Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Výročí kosmonautiky: únor 2026

Výročí kosmonautiky: únor 2026

Stanice MIR napomohla v mnoha ohledech. Přinesla cenná data, pokusy, ale i nečekané partnerství.
Autor: NASA

V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.

Dne 7. 2. jsme si připomínali sté výročí od narození sovětského kosmonauta Konstantina Petroviče Feokistova, sovětského kosmonauta ruské národnosti, vědce a také konstruktéra kosmických lodí a stanic.

Konstantin Petrovič Feokistov Autor: Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.
Konstantin Petrovič Feokistov
Autor: Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.

Po absolvování základní školy Konstantin Petrovič Feokistov dobrovolně nastoupil v období 2. světové války do armády, kdy byl při průzkumu chycen nacisty. Za dramatických okolností unikl trestu smrti, byl vyléčen ze zranění a poslán do civilu. Od roku 1943 začal se studiem na moskevské Baumanově vysoké technické škole. Po absolvování studia si prošel praxí v různých raketových montovnách, až nakonec v roce 1957 zakotvil v OKB-1 Sergeje Koroljova. Zde se stal šéfprojektantem a řídil vývoj kosmické lodi Vostok a jejího derivátu, lodi Voschod.

Montáž kosmické lodi Voschod 1. Autor: Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.
Montáž kosmické lodi Voschod 1.
Autor: Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.

Feokistovův nadřízený, Sergej Koroljov, si let svého technického specialisty musel přímo vyvzdorovat v armádě: Konstantin Feokistov se tak stal první nevojenskou osobou, která byla v Sovětském svazu vybrána pro kosmický let. Faktem také zůstává, že byl první a za dobu existence sovětského impéria jediný kosmonaut, který nebyl členem Komunistické strany.

Kosmická loď Voschod 1 byla politickým zadáním, v USA se v té době připravovala k letu dvoumístná loď Gemini (první orbitální let proběhl 23. 3. 1965). To bylo podnětem k tomu, aby se veškeré úsilí OKB-1 nasměrovalo k vypuštění tří sovětských kosmonautů najednou.

Zařízení na udržení života byla přesunuta mimo loď, kosmonauti neměli pro misi skafandry, takže spoléhali na hermetičnost kabiny a, na rozdíl od Vostoků, přistávali v kosmické lodi.  Voschod 1 byl vypuštěn na oběžnou dráhu 12. 10. 1964 a posádka Komarov, Feokistov a Jegorov po 17 obletech Země a jednodenním letu úspěšně přistála na Zemi. Jednalo se o nejnebezpečnější úspěšný let v dějinách kosmonautiky.

Připomínka Feokistovova letu kosmickou lodí Voschod byla zvěčněna jeho portrétem 
na poštovní známce někdejšího Sovětského svazu. Autor: Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.
Připomínka Feokistovova letu kosmickou lodí Voschod byla zvěčněna jeho portrétem na poštovní známce někdejšího Sovětského svazu.
Autor: Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.

Feokistov se po svém prvním a jediném letu podílel na vývoji lodí Sojuz a kosmických stanic Saljut. Jeho činnost byla zaměřena také na nakonec nerealizovaný sovětský lunární program. Ještě dvakrát, a to na počátku 80. let, měl šanci na další výpravu do kosmu, ale zdravotní stav mu to neumožnil. Feokistov sledoval i dění v NASA, k myšlence amerického raketoplánu se stavěl skepticky – byl toho názoru, že se ekonomicky nevyplatí. Navzdory jeho varování však Sovětský svaz započal s vývojem raketoplánu Buran, který byl sice technologicky výtečný, ale nakonec velmi neefektivní. Po roce 1990 Feokistov přednášel na Baumanově vysoké technické škole.

Další výročí kosmonautiky

3. 2. 1966  proběhlo první měkké přistání na Měsíci sovětskou sondou Luna 9. Sonda byla vypuštěna 31. 1. 1966 a navazovala na řadu předchozích co se měkkého přistání týče neúspěšných výprav sovětských automatů k Měsíci. Tentokrát však byla mise korunována úspěchem – sondě se podařilo měkce přistát na měsíčním povrchu. Poté, co byla stabilizována, vyslala na Zemi mnoho detailních fotografií. Přistáním Luny 9 se mimo jiné také potvrdilo, že je povrch Měsíce pevný: nemálo oborníků do té doby připouštělo možnost jeho sypkosti.

Umělecká představa přistání sondy Luna 9 na měsíčním povrchu. Autor: Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.
Umělecká představa přistání sondy Luna 9 na měsíčním povrchu.
Autor: Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.

17. 2. 1996 odstartovala americká sonda NEAR, jejíž název byl v průběhu letu doplněn na NEAR-Shoemaker na počest astronoma Eugena Shoemakera. Jejím cílem byla planetka (433) Eros. Cestou také proletěla poměrně blízko planetky (253) Mathilde. Její činnost v blízkosti Erosu byla bezchybná, na Zemi zaslala velké množství snímků a dat. Ačkoliv to nebylo v původním záměru mise, uskutečnilo se na závěr i historicky první přistáni na planetce.

Vizualizace sondy Near Shoemaker nad planetkou Eros. Autor: NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.
Vizualizace sondy Near Shoemaker nad planetkou Eros.
Autor: NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.

19. 2. 1986 proběhl start Základního bloku sovětské, později ruské kosmické stanice Mir. Konstrukčně vycházela z předešlých stanic typu Saljut či Almaz. Její výhodou byl dělený spojovací uzel, ke kterému se mohlo později připojit více výzkumných a technických bloků. Další modul, astrofyzikální laboratoř Kvant-1, se k Základnímu bloku připojil o rok později. Poslední modul, Priroda, dotvořil sestavu kosmické stanice v roce 1996.

Průřez Základním blokem kosmické stanice Mir. Autor: Mir (modul), NASA, Wikimedia.
Průřez Základním blokem kosmické stanice Mir.
Autor: Mir (modul), NASA, Wikimedia.

22. 2. 1966 se vypravila na oběžnou dráhu kosmická loď Kosmos 110.

Roztomilí psíci–kosmonauti  byli zobrazeni také na poštovní známce. Autor: Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.
Roztomilí psíci–kosmonauti byli zobrazeni také na poštovní známce.
Autor: Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.

Na její palubě se nacházeli dva psí kosmonauti, Uhlík a Větřík. Mezi psy, kteří se vrátili živí na Zemi, tvoří tato dvojice bezpochyby rekord v pobytu na oběžné dráze. V kosmu strávili bezmála 22 dní. O tom, jak se stravovali a venčili, se nepodařilo získat žádné informace. Mise byla předobrazem zamýšlené, ale nikdy nerealizované lidské mise Voschod 3. Na palubě probíhaly experimenty s klíčením rostlin a zkoumal se vliv Van Allenových radiačních pásů na živé organizmy.

Sonda Veněra 2.  Autor: Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.
Sonda Veněra 2. 
Autor: Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.

27. 2. 1966 prolétla kolem Venuše sovětská sonda Veněra 2. Sonda byla vypuštěna v listopadu předešlého roku a pomocí vrchního stupně nosné rakety byla nasměrována k Venuši. K planetě se přiblížila na vzdálenost 24 000 km, na povely k zahájení fotografování však nereagovala. Veněra 2 se dnes pravděpodobně pohybuje po heliocentrické dráze.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.
[2] Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.
[3] Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.
[4] Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.
[5] NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.
[6] Mir (modul), NASA, Wikimedia.
[7] Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.
[8] Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Základní blok, Mir, NEAR-Shoemaker, NEAR spacecraft, Měsíc, Luna 9, Konstantin Feoktistov


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »