Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Výročí kosmonautiky - prosinec 2025

Výročí kosmonautiky - prosinec 2025

Přibližovací manévr lodi Gemini 6A k lodi Gemini 7.
Autor: Wikipedia Commons: Gemini 7 in orbit

V prosinci 2025 připomínáme významná výročí kosmonautiky. Především 60 let společného blízkého letu Gemini 7 a Gemini 6A. Slavíme také 30 let vypuštění velmi úspěšné sluneční vesmírné observatoře SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8, ale na povrch dopadla příliš tvrdě. Pioneer 6 se vydal zkoumat meziplanetární prostor. Ariane 5 vynesla telekomunikační družici INSAT-4A a Meteosat 9. Sojuz vynesl testovací družici navogační sítě Galileo zvanou Giove-A.

Dne 4. 12. 1965 odstartovala kosmická loď Gemini 7. Hlavním cílem mise byl společný let s lodí Gemini 6A, která se zatím připravovala na kosmodromu. Dvoučlennou posádku tvořili velitel mise Frank Borman a pilot James Lovell. Pro oba astronauty to byl první let do vesmíru, pro loď typu Gemini se jednalo o čtvrtou pilotovanou misi.

Podle původního plánu měla loď Gemini 7 startovat až po misi Gemini 6, ovšem dne 25. 10. 1965 explodovala raketa s cílovým tělesem Agena a start lodi byl odložen. Agena byl typ bezpilotní kosmické lodi sloužící k nácviku manévrování a případnému spojení v kosmickém prostoru. Protože setkání na oběžné dráze bylo důležité v rámci projektu Apollo, byl program rychle přepracován a z Gemini 7 se stalo cílové těleso pro setkání s lodí Gemini 6A.

Pro posádku Gemini 7 se jednalo o čtrnáctidenní let, což bylo ve stísněném prostoru lodi značně vyčerpávající. Bylo nutno vyřešit otázku biologických odpadů, synchronizace spánku s pozemním personálem řídícího střediska a rovněž volný čas. Pro tento případ se astronauti vybavili knihami. 

Logo mise Gemini 7. Autor: Wikipedia (CZ): Gemini 7
Logo mise Gemini 7.
Autor: Wikipedia (CZ): Gemini 7

Na palubě lodi Gemini 7 proběhla celá řada experimentů. Je nutno si uvědomit, že se ocitáme v raných dobách kosmonautiky, takže většina experimentů byla spojena s funkčností lodí, pohodlím, respektive nepohodlím skafandrů, se stravováním a odpady. Jedním z výsledků činnosti astronautů byl mimo jiné návrh, aby se moč neskladovala v odpadních kontejnerech, ale aby se vypouštěla do volného prostoru.

Logo mise Gemini 6A. Autor: Wikipedie (CZ): Gemini 6A
Logo mise Gemini 6A.
Autor: Wikipedie (CZ): Gemini 6A

Kosmická loď Gemini 6A odstartovala 15. 12. 1965 v sestavě velitel Walter Schirra a pilot Thomas Stafford. Po více než třech hodinách se lodě na oběžné dráze setkaly a přiblížily se dokonce až na 30 cm. Posádky byly nepřetržitě v rádiovém spojení.

Umělecká představa setkání kosmických lodí Gemini 6A a 7. Autor: Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7
Umělecká představa setkání kosmických lodí Gemini 6A a 7.
Autor: Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7

 Lodě nebyly ovšem vybaveny zařízením pro přímé spojení, takže po několika hodinách společného letu rozpustily sestavu. Gemini 6A se následující den vrátila na Zemi, posádka Gemini 7 zůstala na oběžné dráze ještě další tři dny. Ty ovšem byly provázeny drobnými výpadky palubních zařízení, takže na ně astronauti později nevzpomínali zrovna v dobrém.

Další výročí kosmonautiky

2. 12. 1995

Byla vypuštěna společná sonda kosmických agentur ESA a NASA pojmenovaná SOHO. Ta obíhá na takzvané halo orbitě, což je eliptická dráha kolem libračního bodu L1, díky čemuž je zachována poměrně stabilní pozice vůči Slunci a Zemi. Ačkoliv byla její činnost plánována na dva roky, je stále aktivní. Hlavním úkolem sondy, jehož se zhostila obdivuhodným způsobem, je studium sluneční chromosféry, koróny a slunečního větru. Významným úkolem SOHO je také předpověď a varování přes slunečními erupcemi.

Umělecká představa sondy SOHO obíhající kolem Slunce. Autor: Wikipedia Commons: SOHO ESA
Umělecká představa sondy SOHO obíhající kolem Slunce.
Autor: Wikipedia Commons: SOHO ESA

3. 12. 1965

K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8. Jednalo se o čtvrtou sondu druhé generace, jejímž cílem bylo měkké přistání na Měsíci. Ačkoli let probíhal až k Měsíci bez potíží, kvůli nesprávné funkci brzdícího motoru sonda narazila do měsíčního povrchu příliš tvrdě a roztříštila se. Místo dopadu, Oceán bouří, bylo nedaleko území, kam narazila její předchůdkyně Luna 7.

Model sondy Luna 8 v muzeu kosmonautiky v Le Bourget v Paříži. Autor: Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget
Model sondy Luna 8 v muzeu kosmonautiky v Le Bourget v Paříži.
Autor: Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget

16. 12. 1965

Sonda Pioneer 6 se vypravila na svou kosmickou pouť. Jednalo se o sondu určenou k měření aktivity slunečních částic a magnetických polí v prostoru mezi Zemí a Venuší. Navázala na sondu Pioneer 5 vypuštěnou o pět let dříve, typově se však nejednalo o analogický subjekt, ale o těleso úplně nové konstrukce. Sonda Pioneer 6 jako první prolétla za odvrácenou stranou Slunce při pohledu ze Země. Podávala informace o činnosti naší hvězdy, fungovala dobře navzdory tomu, že erupce částečně poškodily některé její solární panely. V roce 1974 prolétla dokonce i ohonem komety Kohoutek. Poslední kontakt se sondou byl navázán 8. 12. 2000.

Umělecká představa sondy Pioneer 6 v kosmickém prostoru. Autor: Wikipedia (CZ): Pioneer 6
Umělecká představa sondy Pioneer 6 v kosmickém prostoru.
Autor: Wikipedia (CZ): Pioneer 6

21. 12. 2005

Raketa ESA Ariane 5-AR525 vynesla dvojici satelitů INSAT-4A a Meteosat 9. INSAT-4A byl satelitem poskytujícím přenos signálu ve vysoké kvalitě. Po ukončení činnosti v roce 2019 byl přesunut na tzv. hřbitovní dráhu, aby nerozšiřoval už tak velký počet kosmického smetí, alespoň prozatím. Meteosat 9 byl meteorologickou družicí, která výrazně přispěla k získání klimatologických dat. Nyní je přesunuta, aby mohla snímat Indický oceán a na hlavní pozici ji nahradily novější Meteosaty druhé a už i třetí generace, které snímají Afriku a Evropu.

Struktura družice INSAT-4A. Autor: Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft
Struktura družice INSAT-4A.
Autor: Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft

28. 12. 2005

Pomocí nosné rakety Sojuz FG / Fregat z kosmodromu Bajkonur odstartovala sonda Giove-A. Jednalo se o první družici sloužící k ověřování funkčnosti pozemních komponentů navigačního systému Galileo. Satelit je umístěn přibližně 23 000 km nad povrchem a kolem Země oběhne za 14 hodin.

Spodní pohled na sondu Giove A se systémem přenosových antén. Autor: eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)
Spodní pohled na sondu Giove A se systémem přenosových antén.
Autor: eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Gemini 7
[2] Wikipedie (CZ): Gemini 6A
[3] Wikipedia Commons: Gemini 7 in orbit
[4] Drew Ex Machina: Rendezvous in Space: Gemini 6 and 7
[5] Wikipedia Commons: SOHO ESA
[6] Wikipedia Commons: Luna 9 Musee du Bourget
[7] Wikipedia (CZ): Pioneer 6
[8] Wikipedia Commons: INSAT-4A Spacecraft
[9] eoPortal: GIOVE-A (Galileo In-Orbit Validation Element-A)
[10] Wikipedia (CZ): GIOVE-A

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Giove-A, Raketa Sojuz, Ariane 5, Meteosat 9, Insat-4A, Pioneer 6, Luna 8, Sonda SOHO, Thomas Stafford, Wally Schirra, Jim Lovell, Frank Borman, Gemini 7, Gemini 6A


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »