Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webbův teleskop přinesl nový důkaz o existenci planety kolem Alfa Centauri

Webbův teleskop přinesl nový důkaz o existenci planety kolem Alfa Centauri

Vizualizace kandidáta na exoplanetu u Alfa Centauri A
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Robert L. Hurt (Caltech/IPAC)

Nejbližší hvězdný systém Alfa Centauri, který se skládá ze dvou hvězd podobných Slunci a jednoho červeného trpaslíka, Proximy Centauri, má také planety. Kromě dřívějšího objevu u Proximy, Slunci nejbližší hvězdy, máme nyní díky dalekohledu Jamese Webba další důkaz o existenci planety také kolem jedné ze dvou větších hvězd Alfa Centauri.

Trojitá hvězdná soustava se nachází pouhé čtyři světelné roky od nás a již dlouho budí v našich představách naději na existenci podobných planetárních soustav, jako je ta naše. Alfa Centauri, která se nachází na jižní obloze a není tedy z ČR pozorovatelná, se skládá z dvojhvězdy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, což jsou hvězdy podobné Slunci, a slabého červeného trpaslíka Proxima Centauri, který za své jméno vděčí tomu, že je nejblíže ke Slunci, asi 4,246 světelného roku. Alfa Centauri je třetí nejjasnější hvězdou na noční obloze. I když kolem Proximy Centauri jsme již byli schopni potvrdit existenci tří exoplanet, u jasnějších hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B je to obtížnější.

Pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) nyní poskytla dosud nejsilnější důkaz o existenci plynného obra obíhajícího kolem Alfa Centauri A. Výsledky byly uveřejněny v časopisu The Astrophysical Journal Letters.

Pokud by se to potvrdilo, šlo by o nejbližší exoplanetu, která obíhá v obyvatelné zóně hvězdy podobné Slunci, protože její vzdálenost od Alfy Centauri A je někde mezi jednou a dvěma astronomickými jednotkami (tedy vzdálenostmi Země od Slunce). Vzhledem k tomu, že vědci o kandidátské planetě tvrdí, že jde o plynného obra, život, jak jej známe, by na něm nebyl možný.

Pozorovat planety v tomto hvězdném systému je extrémně obtížné, i když jde o blízké hvězdy. JWST je schopen pomocí přístroje MIRI zakrýt hvězdu a hledat slabé objekty vedle ní, ale pozorování ztěžuje světlo druhé hvězdy. Speciálními postupy se podařilo tento úkol vyřešit a spatřit asi 10 000× slabší objekt. Bylo třeba vyloučit, že nejde o vzdálenou galaxii, která se náhodně promítá za touto hvězdou, stejně jako další pohybující se objekty, například asteroid. 

Snímek běžné přehlídky oblohy z pozemské observatoře vlevo zobrazuje dvojhvězdný systém Alfa Centauri A a B jako jasnou hvězdu. Hubbleův dalekohled (snímek uprostřed) dokáže rozlišit obě složky této dvojhvězdy. Vpravo na snímku je kandidát na exoplanetu a samotná hvězda Alfa Centauri A byla zakryta a nachází se v místě se symbolem hvězdy. Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca
Snímek běžné přehlídky oblohy z pozemské observatoře vlevo zobrazuje dvojhvězdný systém Alfa Centauri A a B jako jasnou hvězdu. Hubbleův dalekohled (snímek uprostřed) dokáže rozlišit obě složky této dvojhvězdy. Vpravo na snímku je kandidát na exoplanetu a samotná hvězda Alfa Centauri A byla zakryta a nachází se v místě se symbolem hvězdy.
Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca

Ačkoli pozorovací kampaň v srpnu 2024 zobrazila objekt celkem dobře, v dalších pokusech v únoru a dubnu 2025 nebylo vidět nic. Kromě dat z roku 2024 existoval jistý náznak existence planety v datech napozorovaných v roce 2019 na VLT ESO v Chile. Vědci provedli řadu simulací různých oběžných drah planety tak, aby nemohla například opustit složitý dvojhvězdný systém a zjistili, že v 50 % případů by případná planeta mohla být úhlově příliš blízko hvězdě a nebyla by vidět v novějších datech. Tím pádem je to nepřekvapilo. 

Z napozorovaných dat si nyní vědci myslí, že jde o plynného obra velikosti Saturnu, který obíhá po protáhlé eliptické dráze ve vzdálenosti jedné až dvou astronomických jednotek od své hvězdy. Pokud se v budoucnu existence planety potvrdí, bude to průlom v našich schopnostech přímo zobrazit exoplanety v blízkém okolí Slunce.

Mozaika tří snímků z JWST systému Alfa Centauri A a B. Vlevo přeexponované světlo obou hvězd. Uprostřed je Alfa Centauri A zakryta, jak to umí přístroj MIRI. Vpravo je obraz vyčištěn o známé chyby dané zobrazovací soustavou (zrcdla šestiúhelníkového tvaru a držák sekundárního zrcadla). Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca
Mozaika tří snímků z JWST systému Alfa Centauri A a B. Vlevo přeexponované světlo obou hvězd. Uprostřed je Alfa Centauri A zakryta, jak to umí přístroj MIRI. Vpravo je obraz vyčištěn o známé chyby dané zobrazovací soustavou (zrcdla šestiúhelníkového tvaru a držák sekundárního zrcadla).
Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca

Pokud půjde vše dobře, nejpozději v roce 2027 by na oběžné dráze mělo pracovat jakési dvojče Hubbleova dalekohledu, Nancy Grace Roman Space Telescope, který bude mít sice mnohem širší zorné pole než Hubble, ale bude zde přístroj schopný sledovat exoplanety v dvouhvězdném systému.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://webbtelescope.org/
[2] https://arxiv.org/



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alfa Centauri, Exoplanety


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »