Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven nový typ málo hmotných černých děr

Objeven nový typ málo hmotných černých děr

Umělecké ztvárnění obří hvězdy obíhající kolem málo hmotné černé díry
Autor: Sci-News.com

V článku publikovaném 1. listopadu 2019 v časopise Science navrhla skupina astronomů nový způsob pátrání po hvězdných černých dírách a ukázala, že zde může existovat nová třída černých děr ještě menších, než ve vesmíru doposud pozorované objekty tohoto typu. Hvězdné černé díry často existují v binárních soustavách. To zkrátka znamená, že dvě hvězdy se nacházejí dostatečně blízko jedna vůči druhé uzamčené společnou gravitací při vzájemném obíhání kolem sebe.

Když jedna z této dvojice hvězd umírá, druhá může zůstat na své dráze a stále obíhat kolem již mrtvé složky – buď černé díry nebo neutronové hvězdy. Dlouhá léta znali astronomové hvězdné černé díry, jejichž hmotnosti se pohybovaly mezi 5 až 10 hmotnostmi Slunce. Známé neutronové hvězdy nejsou zpravidla hmotnější než 2,1 slunečních hmotností – pokud dosáhnou hmotnosti převyšující 2,5 hmotnosti Slunce, zhroutí se do podoby černé díry.

Avšak v roce 2017 detektor gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) registroval srážku dvou černých děr v galaxii vzdálené od Země 1,8 miliónu světelných roků. Jedna z kolidujících černých děr měla hmotnost 31× převyšující hmotnost Slunce, druhá byla přibližně 25× hmotnější než Slunce.

„Vzápětí byli všichni nadšení, protože to bylo mimořádně senzační pozorování,“ prohlásil profesor Todd Thompson z Ohio State University. „Nejen proto že potvrdilo správné fungování detektoru LIGO, ale především proto, že hmotnosti kolidujících objektů byly obrovské. Černé díry takových velikostí mají velkou důležitost – nikdy jsme je předtím nepozorovali.“

Todd Thompson se svými spolupracovníky měli dlouhou dobu podezření, že hvězdné černé díry možná existují i ve velikostech mimo známý rozsah. Pozorování detektorem LIGO nakonec prokázalo, že mohou být i větší. Avšak zůstává zde okno ve velikostech mezi největšími neutronovými hvězdami a nejmenšími černými dírami.

Astronomové se rozhodli zjistit, jestli lze vyřešit tuto záhadu. Použili data z projektu APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment), který shromáždil spektra zhruba 100 000 hvězd z různých částí Mléčné dráhy.

Spektra mohla ukázat, jestli hvězdy mohou obíhat kolem jiných objektů: změny ve spektru – posuny spektrálních čar například směrem k modrým vlnovým délkám následované posunem k červeným vlnovým délkám – mohly ukázat, zda hvězda obíhá kolem neviditelného průvodce.

Astronomové zúžili data z projektu APOGEE na 200 vybraných hvězd, které mohly být nejzajímavější. Následně analyzovali snímky každého z potenciálních binárních systémů vzniklých během přehlídky ASAS-SN (All-Sky Automated Survey for Supernovae). Na základě těchto dat objevili obří hvězdu s označením 2MASS J05215658+4359220, u které bylo podezření, že obíhá kolem neviditelného hmotného průvodce.

Tento binární systém má oběžnou periodu 83 dnů a nachází se v souhvězdí Vozky (Auriga), ve vzdálenosti 12,068 světelného roku od Země. Hmotný průvodce nevyzařuje žádné viditelné světlo, ale ani rentgenové záření. Z toho vyplývá přítomnost černé díry, která se v současné době „nekrmí“ žádným materiálem ze svého okolí.

„Na základě vyhodnocení hmotnosti a průměru bylo zjištěno, že neviditelný průvodce má hmotnost 3,3 slunečních hmotností, z čehož vyplývá, že se jedná o neinteragující málo hmotnou černou díru nebo neočekávaně hmotnou neutronovou hvězdu,“ dodávají astronomové.

„Potenciálně jsme identifikovali jeden z prvních objektů nové třídy málo hmotných černých děr, které astronomové doposud neznali,“ upřesňuje Todd Thompson. „Hmotnost těchto objektů nám říká něco o jejich vzniku a vývoji a informuje nás o jejich podstatě.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární soustava, Černá díra


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »