Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Gaia objevila hyperrychlé hvězdy cestující mezi galaxiemi

Družice Gaia objevila hyperrychlé hvězdy cestující mezi galaxiemi

Hyperrychlé hvězdy v okolí naší Galaxie
Autor: ESA

Skupina astronomů využila poslední data získaná evropskou astrometrickou observatoří Gaia k pohledu na hvězdy pohybující se vysokými rychlostmi, které byly doslova „vykopnuty“ z naší Galaxie. Vědci byli překvapeni objevem hvězd, které místo toho téměř „sprintovaly“ směrem k Mléčné dráze – zřejmě unikly z jiných galaxií.

V dubnu letošního roku byl publikován zcela nový katalog více než jedné miliardy hvězd proměřených astrometrickou družicí ESA s názvem Gaia. Astronomové z celého světa pracovali nepřetržitě v posledních měsících na studiu tohoto mimořádného souboru dat a zkoumali vlastnosti a pohyby hvězd v naší Galaxii i v jejím okolí s doposud nedosažitelnou přesností. To jim umožnilo vypracovat velké množství nových a zajímavých studií.

Mléčná dráha obsahuje několik stovek miliard hvězd. Většina z nich se nachází v disku s hustou výdutí uprostřed, v jejímž centru se ukrývá supermasivní černá díra. Zbývající hvězdy jsou rozptýleny v mnohem větším sférickém halo.

Hvězdy obíhají kolem středu naší Galaxie rychlostí několika set kilometrů za sekundu a jejich pohyb v sobě obsahuje spoustu informací o dávné historii našeho hvězdného ostrova. Nejrychlejší skupinu hvězd v Mléčné dráze představují tzv. hyperrychlé hvězdy, které – jak se domníváme – začaly svoji existenci v blízkosti galaktického středu a později byly vymrštěny směrem k okraji naší Galaxie v důsledku interakcí se supermasivní černou dírou.

Doposud byl objeven pouze malý počet hyperrychlých hvězd. Na základě pozorování družice Gaia byl nedávno publikován druhý soubor dat, který poskytuje unikátní příležitost k jeho detailnímu studiu.

Několik skupin astronomů se vrhlo do těchto pořízených dat při pátrání po hyperrychlých hvězdách okamžitě po zveřejnění nové databáze. Mezi nimi byli i tři astronomové z Leiden University v Nizozemí, kteří byli velmi ohromeni.

Vzhled oblohy na základě pozorování družice Gaia Autor: ESA
Vzhled oblohy na základě pozorování družice Gaia
Autor: ESA
Pro více než 1,3 miliardy hvězd uskutečnila družice Gaia měření polohy, paralaxy – která je indikátorem jejich vzdálenosti – a jejich pohybu po obloze v rovině 2D. Pro 7 miliónů nejjasnějších hvězd družice rovněž měřila, jak rychle se pohybují směrem k nám nebo naopak od nás.

Pro 7 miliónů hvězd uskutečnila Gaia trojrozměrná měření (3D) rychlostí stálic a jejich směrů, mezi nimiž jsme nalezli 20, které se mohou pohybovat rychlostí dostatečnou k případnému úniku z naší Galaxie,“ říká Elena Maria Rossi, jedna z autorů nové studie.

Maria Rossi se svými spolupracovníky, kteří již minulý rok objevili několik hyperrychlých hvězd v rámci studie na základě dat z družice Gaia zveřejněných v první zprávě, byli mile překvapeni a doufali, že najdou alespoň jednu hvězdu na útěku z Mléčné dráhy mezi pozorovanými sedmi milióny. Avšak zjistili, že jich existuje mnohem více.

Avšak spíše než aby unikaly pryč z galaktického centra, většinu hvězd putujících vysokými rychlostmi jsme objevili ve fázi, kdy doslova závodí o to dostat se do naší Galaxie,“ dodává spoluautor studie Tommaso Marchetti. „Může se jednat o hvězdy z jiných galaxií, prolétající zrovna skrz naši Mléčnou dráhu.“

Je pravděpodobné, že tito mezigalaktičtí vetřelci pocházejí z Velkého Magellanova oblaku – relativně malé galaxie doprovázející Mléčnou dráhu – nebo dokonce mohou mít původ až v galaxiích velmi vzdálených. Pokud je to i tento případ, nesou si s sebou otisk místa svého původu a jejich studium z mnohem menší vzdálenosti, než se nachází jejich mateřská galaxie, může poskytnout zcela nové informace o podstatě hvězd v jiné galaxii – podobným způsobem můžeme studovat například planetu Mars na základě výzkumu meteoritů, které byly vymrštěny z rudé planety a dopadly na Zemi.

Hvězdy mohou být urychleny na vysoké rychlosti, když se dostanou do blízkosti supermasivní černé díry,“ říká Elena Maria Rossi. „Proto přítomnost těchto hvězd může být indikátorem takovýchto černých děr v blízkých galaxiích. Avšak hvězdy mohly být dříve také součástí binárního systému vymrštěného směrem k Mléčné dráze, když jedna složka dvojhvězdy explodovala jako supernova. Jedna či druhá varianta nám toho může říci mnoho o těchto typech procesů probíhajících v okolních galaxiích.“

Alternativním vysvětlením je, že nově objevené „sprintující“ hvězdy mohou pocházet z oblasti halo naší Galaxie, odkud byly urychleny a nasměrovány směrem dovnitř v důsledku interakce s trpasličími galaxiemi, které se v minulosti přiblížily k Mléčné dráze. Dodatečné informace o stáří a složení těchto hvězd tak mohou pomoci astronomům objasnit jejich původ.

Hvězda z halo Mléčné dráhy pravděpodobně bude mnohem starší a většinou složená z vodíku, zatímco hvězdy z jiných galaxií mohou obsahovat mnohem více těžkých chemických prvků,“ říká Tommaso Marchetti. „Zjištěním barvy hvězd se dozvíme více o tom, z čeho jsou složeny.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Hyperrychlé hvězdy, Mléčná dráha


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »