Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Život i na planetách s excentrickou dráhou?

Život i na planetách s excentrickou dráhou?

Exoplaneta na eliptické oběžné dráze
Exoplaneta na eliptické oběžné dráze
Zatímco lovci exoplanet pokračují v pátrání po dosud nespatřené "modré planetě" - po tělese, které má přibližně stejné charakteristiky jako Země - nové výzkumy odhalily, že život může být schopen přežívat alespoň na některých z mnoha existujících podivných exoplanet, kroužících kolem mateřských hvězd nejen po kruhových, ale i po značně protáhlých eliptických drahách.

"Když hovoříme o obyvatelných planetách, máme na mysli planety, na jejichž povrchu může existovat voda v kapalném stavu," říká Stephen Kane (NASA Exoplanet Science Institute, California Institute of Technology, Pasadena). "Planety se musí nacházet ve správné vzdálenosti od mateřské hvězdy - nesmí být příliš horké ani příliš studené." Tyto podmínky závisí především na velikosti a teplotě hvězdy; rozmezí vhodně klesajících teplot se vzrůstající vzdáleností pak vymezuje obyvatelnou zónu v okolí hvězdy.

Stephen Kane a jeho kolega Dawn Gelino (Exoplanet Science Institute) vytvořili seznam nazvaný "Galerie obyvatelných zón" (Habitable Zone Gallery). Vypočítali velikosti a vzdálenosti obyvatelných zón pro každou známou cizí planetární soustavu, která byla zatím objevena a ukázali, které planety obíhají uvnitř zóny života a které nikoliv. Galerii obyvatelných zón najdete na adrese www.hzgallery.org. Studie popisující tento výzkum byla publikována v časopise Astrobiology.

Avšak ne všechny exoplanety obíhají kolem mateřských hvězd po kruhových drahách jako Země, na nichž by setrvávaly v téměř konstantní vzdálenosti od svých hvězd. Jedním z neočekávaných odhalení lovců exoplanet je zjištění, že poměrně mnoho planet obíhá po velmi protáhlých eliptických drahách, čímž se velmi výrazně mění nejen jejich vzdálenost od mateřské hvězdy, ale i podmínky na jejím povrchu.

Obyvatelná zóna v okolí hvězdy 16 Cyg s vyznačenou dráhou exoplanety
Obyvatelná zóna v okolí hvězdy 16 Cyg s vyznačenou dráhou exoplanety
"Takovéto planety mohou trávit určitou část svého času (nikoliv celý oběh) uvnitř obyvatelné zóny," říká Stephen Kane. "Mohou tudíž existovat planety, které jsou zahřívány pouze na malém úseku dráhy mezi dlouhými obdobími zimy, nebo naopak mohou existovat planety, které jsou intenzivně zahřívány na větší části své oběžné dráhy."

Ačkoliv podmínky na těchto planetách budou velmi odlišné od podmínek na Zemi, nemůžeme vyloučit, že budou schopné hostit na svém povrchu nějaké živé organismy. "Vědci objevili na Zemi mikroskopické formy života, které mohou přežívat za různých extrémních podmínek," říká Stephen Kane. "Některé organismy mohou na velmi dlouhou dobu v chladném období snížit svůj metabolismus až téměř na nulu. Víme také, že jiné organismy mohou odolávat velmi vysokým teplotám. Byly dokonce studovány účinky nepříznivých podmínek na spory, bakterie a lišejníky, přičemž se ukázalo, že mohou v krutých podmínkách přežít jak na Zemi, tak i v extrémním prostředí kosmického prostoru."

Z výzkumu, který uskutečnili Stephen Kane a Dawn Gelino vyplývá, že obyvatelné zóny v okolí hvězd mohou být větší, než jsme si mysleli, a že planety, které nemohou být domovem pro vyspělý život, mohou být ideálním místem k přežití extremofilních forem života, jako jsou některé bakterie či lišejníky. "I život na Zemi, který se vyvíjel ve velmi raném období formování planety, vznikal za podmínek mnohem drsnějších, než jaké zde panují v současné době."

Stephen Kane vysvětluje, že vhodným místem pro život nemusí být nutně planety, ale například také měsíce velkých plynných planet podobných Jupiteru v naší Sluneční soustavě. "Existuje velmi mnoho obřích planet a všechny mohou mít své měsíce," říká Stephen Kane. "A měsíc planety, která krouží v obyvatelné zóně kolem mateřské hvězdy, se rovněž nachází v obyvatelné zóně."

Stephen Kane zmiňuje jako příklad Titan, největší měsíc planety Saturn, který navzdory husté atmosféře je příliš daleko od Slunce a příliš studený pro život, jak jej známe na Zemi. "Pokud bychom ale Titan přemístili blíže ke Slunci, jeho atmosféra by obsahovala značné množství vodní páry a na jeho povrchu by byly velmi příznivé podmínky pro život." A totéž můžeme říci o některých velkých měsících planety Jupiter.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »