Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dvojhvězda Alfa Centauri na snímku z HST

Dvojhvězda Alfa Centauri na snímku z HST

Dvojhvězda Alfa Centauri na snímku z HST
Autor: ESA/NASA

Nejbližším hvězdným systémem vůči Zemi je proslulé uskupení Alfa Centauri. Nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus), ve vzdálenosti zhruba 4,3 světelného roku. Tento hvězdný systém představuje především dvojice hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a dále slabý červený trpaslík Alfa Centauri C – známý též jako Proxima Centauri.

Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST byl pořízen tento senzační pohled na jasnou dvojici hvězd Alfa Centauri A (vlevo) a Alfa Centauri B (vpravo), která září jako obrovské kosmické reflektory v okolní temnotě. Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide-Field and Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě HST. Kamera WFPC2 byla nejčastěji využívaným přístrojem během prvních 13 let činnosti kosmického teleskopu. Při čtvrté servisní misi raketoplánu v roce 2009 ji nahradila nová kamera Wide-Field Camera 3 (WFC3). Tento portrét dvojhvězdy Alfa Centauri byl pořízen na základě pozorování ve viditelném světle a v oboru blízkého infračerveného záření.

V porovnání se Sluncem je Alfa Centauri A stejné spektrální třídy G 2, avšak je nepatrně větší, zatímco Alfa Centauri B se řadí do spektrální třídy K 1 a je o něco menší než Slunce. Kolem společného těžiště oběhnou jednou za 80 let. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny zhruba 11 astronomických jednotek AU, tj. jedenáctkrát více, než činí vzdálenost Země od Slunce. Jelikož tyto dvě hvězdy vytvářejí trojhvězdu společně se svým „sourozencem“ – Proximou Centauri, která je z nich Zemi nejblíže, astronomové je mohou velmi dobře studovat. A mimo jiné jsou také hlavním cílem při pátrání po obyvatelných planetách.

Na základě pozorování pomocí spektrografu HARPS Evropské jižní observatoře ESO astronomové již dříve objevili planetu obíhající kolem hvězdy Alfa Centauri B. Teprve nedávno – 24. 8. 2016 – byl oznámen fascinující objev exoplanety jen nepatrně hmotnější než Země obíhající v obyvatelné zóně hvězdy Proxima Centauri.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Alfa Centauri, HST


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »