Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Hvězdná černá díra v binárním systému sídlí uvnitř disku o průměru 5 miliónů kilometrů
Autor: NASA/Swift/A. Simonnet, Sonoma State University

Nové výzkumy přinesly první důkazy přítomnosti silných vanoucích větrů v okolí černých děr během jasných erupcí při rychlé konzumaci dopadající hmoty. Studie publikovaná v časopise Nature vrhla nové světlo na to, jak je hmota přenášena na černou díru a jak černá díra může ovlivňovat prostředí ve svém okolí. Vědci spolupracovali s mezinárodním týmem astronomů pod vedením oddělení fyziky University of Alberta.

Z publikovaného obrázku je zřejmé, že silné větry narušují vnější oblasti disku materiálu obklopujícího černou díru hvězdné velikosti. Tento materiál (na ilustraci většinou znázorněný žlutou barvou) je nejprve vytahován z vnějších oblastí blízké hvězdy-souputníka (na připojeném obrázku se nachází vpravo nahoře). Hvězdná černá díra sídlí uprostřed plynného disku o průměru zhruba 5 miliónů kilometrů. Černou dírou je pohlcován materiál pouze z prostoru do vzdálenosti 30 kilometrů.

Vědci použili nové statistické metody při studiu výbuchů rentgenového záření binárních černých děr hvězdného typu. Zkoumali data z rozmezí 20 let získaných vědci pomocí kosmických observatoří tří mezinárodních vesmírných agentur. Jejich závěry poskytly svědectví existence konzistentních a silných větrů obklopujících černé díry v průběhu celého výbuchu. Až doposud byly silné větry pozorovány pouze v ohraničených oblastech těchto úkazů.

Přítomné větry tak musí odvádět stranou velké množství hmoty, kterou by jinak mohla černá díra pozřít,“ vysvětluje Bailey Tetarenko, hlavní autor studie. „V jednom z našich modelů tento vítr odstranil dokonce 80 % potenciálního krmení černé díry.“

V závislosti na své velikosti mají hvězdné černé díry schopnost konzumovat všechno v okruhu 3 až 150 kilometrů. „Dokonce ani světlo nemůže uniknout z tohoto blízkého prostoru v okolí černé díry,“ dodává profesor fyziky Gregory Sivakoff, spoluautor studie. Naproti tomu mnohem větší černé díry – tzv. supermasivní černé díry – jak se ukazuje, ovlivňují utváření celých galaxií. „A to přesto, že supermasivní černé díry jsou menší než Sluneční soustava. I když jsou černé díry malé, mohou mít vzhledem ke své hmotnosti velký vliv,“ říká Gregory Sivakoff.

Takže co přesně stojí za vznikem těchto silných větrů? Prozatím je to nevyřešenou záhadou. „Domníváme se, že zde klíčovou roli hrají magnetická pole. Avšak potřebujeme ještě uskutečnit velké množství dalších výzkumů a pozorování, abychom podstatě těchto větrů porozuměli,“ říká profesor fyziky Craig Heinke, další spoluautor studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] phys.org/news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přenos hmoty na černou díru, Binární soustava, Černá díra


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hviezdokopy Chí a h Per

Další informace »