Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mapovanie rodostromu hviezd

Mapovanie rodostromu hviezd

Obrázok ukazuje rodostrom hviezd v našej Galaxii, vrátane Slnka.
Autor: Institute of Astronomy

V roku 1859 publikoval Charles Darwin svoju evolučnú teóriu, podľa ktorej majú všetky formy života spoločného predka. Táto teória položila základy evolučnej biológii. Astronómovia však začali uvažovať, ako by bolo možné aplikovať túto teóriu na hviezdy v Mliečnej dráhe.

Astronómovia si požičali princípy z biológie a archeológie, aby vybudovali rodostrom hviezd v Galaxii. Štúdiom chemických podpisov hviezd skladajú dohromady evolučný strom kladúc si otázku, ako hviezdy vznikajú a ako sú navzájom prepojené. Tieto podpisy hrajú úlohu DNA. Tieto chemické označenia hviezd stoja v základe disciplíny, ktorú astronómovia pomenovali galaktická archeológia.     

Evolučná teória hovorí, že organizmy majú spoločný pôvod a evolúciou sa menia. Hoci sa hviezdy od živých organizmov líšia, avšak stále majú spoločný pôvod v mračnách plynu a nesú si históriu vo svojej chemickej štruktúre. Aplikáciou tých istých fylogenetických metód, ktoré biológovia používajú k vypátraniu rastlín a živočíchov, je možné preskúmať „evolúciu“ hviezd v Galaxii. A teda – hoci sú rozdiely medzi hviezdami a živočíchmi obrovské – môžu byť obe analyzované budovaním svojich rodostromov.

Dr. Paula Jofré v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society opisuje ako vytvárala fylogenetický „strom života“, ktorý spája množstvo hviezd v Galaxii. Jej tím študoval 22 hviezd vrátane nášho Slnka. Chemické prvky boli opatrne zmerané z dát prichádzajúcich zo spektier zachytených veľkými teleskopmi na severe Chile. Stúpajúcim počtom dát z teleskopov sa astronómovia stále viac približujú ku kompletizácii jediného stromu, ktorý spojí všetky hviezdy v Mliečnej dráhe. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Evoluce hvězd, Hvězdy, Galaxie Mléčná dráha


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »