Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Nově objevený hvězdný proud zakreslený do mapy noční oblohy
Autor: Meingast et al, doi: 10.1051/0004-6361/201834950/Gaia DR2 skymap

Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.

Většina hvězd seskupených v disku Mléčné dráhy se rychle rozptýlila po svém zrodu, protože neobsahovaly dostatečné množství stálic nebo dalších těles k vytvoření silného gravitačního potenciálu a neměly tedy dostatečnou přitažlivost k jejich udržení pohromadě,“ říká Stefan Meingast, astronom z oddělení astrofyziky univerzity ve Vídni.

V bezprostředním okolí Slunce je nicméně ještě několik hvězdokup s dostatečnou hmotností hvězd, aby se udržely pohromadě po několik příštích stovek miliónů roků. Proto podobně velké proudy pozůstatků hvězdokup nebo hvězdných asociací mohou být součástí disku naší Galaxie.“

Díky přesným měřením prováděným družicí Gaia mohl Stefan Meingast se svými spolupracovníky určit pohyby hvězd v trojrozměrném prostoru. Když se pečlivě podíváme na rozložení blízkých hvězd, které se pohybují společně, jedna mimořádná skupina, doposud neznámá a nestudovaná, okamžitě padla astronomům do oka. Jednalo se o uskupení hvězd vykazujících přesně očekávané charakteristiky stálic, které se zrodily společně, avšak rozprchly se v důsledku gravitačních poruch působících v naší Galaxii.

Identifikovaný blízký hvězdný proud v disku vypadá jako příslovečná jehla v kupce sena,“ říká João Alves z University of Vienna a Harvard University. „Astronomové se dívali na tento nový proud, a také skrz něj po dlouhou dobu, přičemž pokrývá většinu noční oblohy. Avšak teprve nyní si uvědomili jeho existenci, a také to, jak je rozlehlý a mimořádně blízko Slunce.“

Nalezení hvězd v blízkosti našeho domova je velmi prospěšné, což znamená, že nejsou příliš slabé nebo zastřené pro další detailní výzkum, o kterém astronomové uvažují.

V důsledku citlivosti limitující pozorování družice Gaia obsahuje její výběr pouze 200 zdrojů. Extrapolací za tento omezený limit vyplynulo, že proud může obsahovat přinejmenším 4 000 hvězd, čímž vytváří strukturu mnohem hmotnější než většina známých hvězdokup v bezprostředním okolí Slunce.

Jakmile jsme velmi detailně prozkoumali tuto mimořádnou skupinu hvězd, zjistili jsme, co jsme objevili: současný útvar podobající se hvězdnému proudu, který se táhne v délce několika stovek parseků napříč jednou třetinou celé oblohy,“ říká Verena Fürnkranzová, studentka univerzity ve Vídni. „Bylo to tak vzrušující být součástí nového objevu.“

Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hvězdný proud, Naše Galaxie


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »