Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Černá díra pohltila neutronovou hvězdu

Umělecké ztvárnění černé díry pohlcující neutronovou hvězdu
Autor: Carl Knox, OzGrav ARC Centre of Excellence

Mezinárodní skupina astronomů včetně pracovníků Australian National University (ANU) informovala, že se jim podařilo vůbec poprvé detekovat černou díru polykající neutronovou hvězdu. Neutronové hvězdy a černé díry jsou mimořádně husté pozůstatky zaniklých hmotných hvězd. Dne 14. 8. 2019 detektory gravitačních vln na území USA a Itálie zaregistrovaly změny prostoročasu jako důsledek kataklyzmatické události, ke které došlo ve vzdálenosti zhruba 870 miliónů světelných roků od Země.

Profesorka Susan Scottová z ANU Research School of Physics prohlásila, že pozorování, které skončilo úspěchem, doplnilo o třetí případ dosavadní seznam pozorovaných událostí, který zahrnuje splynutí dvou černých děr a kolizi dvou neutronových hvězd. Nyní k nim přibylo i pohlcení neutronové hvězdy černou dírou.

Zhruba před 900 milióny roků černá díra pohltila malou, ale velmi hustou stálici označovanou jako neutronová hvězda,“ říká profesorka Scottová, vedoucí General Relativity Theory and Data Analysis Group at ANU a Chief Investigator with the ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav). „ANU SkyMapper Telescope reagoval na upozornění a skenoval celou pravděpodobnou oblast oblohy, kde bylo možné událost očekávat, avšak ve viditelném světle jsme neobdrželi žádné potvrzení jevu.“

Astronomové stále ještě analyzují data k potvrzení přesné velikosti obou těles, avšak počáteční zjištění ukazují s velmi výraznou pravděpodobností na černou díru obklopenou roztrhanou neutronovou hvězdou. Definitivní závěry budou publikovány ve vědeckých časopisech.

Vědci ještě nikdy nedetekovali černou díru menší než 5 slunečních hmotností a neutronovou hvězdu větší než 2,5 hmotností Slunce,“ říká profesorka Scottová.

Na základě těchto zkušeností jsme tudíž přesvědčeni, že jsme opravdu detekovali černou díru pohlcující neutronovou hvězdu. Nicméně je zde nepatrná, avšak zajímavá možnost, že pohlcujícím objektem byla velmi málo hmotná černá díra – mnohem lehčí než jiné černé díry, které známe v okolním vesmíru. To by byla skutečně úchvatná cena útěchy.“

Australian National University hraje vedoucí úlohu při spolupráci Austrálie s americkými detektory gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory), které jsou nejcitlivějšími vědeckými přístroji dosud postavenými a zahrnují dvojici detektorů v amerických státech Washington a Louisiana.

Evropská gravitační observatoř s názvem VIRGO je vybudována u města Pisa na území Itálie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] scientificamerican.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Neutronová hvězda, Černá díra


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »