Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Co se děje v centru Mléčné dráhy?

Co se děje v centru Mléčné dráhy?

Dráhy hvězd v centru naší Galaxie – dráha S0-2 vyznačena modře
Autor: S. Sakai/A. Ghez/W. M. Keck Observatory/UCLA Galactic Center Group

Astronomové s napětím očekávají nadcházející test Einsteinovy všeobecné teorie relativity, a to díky novému objevu, který se týká hvězdy S0-2 obíhající velmi blízko kolem supermasivní černé díry o hmotnosti 4 milióny Sluncí v nitru naší Galaxie. Až do současnosti byla hvězda S0-2 považována za binární systém, v němž dvě hvězdy navzájem obíhají kolem sebe. Pokud by se skutečně jednalo o dvojhvězdu, zkomplikovalo by to nastávající test gravitace. Z nových výzkumů však vyplývá, že S0-2 je osamělou hvězdou.

V článku publikovaném nedávno v časopise Astrophysical Journal uvedla skupina astronomů, jejichž vedoucím byl vědecký pracovník Devin Chu of Hilo z UCLA (University of California, Los Angeles), že hvězda S0-2 s největší pravděpodobností není dvojhvězdou, ale osamělou stálicí. Je dostatečně hmotným tělesem k uskutečnění rozhodujících měření, která chtějí astronomové provést k ověření Einsteinovy teorie relativity.

Výzkumníci uskutečnili svůj objev na základě získaných spektroskopických měření hvězdy S0-2 pomocí spektrografu OH-Suppressing Infrared Imaging Spectrograph (OSIRIS) a systému adaptivní optiky (Laser Guide Star Adaptive Optics) na dalekohledu W. M. Keck Observatory s průměrem objektivu 10 metrů.

Toto byla první studie ke zjištění, zda je objekt S0-2 spektroskopickou dvojhvězdou,“ říká hlavní autor výzkumu Devin Chu of Hilo, postgraduální student astronomie z UCLA's Galactic Center Group. „To je mimořádně užitečné. Studie nám poskytuje jistotu, že objekt S0-2 nebude mít vliv na naši schopnost změřit gravitační rudý posuv.“

Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá, že světlo procházející skrz silné gravitační pole je ovlivněno tak, že jeho vlnová délka se prodlužuje – jedná se o tzv. červený gravitační posuv. Astronomové očekávají přímé změření tohoto jevu na jaře letošního roku, jakmile se hvězda S0-2 nejvíce přiblíží k supermasivní černé díře v centru naší Galaxie (Mléčné dráhy). To vědcům z UCLA Galactic Center Group umožní být svědkem toho, zda se hvězda ovlivněná maximální gravitační silou bude chovat v souladu s Einsteinovou teorií relativity.

Bude se jednat o první takový druh měření,“ říká spoluautor studie Tuan Do, zástupce ředitele Galactic Center Group, UCLA. „Gravitace je nejméně prozkoumaná síla ve vesmíru. Einsteinova teorie relativity prošla doposud různými zkouškami, takže pokud by zde byly naměřeny odchylky, samozřejmě to vyvolá mnoho otázek o podstatě gravitace.“

Na tuto příležitost čekáme již 16 let,“ říká Devin Chu of Hilo. „Jsme již dychtiví pozorovat, jak se hvězda bude chovat pod vlivem mohutné přitažlivosti černé díry. Bude se S0-2 řídit podle předpokladu Einsteinovy teorie relativity nebo bude vzdorovat našim současným zákonům fyziky? Již brzy se o tom přesvědčíme.“

Studie rovněž vnesla nové světlo na doposud neznámý zrod hvězdy S0-2 a její bezprostřední okolí ve hvězdokupě označované jako S-Star Cluster. Fakt, že tyto hvězdy existují tak blízko supermasivní černé díry, je zvláštní vzhledem k tomu, že jsou velmi mladé. Jak mohly vzniknout v tak nepřátelském prostředí, je záhadou.

Vznik hvězd v centru Galaxie není snadný, protože velmi silná gravitace černé díry může roztrhat oblaka plynu ještě předtím, než dojde k jejich smrštění a k vytvoření hvězdy,“ vysvětluje Tuan Do. „S0-2 je velmi zvláštní a tajemná hvězda,“ dodává Devin Chu of Hilo. „Nevidíme zde v blízkosti supermasivní černé díry typicky mladou horkou hvězdu vytvořenou obvyklou cestou. To znamená, že S0-2 musela vzniknout odlišným způsobem.“

Existuje několik teorií, které poskytují možná vysvětlení. „Byli jsme schopni určit horní limit hmotnosti hvězdného průvodce pro S0-2,“ říká Devin Chu of Hilo. Toto nové vymezení umožňuje astronomům lépe pochopit tento neobvyklý objekt. „Hvězdy hmotné jako S0-2 téměř vždycky mají svého průvodce. Máme štěstí, že v tomto případě tomu tak není, což dělá měření relativistických efektů snadnější. Avšak rovněž to prohlubuje záhadu vzniku této hvězdy,“ dodává Tuan Do.

Skupina Galactic Center Group nyní plánuje výzkum i dalších hvězd hvězdokupy S-Stars obíhajících kolem supermasivní černé díry a doufají, že se jim podaří rozhodnout mezi různými teoriemi a pokusí se vysvětlit, proč je objekt S0-2 osamělou hvězdou.

Hvězda S0-2 má 15× větší hmotnost než Slunce a kolem středu Galaxie oběhne jednou za 15,2 roků. Její vzdálenost od galaktického centra kolísá od 30 AU do 120 AU. A právě do nejbližšího bodu své dráhy se hvězda dostane letos na jaře. Gravitace supermasivní černé díry zvýší rychlost hvězdy až na 30 miliónů kilometrů za hodinu. A na tento okamžik astronomové čekají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] keckobservatory.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda S0-2, Einsteinova teorie relativity, Naše Galaxie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »