Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Umělecké ztvárnění černé díry pohlcující neutronovou hvězdu
Autor: Carl Knox, OzGrav ARC Centre of Excellence

Mezinárodní skupina astronomů včetně pracovníků Australian National University (ANU) informovala, že se jim podařilo vůbec poprvé detekovat černou díru polykající neutronovou hvězdu. Neutronové hvězdy a černé díry jsou mimořádně husté pozůstatky zaniklých hmotných hvězd. Dne 14. 8. 2019 detektory gravitačních vln na území USA a Itálie zaregistrovaly změny prostoročasu jako důsledek kataklyzmatické události, ke které došlo ve vzdálenosti zhruba 870 miliónů světelných roků od Země.

Profesorka Susan Scottová z ANU Research School of Physics prohlásila, že pozorování, které skončilo úspěchem, doplnilo o třetí případ dosavadní seznam pozorovaných událostí, který zahrnuje splynutí dvou černých děr a kolizi dvou neutronových hvězd. Nyní k nim přibylo i pohlcení neutronové hvězdy černou dírou.

Zhruba před 900 milióny roků černá díra pohltila malou, ale velmi hustou stálici označovanou jako neutronová hvězda,“ říká profesorka Scottová, vedoucí General Relativity Theory and Data Analysis Group at ANU a Chief Investigator with the ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav). „ANU SkyMapper Telescope reagoval na upozornění a skenoval celou pravděpodobnou oblast oblohy, kde bylo možné událost očekávat, avšak ve viditelném světle jsme neobdrželi žádné potvrzení jevu.“

Astronomové stále ještě analyzují data k potvrzení přesné velikosti obou těles, avšak počáteční zjištění ukazují s velmi výraznou pravděpodobností na černou díru obklopenou roztrhanou neutronovou hvězdou. Definitivní závěry budou publikovány ve vědeckých časopisech.

Vědci ještě nikdy nedetekovali černou díru menší než 5 slunečních hmotností a neutronovou hvězdu větší než 2,5 hmotností Slunce,“ říká profesorka Scottová.

Na základě těchto zkušeností jsme tudíž přesvědčeni, že jsme opravdu detekovali černou díru pohlcující neutronovou hvězdu. Nicméně je zde nepatrná, avšak zajímavá možnost, že pohlcujícím objektem byla velmi málo hmotná černá díra – mnohem lehčí než jiné černé díry, které známe v okolním vesmíru. To by byla skutečně úchvatná cena útěchy.“

Australian National University hraje vedoucí úlohu při spolupráci Austrálie s americkými detektory gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory), které jsou nejcitlivějšími vědeckými přístroji dosud postavenými a zahrnují dvojici detektorů v amerických státech Washington a Louisiana.

Evropská gravitační observatoř s názvem VIRGO je vybudována u města Pisa na území Itálie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] scientificamerican.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Neutronová hvězda, Černá díra


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »