Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

Umělecká představa vzhledu hnědého trpaslíka typu T
Autor: NASA/JPL-Caltech

Naše Galaxie může obsahovat až 100 miliard hnědých trpaslíků. Vyplývá to z nového výzkumu mezinárodního týmu astronomů, jehož vedoucími byli Koraljka Muzic z University of Lisbon a Aleks Scholz z University of St Andrews. Ve čtvrtek 6. července 2017 představil Aleks Scholz na celostátním setkání astronomů na University of Hull jejich závěry o průzkumu hustých hvězdokup, v nichž jsou hnědí trpaslíci velmi hojně zastoupeni.

Hnědí trpaslíci jsou objekty střední hmotnosti v rozmezí mezi planetami a hvězdami, s hmotnostmi příliš nízkými k udržení stabilní jaderné fúze vodíku v jejich nitrech, což je v protikladu například s hvězdami typu Slunce. Po počátečním objevu hnědých trpaslíků v roce 1995 si vědci rychle uvědomili, že se jedná o přirozený vedlejší produkt procesu, který především vede ke vzniku hvězd a planet.

Všechny z tisíců doposud objevených hnědých trpaslíků se nacházejí relativně blízko Slunce, převážná většina z nich ve vzdálenosti do 1500 světelných roků, a to především proto, že se jedná o objekty velmi slabé, a tudíž obtížně pozorovatelné. Většina z objevených hnědých trpaslíků se nachází v blízkých oblastech vzniku hvězd, které jsou všechny docela malé a převládá u nich nízká hustota stálic.

V roce 2006 zahájil tým astronomů nové hledání hnědých trpaslíků na základě pozorování pěti blízkých regionů, kde vznikají hvězdy. Jedním z nich je průzkum nazvaný Substellar Objects in Nearby Young Clusters (SONYC) zahrnující například hvězdokupu NGC 1333, která se nachází v souhvězdí Persea a od Země ji dělí vzdálenost 1000 světelných roků. Tato oblast obsahuje zhruba polovinu hnědých trpaslíků a zbývající množství představují hvězdy – překvapující je vyšší zastoupení hnědých trpaslíků, než se doposud předpokládalo.

Snímek hvězdokupy RCW 38 s vyznačenými hnědými trpaslíky Autor: Koraljka Muzic, University of Lisbon
Snímek hvězdokupy RCW 38 s vyznačenými hnědými trpaslíky
Autor: Koraljka Muzic, University of Lisbon
Ke stanovení, zda NGC 1333 byla v tomto směru výjimečná, obrátili astronomové v roce 2016 pozornost k další vzdálenější hvězdokupě s názvem RCW 38 v souhvězdí plachet (Vela). Ta se vyznačuje vysokou hustotou hmotnějších hvězd a velmi odlišnými podmínkami v porovnání s ostatními hvězdokupami.

Hvězdokupa RCW 38 je od Země vzdálena 5500 světelných roků, což znamená, že hnědí trpaslíci jsou nejen slabí, ale i obtížně odlišitelní od přítomných jasných hvězd. K pořízení zřetelného snímku použili Aleks Scholz, Koraljka Muzic a jejich spolupracovníci adaptivní optickou kameru NACO na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory). Pozorování trvalo celkem 3 hodiny. Výsledky pak zkombinovali s dřívějšími pozorováními.

Astronomové přesně zjistili, jak velké množství hnědých trpaslíků se nachází ve hvězdokupě RCW 38 a dospěli k obdobnému závěru: zhruba polovinu objektů představují hnědí trpaslíci a zbytek připadá na hvězdy – a uvědomili si, že prostředí, kde vznikají hvězdy, ať už jsou jakkoliv hmotné, má jen malý vliv na to, jak vznikají hnědí trpaslíci.

Aleks Scholz říká: „Objevili jsme velké množství hnědých trpaslíků v pozorovaných hvězdokupách. Ať už se jednalo o jakékoliv hvězdokupy, hnědí trpaslíci v nich byli opravdu běžní. Zdá se, že vznikají ve hvězdokupách společně s hvězdami. Náš výzkum naznačuje, že se hnědí trpaslíci vyskytují ve značném množství.“

Na základě průzkumu SONYC Aleks Scholz a hlavní vedoucí týmu Koraljka Muzic odhadují, že naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje nejméně 25 až 100 miliard hnědých trpaslíků. Jsou mezi nimi rovněž mnohem menší a slabší hnědí trpaslíci, takže jejich počet může být značně podhodnocen. Průzkum potvrdil, že tyto slabé objekty jsou všudypřítomné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědý trpaslík, Naše Galaxie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »