Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Umělecká představa bludné planety
Autor: ESO/L. Calçada/P. Delorme/R. Saito/VVV Consortium

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Philippe Delorme, Grenoble Alpes University ve Francii, před nedávnem zkoumal záhadný objekt s označením CFBDSIR J214947.2-040308.9 (zkráceně CFBDSIR 2149-0403) za účelem odhalení jeho skutečné povahy. Podle předpokladů může tento objekt být buď mladým osamělým tělesem planetární hmotnosti nebo málo hmotným hnědým trpaslíkem s vysokým obsahem kovů. Výsledky nových pozorování publikované 2. 3. 2017 by mohly pomoci rozlišit mezi oběma kategoriemi.

Objekt CFBDSIR 2149-0403 objevil v roce 2012 Philippe Delorme se svými spolupracovníky jako možného člena pohybové skupiny AB Doradus. Po objevu byl objekt klasifikován astronomy jako kandidát na osamělé těleso planetární hmotnosti unikátního typu T. Avšak v důsledku nedostatku přesvědčivých důkazů podporujících hypotézu, že objekt CFBDSIR 2149-0403 vznikl jako planeta a následně byl vyvržen z planetární soustavy, vědecká komunita nevylučuje ani možnost, že se může jednat o málo hmotného hnědého trpaslíka.

Aby astronomové detailně charakterizovali objekt CFBDSIR 2149-0403 a určili jeho podstatu, prováděli při následném výzkumu pozorování více přístroji a na více vlnových délkách. Seznam přístrojů, které použil Philippe Delorme se svými spolupracovníky, zahrnuje X-Shooter spectrograph a kameru HAWK-I near-infrared imager na Very Large Telescope (VLT), kameru WIRCam imager na Canada–France–Hawaii Telescope a kosmickou observatoř Spitzer Space Telescope.

Data ze spektrografu X-Shooter umožnila detailní výzkum fyzikálních vlastností tohoto objektu. Veškeré údaje obsažené v publikaci jsou nezbytné pro výzkum, především pro následné určení paralaxy objektu, jakož i provedení fotometrie prostřednictvím astronomické observatoře Spitzer Space Telescope. Společně dávají možnost určit bolometrický tok záření objektu, a tudíž vymezují nezávislé předpoklady modelu atmosféry,“ říká Philippe Delorme.

Kromě toho paralaxa objektu navázaná na pozorování rovněž umožnila astronomům odvodit šest prostorových souřadnic a rychlost. Z těchto závěrů vyplývá, že objekt CFBDSIR 2149-0403 s největší pravděpodobností nepatří mezi členy pohybové skupiny AB Doradus, jak bylo předpokládáno v dřívějších studiích.

Nejdůležitějším závěrem nové studie je skutečnost, že objekt CFBDSIR 2149-0403 je s největší pravděpodobností buď mladé (méně než 500 miliónů roků) osamělé těleso planetární hmotnosti (2 až 13 hmotností planety Jupiter) pozdní spektrální třídy T nebo poměrně starý (2 až 3 miliardy roků) na kovy bohatý hnědý trpaslík, jehož hmotnost se odhaduje na 2 až 40 hmotností Jupiteru. Avšak astronomové informují, že naše teoretické znalosti o studených, málo hmotných tělesech a/nebo na těžké prvky bohatých atmosférách nejsou zatím dostatečně rozsáhlé, abychom vyvodili definitivní závěry, který z předpokladů je správný. Je to proto, že tyto fyzikální parametry mají velmi podobný dopad na získaná spektra takových atmosfér.

Objekt CFBDSIR 2149-0403 je atypickým substelárním objektem, který může být buď osamělou volně plující planetou nebo na těžké prvky bohatým hnědým trpaslíkem. A nebo kombinací obojího,“ uzavírá Philippe Delorme.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: CFBDSIR 2149-0403, Hnědý trpaslík, Bludná planeta


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »