Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové objevili vzácného hnědého trpaslíka

Astronomové objevili vzácného hnědého trpaslíka

Fotografie hnědého trpaslíka HD 4747 B
Autor: University of Notre Dame

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl Justin Crepp z University of Notre Dame, objevila vzácného hnědého trpaslíka, což je slabý objekt s vlastnostmi mezi hvězdou a planetou. Kromě toho, že pořídili poprvé jeho fotografii, tým Justina Creppa rovněž určil hmotnost hnědého trpaslíka, jeho stáří a složení – tj. základní informace, které mohou být využity jako „měřítko“ při studiu těchto těžko postižitelných objektů.

Hnědí trpaslíci jsou objekty, o nichž předpokládáme, že původně začaly proces vzniku jako hvězda, avšak ten byl nějakým způsobem přerušen před akumulací dostatečného množství hmoty a vzniku potřebného tlaku v jádru k zažehnutí jaderné fúze – procesu, kterým Slunce konec konců uvolňuje dostatečné množství energie v podobě tepla a světla. Důležitým vývojovým můstkem mezi seriózními hvězdami a exoplanetami jsou hnědí trpaslíci, které lze jen obtížně studovat, protože jejich záře časem slábne v důsledku nedostatku jaderných reakcí. Objev objektu, který byl pojmenován HD 4747 B, usnadnil vysvětlení 18 let přesných spektrálních měření hvězdy, která naznačovala přítomnost obíhajícího průvodce.

Domníváme se, že tento průvodce vznikl ve stejnou dobu a ze stejného materiálu jako hvězda,“ říká Justin Crepp. „Díky tomu můžeme usuzovat na fyzikální vlastnosti hnědého trpaslíka na základě znalosti jeho mateřské hvězdy, stejně jako na jeho stáří a složení. Neexistuje žádný jiný objekt, u kterého bychom znali současně hmotnost, stáří a metalicitu nezávisle na světle, které vyzařuje jeho průvodce. Můžeme tudíž využít HD 4747 B jako zkušební objekt ke studiu hnědých trpaslíků, umožňující přesný astrofyzikální výzkum při přímém zobrazení substeláních objektů.“

V minulosti byla hmotnost hnědých trpaslíků odhadována na základě teoretických vývojových modelů. Tým pod vedením Justina Creppa místo toho vypočítal hmotnost hnědého trpaslíka HD 4747 B přímo na základě využití pozorování jeho oběžné dráhy při pokusu pomoci vylepšit modely hnědých trpaslíků. Předpokládá se, že tato práce pomůže zlepšit rovněž modely extrasolárních planet. Na základě trojrozměrné analýzy dráhy byla hmotnost hnědého trpaslíka HD 4747 B určena zhruba na 60 hmotností planety Jupiter (při hmotnosti 80 Jupiterů již dochází k zážehu termojaderných reakcí v nitru objektu). Nadcházející měření provedená týmem Justina Creppa poskytnou ještě více striktních prověrek modelů, které astronomové používají pro hnědé trpaslíky.

Vědecký tým detekoval objekt pomocí Keckova dalekohledu na Mauna Kea na Havajských ostrovech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] news.nd.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, HD 4747 B


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »