Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven nový typ málo hmotných černých děr

Objeven nový typ málo hmotných černých děr

Umělecké ztvárnění obří hvězdy obíhající kolem málo hmotné černé díry
Autor: Sci-News.com

V článku publikovaném 1. listopadu 2019 v časopise Science navrhla skupina astronomů nový způsob pátrání po hvězdných černých dírách a ukázala, že zde může existovat nová třída černých děr ještě menších, než ve vesmíru doposud pozorované objekty tohoto typu. Hvězdné černé díry často existují v binárních soustavách. To zkrátka znamená, že dvě hvězdy se nacházejí dostatečně blízko jedna vůči druhé uzamčené společnou gravitací při vzájemném obíhání kolem sebe.

Když jedna z této dvojice hvězd umírá, druhá může zůstat na své dráze a stále obíhat kolem již mrtvé složky – buď černé díry nebo neutronové hvězdy. Dlouhá léta znali astronomové hvězdné černé díry, jejichž hmotnosti se pohybovaly mezi 5 až 10 hmotnostmi Slunce. Známé neutronové hvězdy nejsou zpravidla hmotnější než 2,1 slunečních hmotností – pokud dosáhnou hmotnosti převyšující 2,5 hmotnosti Slunce, zhroutí se do podoby černé díry.

Avšak v roce 2017 detektor gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) registroval srážku dvou černých děr v galaxii vzdálené od Země 1,8 miliónu světelných roků. Jedna z kolidujících černých děr měla hmotnost 31× převyšující hmotnost Slunce, druhá byla přibližně 25× hmotnější než Slunce.

Vzápětí byli všichni nadšení, protože to bylo mimořádně senzační pozorování,“ prohlásil profesor Todd Thompson z Ohio State University. „Nejen proto že potvrdilo správné fungování detektoru LIGO, ale především proto, že hmotnosti kolidujících objektů byly obrovské. Černé díry takových velikostí mají velkou důležitost – nikdy jsme je předtím nepozorovali.“

Todd Thompson se svými spolupracovníky měli dlouhou dobu podezření, že hvězdné černé díry možná existují i ve velikostech mimo známý rozsah. Pozorování detektorem LIGO nakonec prokázalo, že mohou být i větší. Avšak zůstává zde okno ve velikostech mezi největšími neutronovými hvězdami a nejmenšími černými dírami.

Astronomové se rozhodli zjistit, jestli lze vyřešit tuto záhadu. Použili data z projektu APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment), který shromáždil spektra zhruba 100 000 hvězd z různých částí Mléčné dráhy.

Spektra mohla ukázat, jestli hvězdy mohou obíhat kolem jiných objektů: změny ve spektru – posuny spektrálních čar například směrem k modrým vlnovým délkám následované posunem k červeným vlnovým délkám – mohly ukázat, zda hvězda obíhá kolem neviditelného průvodce.

Astronomové zúžili data z projektu APOGEE na 200 vybraných hvězd, které mohly být nejzajímavější. Následně analyzovali snímky každého z potenciálních binárních systémů vzniklých během přehlídky ASAS-SN (All-Sky Automated Survey for Supernovae). Na základě těchto dat objevili obří hvězdu s označením 2MASS J05215658+4359220, u které bylo podezření, že obíhá kolem neviditelného hmotného průvodce.

Tento binární systém má oběžnou periodu 83 dnů a nachází se v souhvězdí Vozky (Auriga), ve vzdálenosti 12,068 světelného roku od Země. Hmotný průvodce nevyzařuje žádné viditelné světlo, ale ani rentgenové záření. Z toho vyplývá přítomnost černé díry, která se v současné době „nekrmí“ žádným materiálem ze svého okolí.

Na základě vyhodnocení hmotnosti a průměru bylo zjištěno, že neviditelný průvodce má hmotnost 3,3 slunečních hmotností, z čehož vyplývá, že se jedná o neinteragující málo hmotnou černou díru nebo neočekávaně hmotnou neutronovou hvězdu,“ dodávají astronomové.

Potenciálně jsme identifikovali jeden z prvních objektů nové třídy málo hmotných černých děr, které astronomové doposud neznali,“ upřesňuje Todd Thompson. „Hmotnost těchto objektů nám říká něco o jejich vzniku a vývoji a informuje nás o jejich podstatě.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární soustava, Černá díra


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »