší objekt. Bylo třeba vyloučit, že nejde o vzdálenou galaxii, která se náhodně promítá za touto hvězdou, stejně jako další pohybující se objekty, například asteroid. 

Ačkoli pozorovací kampaň v srpnu 2024 zobrazila objekt celkem dobře, v dalších pokusech v únoru a dubnu 2025 nebylo vidět nic. Kromě dat z roku 2024 existoval jistý náznak existence planety v datech napozorovaných v roce 2019 na VLT ESO v Chile. Vědci provedli řadu simulací různých oběžných drah planety tak, aby nemohla například opustit složitý dvojhvězdný systém a zjistili, že v 50 % případů by případná planeta mohla být úhlově příliš blízko hvězdě a nebyla by vidět v novějších datech. Tím pádem je to nepřekvapilo. 

Z napozorovaných dat si nyní vědci myslí, že jde o plynného obra velikosti Saturnu, který obíhá po protáhlé eliptické dráze ve vzdálenosti jedné až dvou astronomických jednotek od své hvězdy. Pokud se v budoucnu existence planety potvrdí, bude to průlom v našich schopnostech přímo zobrazit exoplanety v blízkém okolí Slunce.

Pokud půjde vše dobře, nejpozději v roce 2027 by na oběžné dráze mělo pracovat jakési dvojče Hubbleova dalekohledu, Nancy Grace Roman Space Telescope, který bude mít sice mnohem širší zorné pole než Hubble, ale bude zde přístroj schopný sledovat exoplanety v dvouhvězdném systému.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://webbtelescope.org/
[2] https://arxiv.org/