Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Nový pohled na přenos hmoty na černou díru

Hvězdná černá díra v binárním systému sídlí uvnitř disku o průměru 5 miliónů kilometrů
Autor: NASA/Swift/A. Simonnet, Sonoma State University

Nové výzkumy přinesly první důkazy přítomnosti silných vanoucích větrů v okolí černých děr během jasných erupcí při rychlé konzumaci dopadající hmoty. Studie publikovaná v časopise Nature vrhla nové světlo na to, jak je hmota přenášena na černou díru a jak černá díra může ovlivňovat prostředí ve svém okolí. Vědci spolupracovali s mezinárodním týmem astronomů pod vedením oddělení fyziky University of Alberta.

Z publikovaného obrázku je zřejmé, že silné větry narušují vnější oblasti disku materiálu obklopujícího černou díru hvězdné velikosti. Tento materiál (na ilustraci většinou znázorněný žlutou barvou) je nejprve vytahován z vnějších oblastí blízké hvězdy-souputníka (na připojeném obrázku se nachází vpravo nahoře). Hvězdná černá díra sídlí uprostřed plynného disku o průměru zhruba 5 miliónů kilometrů. Černou dírou je pohlcován materiál pouze z prostoru do vzdálenosti 30 kilometrů.

Vědci použili nové statistické metody při studiu výbuchů rentgenového záření binárních černých děr hvězdného typu. Zkoumali data z rozmezí 20 let získaných vědci pomocí kosmických observatoří tří mezinárodních vesmírných agentur. Jejich závěry poskytly svědectví existence konzistentních a silných větrů obklopujících černé díry v průběhu celého výbuchu. Až doposud byly silné větry pozorovány pouze v ohraničených oblastech těchto úkazů.

Přítomné větry tak musí odvádět stranou velké množství hmoty, kterou by jinak mohla černá díra pozřít,“ vysvětluje Bailey Tetarenko, hlavní autor studie. „V jednom z našich modelů tento vítr odstranil dokonce 80 % potenciálního krmení černé díry.“

V závislosti na své velikosti mají hvězdné černé díry schopnost konzumovat všechno v okruhu 3 až 150 kilometrů. „Dokonce ani světlo nemůže uniknout z tohoto blízkého prostoru v okolí černé díry,“ dodává profesor fyziky Gregory Sivakoff, spoluautor studie. Naproti tomu mnohem větší černé díry – tzv. supermasivní černé díry – jak se ukazuje, ovlivňují utváření celých galaxií. „A to přesto, že supermasivní černé díry jsou menší než Sluneční soustava. I když jsou černé díry malé, mohou mít vzhledem ke své hmotnosti velký vliv,“ říká Gregory Sivakoff.

Takže co přesně stojí za vznikem těchto silných větrů? Prozatím je to nevyřešenou záhadou. „Domníváme se, že zde klíčovou roli hrají magnetická pole. Avšak potřebujeme ještě uskutečnit velké množství dalších výzkumů a pozorování, abychom podstatě těchto větrů porozuměli,“ říká profesor fyziky Craig Heinke, další spoluautor studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] phys.org/news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přenos hmoty na černou díru, Binární soustava, Černá díra


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »