Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Astronomové objevili velký hvězdný proud v blízkosti Slunce

Nově objevený hvězdný proud zakreslený do mapy noční oblohy
Autor: Meingast et al, doi: 10.1051/0004-6361/201834950/Gaia DR2 skymap

Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.

Většina hvězd seskupených v disku Mléčné dráhy se rychle rozptýlila po svém zrodu, protože neobsahovaly dostatečné množství stálic nebo dalších těles k vytvoření silného gravitačního potenciálu a neměly tedy dostatečnou přitažlivost k jejich udržení pohromadě,“ říká Stefan Meingast, astronom z oddělení astrofyziky univerzity ve Vídni.

V bezprostředním okolí Slunce je nicméně ještě několik hvězdokup s dostatečnou hmotností hvězd, aby se udržely pohromadě po několik příštích stovek miliónů roků. Proto podobně velké proudy pozůstatků hvězdokup nebo hvězdných asociací mohou být součástí disku naší Galaxie.“

Díky přesným měřením prováděným družicí Gaia mohl Stefan Meingast se svými spolupracovníky určit pohyby hvězd v trojrozměrném prostoru. Když se pečlivě podíváme na rozložení blízkých hvězd, které se pohybují společně, jedna mimořádná skupina, doposud neznámá a nestudovaná, okamžitě padla astronomům do oka. Jednalo se o uskupení hvězd vykazujících přesně očekávané charakteristiky stálic, které se zrodily společně, avšak rozprchly se v důsledku gravitačních poruch působících v naší Galaxii.

Identifikovaný blízký hvězdný proud v disku vypadá jako příslovečná jehla v kupce sena,“ říká João Alves z University of Vienna a Harvard University. „Astronomové se dívali na tento nový proud, a také skrz něj po dlouhou dobu, přičemž pokrývá většinu noční oblohy. Avšak teprve nyní si uvědomili jeho existenci, a také to, jak je rozlehlý a mimořádně blízko Slunce.“

Nalezení hvězd v blízkosti našeho domova je velmi prospěšné, což znamená, že nejsou příliš slabé nebo zastřené pro další detailní výzkum, o kterém astronomové uvažují.

V důsledku citlivosti limitující pozorování družice Gaia obsahuje její výběr pouze 200 zdrojů. Extrapolací za tento omezený limit vyplynulo, že proud může obsahovat přinejmenším 4 000 hvězd, čímž vytváří strukturu mnohem hmotnější než většina známých hvězdokup v bezprostředním okolí Slunce.

Jakmile jsme velmi detailně prozkoumali tuto mimořádnou skupinu hvězd, zjistili jsme, co jsme objevili: současný útvar podobající se hvězdnému proudu, který se táhne v délce několika stovek parseků napříč jednou třetinou celé oblohy,“ říká Verena Fürnkranzová, studentka univerzity ve Vídni. „Bylo to tak vzrušující být součástí nového objevu.“

Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hvězdný proud, Naše Galaxie


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »