Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny vznikající masivní dvojhvězdy – dvě složky se choulí blízko sebe

Objeveny vznikající masivní dvojhvězdy – dvě složky se choulí blízko sebe

Umělecké ztvárnění vznikajícího binárního systému hmotných hvězd
Autor: B. Saxton, NRAO/AUI/NSF

Astronomové objevili binární systém, který tvoří dvě blízké velmi hmotné mladé hvězdy a poskytují tak vzácnou „laboratoř“ k testování teorií vzniku dvojhvězdných soustav o vysokých hmotnostech. Mezinárodní tým výzkumníků pod vedením University of Leeds určil vzdálenost mezi hmotnou mladou hvězdou PDS 27 a kolem ní obíhajícím hvězdným průvodcem na pouhých 30 AU (astronomických jednotek), což je zhruba 4,5 miliardy kilometrů. To zhruba odpovídá vzdálenosti planety Neptun od Slunce.

Vedoucí studie Evgenia Koumpia ze School of Physics and Astronomy at Leeds, říká: „Toto je velmi vzrušující objev hmotné binární soustavy v rané fázi jejího vývoje, což je jedním z hlavních problémů moderní astronomie. Hvězda PDS 27 a její průvodce patří nyní mezi nejbližší a nejhmotnější objevené mladé hvězdné objekty pozorované v binárních soustavách.“

V současné době je nedostatek známých mladých hmotných binárních systémů ve studovaném vesmíru. Hvězdy o vysoké hmotnosti totiž mají poměrně krátký život, rychle spotřebují své palivo a během několika málo miliónů roků explodují jako supernova. Proto je obtížné je vůbec pozorovat. To limituje naše schopnosti a možnosti testovat teorie vzniku těchto hmotných hvězd.

Určení vzdálenosti mezi PDS 27 a jejím průvodcem během astronomického výzkumu je významným objevem daným potřebou potvrzení hmotnosti mladých hvězd v binárním systému.

Jako součást své studie astronomové rovněž identifikovali další objekt jako průvodce mladé hmotné hvězdy označované PDS 37. Analýza odhalila, že vzájemná vzdálenost obou hvězd kolísá mezi 42 až 54 astronomickými jednotkami, což je srovnatelné se vzdáleností Pluta od Slunce.

Evgenia Koumpia pokračuje: „Jak tyto binární systémy vznikají, je docela diskutabilní otázkou s několika možnými teoriemi. Pozorování dvojhvězdných systémů v jejich počáteční etapě vývoje jsou rozhodující pro ověření teorií jejich vzniku. Hvězdy PDS 27 a PDS 37 jsou velmi vzácné a důležité laboratoře, které mohou pomoci prověřit teorie vzniku velmi hmotných binárních systémů.“

Binární soustava mladých hmotných hvězd PDS 27 Autor: Evgenia Koumpia, University of Leeds
Binární soustava mladých hmotných hvězd PDS 27
Autor: Evgenia Koumpia, University of Leeds
PDS 27 je přinejmenším 10× hmotnější než Slunce, vysvětluje Evgenia Koumpia, a nachází se ve vzdálenosti zhruba 8 000 světelných roků. K určení přítomnosti hvězdných průvodců u PDS 27 a PDS 37 astronomové použili největší prostorové rozlišení, jaké poskytuje přístroj PIONIER na velkém kosmickém interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) na Evropské kosmické observatoři ESO v Chile.

Tento přístroj kombinuje světelné svazky ze čtyř dalekohledů – každý má průměr 8,2 m – a výsledkem je stejné rozlišení jako u jednoho dalekohledu o průměru 130 metrů. Výsledkem je vysoké úhlové rozlišení, které umožňuje astronomům rozlišit složky binárních systémů navzdory jejich obrovské vzdálenosti od Země a jejich těsné vzájemné blízkosti.

Spoluautor studie profesor Rene Oudmaijer (rovněž ze School of Physics and Astronomy at Leeds) říká: „Další velkou otázkou je – kterou astronomové doposud opomíjeli vzhledem k obtížnému pozorování – proč tak mnoho těchto hmotných hvězd se nachází v binárních systémech? Stalo se víc a více jasné, že hmotné hvězdy se téměř nikdy nerodí osamoceně, ale přinejmenším s jedním sourozencem. Avšak důvody, proč tomu tak je, jsou zatím stále nejasné.“

Hmotné hvězdy podstatně ovlivňují své kosmické prostředí. Jejich hvězdné větry, záření a exploze supernov, které generují, mohou pro změnu mít vliv na vznik dalších hvězd. Vývoj a zánik hvězd o vysoké hmotnosti je docela složitý proces, avšak předcházející studie ukázaly, že mohou ovlivňovat velkou měrou vlastnosti dvojhvězd.

Objev hmotných mladých dvojhvězd poskytuje zásadní krok vpřed při schopnosti odpovědět na mnoho otázek, které stále doprovázejí tyto hvězdné objekty. Všechny dosavadní objevy byly možné pouze díky výbornému rozlišení, které poskytuje přístroj PIONIER na soustavě dalekohledů VLTI.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] dias.ie

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hmotné hvězdy, Binární soustava


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »