Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Nově objevený hvězdný proud zakreslený do mapy noční oblohy
Autor: Meingast et al, doi: 10.1051/0004-6361/201834950/Gaia DR2 skymap

Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.

Většina hvězd seskupených v disku Mléčné dráhy se rychle rozptýlila po svém zrodu, protože neobsahovaly dostatečné množství stálic nebo dalších těles k vytvoření silného gravitačního potenciálu a neměly tedy dostatečnou přitažlivost k jejich udržení pohromadě,“ říká Stefan Meingast, astronom z oddělení astrofyziky univerzity ve Vídni.

V bezprostředním okolí Slunce je nicméně ještě několik hvězdokup s dostatečnou hmotností hvězd, aby se udržely pohromadě po několik příštích stovek miliónů roků. Proto podobně velké proudy pozůstatků hvězdokup nebo hvězdných asociací mohou být součástí disku naší Galaxie.“

Díky přesným měřením prováděným družicí Gaia mohl Stefan Meingast se svými spolupracovníky určit pohyby hvězd v trojrozměrném prostoru. Když se pečlivě podíváme na rozložení blízkých hvězd, které se pohybují společně, jedna mimořádná skupina, doposud neznámá a nestudovaná, okamžitě padla astronomům do oka. Jednalo se o uskupení hvězd vykazujících přesně očekávané charakteristiky stálic, které se zrodily společně, avšak rozprchly se v důsledku gravitačních poruch působících v naší Galaxii.

Identifikovaný blízký hvězdný proud v disku vypadá jako příslovečná jehla v kupce sena,“ říká João Alves z University of Vienna a Harvard University. „Astronomové se dívali na tento nový proud, a také skrz něj po dlouhou dobu, přičemž pokrývá většinu noční oblohy. Avšak teprve nyní si uvědomili jeho existenci, a také to, jak je rozlehlý a mimořádně blízko Slunce.“

Nalezení hvězd v blízkosti našeho domova je velmi prospěšné, což znamená, že nejsou příliš slabé nebo zastřené pro další detailní výzkum, o kterém astronomové uvažují.

V důsledku citlivosti limitující pozorování družice Gaia obsahuje její výběr pouze 200 zdrojů. Extrapolací za tento omezený limit vyplynulo, že proud může obsahovat přinejmenším 4 000 hvězd, čímž vytváří strukturu mnohem hmotnější než většina známých hvězdokup v bezprostředním okolí Slunce.

Jakmile jsme velmi detailně prozkoumali tuto mimořádnou skupinu hvězd, zjistili jsme, co jsme objevili: současný útvar podobající se hvězdnému proudu, který se táhne v délce několika stovek parseků napříč jednou třetinou celé oblohy,“ říká Verena Fürnkranzová, studentka univerzity ve Vídni. „Bylo to tak vzrušující být součástí nového objevu.“

Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hvězdný proud, Naše Galaxie


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »