Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Hvězdná černá díra v binárním systému sídlí uvnitř disku o průměru 5 miliónů kilometrů
Autor: NASA/Swift/A. Simonnet, Sonoma State University

Nové výzkumy přinesly první důkazy přítomnosti silných vanoucích větrů v okolí černých děr během jasných erupcí při rychlé konzumaci dopadající hmoty. Studie publikovaná v časopise Nature vrhla nové světlo na to, jak je hmota přenášena na černou díru a jak černá díra může ovlivňovat prostředí ve svém okolí. Vědci spolupracovali s mezinárodním týmem astronomů pod vedením oddělení fyziky University of Alberta.

Z publikovaného obrázku je zřejmé, že silné větry narušují vnější oblasti disku materiálu obklopujícího černou díru hvězdné velikosti. Tento materiál (na ilustraci většinou znázorněný žlutou barvou) je nejprve vytahován z vnějších oblastí blízké hvězdy-souputníka (na připojeném obrázku se nachází vpravo nahoře). Hvězdná černá díra sídlí uprostřed plynného disku o průměru zhruba 5 miliónů kilometrů. Černou dírou je pohlcován materiál pouze z prostoru do vzdálenosti 30 kilometrů.

Vědci použili nové statistické metody při studiu výbuchů rentgenového záření binárních černých děr hvězdného typu. Zkoumali data z rozmezí 20 let získaných vědci pomocí kosmických observatoří tří mezinárodních vesmírných agentur. Jejich závěry poskytly svědectví existence konzistentních a silných větrů obklopujících černé díry v průběhu celého výbuchu. Až doposud byly silné větry pozorovány pouze v ohraničených oblastech těchto úkazů.

Přítomné větry tak musí odvádět stranou velké množství hmoty, kterou by jinak mohla černá díra pozřít,“ vysvětluje Bailey Tetarenko, hlavní autor studie. „V jednom z našich modelů tento vítr odstranil dokonce 80 % potenciálního krmení černé díry.“

V závislosti na své velikosti mají hvězdné černé díry schopnost konzumovat všechno v okruhu 3 až 150 kilometrů. „Dokonce ani světlo nemůže uniknout z tohoto blízkého prostoru v okolí černé díry,“ dodává profesor fyziky Gregory Sivakoff, spoluautor studie. Naproti tomu mnohem větší černé díry – tzv. supermasivní černé díry – jak se ukazuje, ovlivňují utváření celých galaxií. „A to přesto, že supermasivní černé díry jsou menší než Sluneční soustava. I když jsou černé díry malé, mohou mít vzhledem ke své hmotnosti velký vliv,“ říká Gregory Sivakoff.

Takže co přesně stojí za vznikem těchto silných větrů? Prozatím je to nevyřešenou záhadou. „Domníváme se, že zde klíčovou roli hrají magnetická pole. Avšak potřebujeme ještě uskutečnit velké množství dalších výzkumů a pozorování, abychom podstatě těchto větrů porozuměli,“ říká profesor fyziky Craig Heinke, další spoluautor studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] phys.org/news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přenos hmoty na černou díru, Binární soustava, Černá díra


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »