Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny vznikající masivní dvojhvězdy – dvě složky se choulí blízko sebe

Objeveny vznikající masivní dvojhvězdy – dvě složky se choulí blízko sebe

Umělecké ztvárnění vznikajícího binárního systému hmotných hvězd
Autor: B. Saxton, NRAO/AUI/NSF

Astronomové objevili binární systém, který tvoří dvě blízké velmi hmotné mladé hvězdy a poskytují tak vzácnou „laboratoř“ k testování teorií vzniku dvojhvězdných soustav o vysokých hmotnostech. Mezinárodní tým výzkumníků pod vedením University of Leeds určil vzdálenost mezi hmotnou mladou hvězdou PDS 27 a kolem ní obíhajícím hvězdným průvodcem na pouhých 30 AU (astronomických jednotek), což je zhruba 4,5 miliardy kilometrů. To zhruba odpovídá vzdálenosti planety Neptun od Slunce.

Vedoucí studie Evgenia Koumpia ze School of Physics and Astronomy at Leeds, říká: „Toto je velmi vzrušující objev hmotné binární soustavy v rané fázi jejího vývoje, což je jedním z hlavních problémů moderní astronomie. Hvězda PDS 27 a její průvodce patří nyní mezi nejbližší a nejhmotnější objevené mladé hvězdné objekty pozorované v binárních soustavách.“

V současné době je nedostatek známých mladých hmotných binárních systémů ve studovaném vesmíru. Hvězdy o vysoké hmotnosti totiž mají poměrně krátký život, rychle spotřebují své palivo a během několika málo miliónů roků explodují jako supernova. Proto je obtížné je vůbec pozorovat. To limituje naše schopnosti a možnosti testovat teorie vzniku těchto hmotných hvězd.

Určení vzdálenosti mezi PDS 27 a jejím průvodcem během astronomického výzkumu je významným objevem daným potřebou potvrzení hmotnosti mladých hvězd v binárním systému.

Jako součást své studie astronomové rovněž identifikovali další objekt jako průvodce mladé hmotné hvězdy označované PDS 37. Analýza odhalila, že vzájemná vzdálenost obou hvězd kolísá mezi 42 až 54 astronomickými jednotkami, což je srovnatelné se vzdáleností Pluta od Slunce.

Evgenia Koumpia pokračuje: „Jak tyto binární systémy vznikají, je docela diskutabilní otázkou s několika možnými teoriemi. Pozorování dvojhvězdných systémů v jejich počáteční etapě vývoje jsou rozhodující pro ověření teorií jejich vzniku. Hvězdy PDS 27 a PDS 37 jsou velmi vzácné a důležité laboratoře, které mohou pomoci prověřit teorie vzniku velmi hmotných binárních systémů.“

Binární soustava mladých hmotných hvězd PDS 27 Autor: Evgenia Koumpia, University of Leeds
Binární soustava mladých hmotných hvězd PDS 27
Autor: Evgenia Koumpia, University of Leeds
PDS 27 je přinejmenším 10× hmotnější než Slunce, vysvětluje Evgenia Koumpia, a nachází se ve vzdálenosti zhruba 8 000 světelných roků. K určení přítomnosti hvězdných průvodců u PDS 27 a PDS 37 astronomové použili největší prostorové rozlišení, jaké poskytuje přístroj PIONIER na velkém kosmickém interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) na Evropské kosmické observatoři ESO v Chile.

Tento přístroj kombinuje světelné svazky ze čtyř dalekohledů – každý má průměr 8,2 m – a výsledkem je stejné rozlišení jako u jednoho dalekohledu o průměru 130 metrů. Výsledkem je vysoké úhlové rozlišení, které umožňuje astronomům rozlišit složky binárních systémů navzdory jejich obrovské vzdálenosti od Země a jejich těsné vzájemné blízkosti.

Spoluautor studie profesor Rene Oudmaijer (rovněž ze School of Physics and Astronomy at Leeds) říká: „Další velkou otázkou je – kterou astronomové doposud opomíjeli vzhledem k obtížnému pozorování – proč tak mnoho těchto hmotných hvězd se nachází v binárních systémech? Stalo se víc a více jasné, že hmotné hvězdy se téměř nikdy nerodí osamoceně, ale přinejmenším s jedním sourozencem. Avšak důvody, proč tomu tak je, jsou zatím stále nejasné.“

Hmotné hvězdy podstatně ovlivňují své kosmické prostředí. Jejich hvězdné větry, záření a exploze supernov, které generují, mohou pro změnu mít vliv na vznik dalších hvězd. Vývoj a zánik hvězd o vysoké hmotnosti je docela složitý proces, avšak předcházející studie ukázaly, že mohou ovlivňovat velkou měrou vlastnosti dvojhvězd.

Objev hmotných mladých dvojhvězd poskytuje zásadní krok vpřed při schopnosti odpovědět na mnoho otázek, které stále doprovázejí tyto hvězdné objekty. Všechny dosavadní objevy byly možné pouze díky výbornému rozlišení, které poskytuje přístroj PIONIER na soustavě dalekohledů VLTI.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] dias.ie

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hmotné hvězdy, Binární soustava


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »